Daviscupové selhání. Loterie ukázala, že čeští tenisté ještě nedorostli
KOMENTÁŘ JANA JAROCHA PŘÍMO Z BOLONI | Rychloturnaj jménem daviscupové play off neodpouští. Zažili to loni doma v Málaze Španělé, když tým s Carlosem Alcarazem a loučícím se Rafaelem Nadalem zkrachoval ve čtvrtfinále na Nizozemcích. Ironií osudu také ve dvou tiebreacích rozhodující čtyřhry, kterou nyní nad Čechy stejným poměrem vyhráli.
Stačí jeden krok do prázdna v třízápasové bitvě a už se vezete. Za Česko ho letos v Boloni udělal Jiří Lehečka, před dvěma měsíci největší hrdina velkého mače na Floridě. A tým Tomáše Berdycha se proti Španělům dostal tam, kam nechtěl – do soudného deblu, v němž vyletělo oknem pět setbolů.
Chyběl titěrný kousek, ale chyběl. Hrát se klasicky na pět zápasů, Česko by mělo pořád dobrou šanci z 1:2 otočit. Takhle borci vstřebávají zklamání proti dramaticky oslabeným soupeřům, které měli porazit. Jenže boj o salátovou mísu je týmový sport a zvlášť v tomto systému na tři zápasy, který připomíná spíš loterii než starý dobrý Davis Cup, musí zahrát celý tým.
To v Boloni neplatilo, což poukazuje i na stále nízký věk českého jádra. Z tria Lehečka, Jakub Menšík, Tomáš Macháč není nikdo starší 25 let. Coby tenisté stále rostou a lze věřit, že úroveň a především konzistenci výkonů budou navyšovat. Jak se ukázalo v podání pracanta Lehečky, ta aktuální ještě nestačí.
Tlak na favority a oslabení i zároveň semknutí Španělé, kteří se sami neporazí, vykonali své. A ukázalo se, že dobývání salátové mísy v podání velké české trojky bude proces a ne hurá akce, byť si to všichni v Boloni přáli.
