Pardubice porazila finta, kterou doma nepoužijete. A bacha na bílou hůl!
PŘÍMO ZE ŽENEVY | Švýcarský obr versus český obr? Tahák v Lize mistrů, který ukázal, jak si hokejová extraliga stojí. Verdikt zní: velmi slušně! Pardubice v Ženevě nakonec prohrály 2:3 v prodloužení fintou, která je doma zakázaná. „Přišlo mi, jako kdybychom hráli se Spartou, stály proti sobě top kluby, náročný hokej,“ srovnával bitvu obránce Peter Čerešňák. Fajn je, že takovou úroveň doma vidíte taky. Přesto se jedna persona vymykala: finský kouzelník s bílou hůlkou.
Je to zajímavé zpestření běžného extraligového týdne. V neděli jely Pardubice autobusem do Hradce, kam byste mohli vyrazit klidně na kole. V úterý skočil tým na letadlo a hurá směr Ženeva a Liga mistrů, v pátek zase dál frčí extraliga. Když už tady jste, vyloženě se nabízí vyzkoušet místní MHD po Ženevském jezeře. Ale smůla, leda někdy příště. Letiště - hotel - zimák - hotel - letiště. Na nic jiného nebyl prostor.
Klíčový bod výjezdu? Jistě, zápas se švýcarským mistrem. Servette je hokejová ikona, klub dlouho pásl po titulu a dočkal se na jaře 2023. Trvalo to 118 let. Pardubice nakonec padly v prodloužení 2:3. „Mám se k tomu vyjádřit?“ povzdychl si obránce Peter Čerešňák.
Velká bitva v hráčích zanechala lehce kyselou pachuť. Ženeva udělal fintu s výměnou hráče přes střídačku, Daniel Winnik skočil na led na opačném konci, sólo proměnil a rozhodl. Střídání navíc vypadalo celkem divoce, takže se zdálo, že soupeř patrně hrál ve čtyřech. „Udělali to pěkně, možná tam čtvrtý hráč byli. Ale stalo se, vyšlo jim to. Pro nás smolný nájezd,“ ulevil si Čerešňák. „Chytit jejich akci ani nešlo,“ přiznal. „V Česku je získání výhody střídáním zakázané, takže nemyslím, že by vás automaticky napadlo, že taková věc přijde.“
Porovnání s extraligou? Rychlost je srovnatelná
Z čistě hokejového pohledu potěšilo, že přední klub extraligy nejezdil na ledě předního klubu Švýcarska s otevřenou pusou. Pokud srovnáte hru? Žádný koncert z jiné galaxie. „Rychlost je podle mě srovnatelná, pak už jde jen o individuální šikovnost na malém prostoru. Jestli si dovedete udělat šanci, nebo ne,“ zamýšlel se Čerešňák. Až na cestu letadlem? Jako když si měříte dovednosti doma: „Extraliga je taky hodně kvalitní, rok od roku tady jsou lepší hráči. Přišlo mi, jako kdybychom hráli se Spartou, nastoupily proti sobě top kluby, náročný hokej.“
Jeden borec z tábora soupeře přesto upoutal. Finský bek Sami Vatanen je úkaz, určitě ho zařadíte do TOP 5 obránců v Evropě. „Klobouk dolů, všímal jsem si ho dost. Musel jsem si dávat bacha teda na všechny, v extralize by třeba přišla střela, tady ještě nahrávali do druhé vlny. Vatanen má takové divné obalení hokejky, že o něm víte hned. Fakt to má v ruce,“ smekl brankář Milan Klouček. Mimochodem, jeho výkon za jedna. Působil suverénně, nepoznali jste, že chybí Roman Will.
A Vatanen? Dřív nastupoval v NHL, dostával se v Anaheimu i ke 40 bodům, ale postupně se jeho role zmenšovala, tak kouzlí v Evropě. Před zápasem si vždycky vezme bílý sprej a rituálně přestříkává spodní třetinu hokejky. Dává tím při hře signál: všimněte si mě, tohle jsem já! Věří si a úplně právem. „Jen bych řekl, že asi by byl poznat i bez té hole,“ usmál se Klouček.
„Když si vybavím mistrovství světa, dělal na něm stejné věci. Jeho bílou hokejku poznáte na první dobrou,“ hned vypálil i Čerešňák.
Pak pardubický bek ještě pokračoval: „Puk si drží na čepeli, úplně v pohodě si s ním hraje a to samé předváděl tady. Všechno u něj vypadá lehce.“ Vypadá. Ale zkuste si jeho krasojízdu kopírovat. Dokonalá koordinace, rychlost, přehled, sebevědomí. Teď všechno strčíte do pytlíku, zahrkáte a vypadne vám... Vatanen! „Ano, tohle se napodobuje těžko,“ přikývl slovenský obránce.
