David Krejčí: Z baru mi museli pomáhat policajti
Na jeho hlasu je znát únava. Aby ne, po zápase ve Vancouveru nešel a ani nemohl jít spát. Slavil s týmem. Ovšem střídmě. „Já moc nepiju a hlavně jsem si chtěl všechno pamatovat. Dějí se tu neuvěřitelné věci, připadám si jako v Hollywoodu,“ přibližuje fanouškovskou euforii.
Popište, co se teď v Bostonu děje?
„Propuklo šílenství. Ve čtvrtek po příletu jsme si šli sednout s týmem do restaurace na pár drinků. Na stole jsme měli postavený Stanley Cup. V tu ránu k nám přiskočilo několik stovek lidí a jen sledovali, jak popíjíme. Podobné to bylo večer v baru, všude samí fanoušci, spousta paparazzi. Připadám si jako v Hollywoodu. Když jsem s přítelkyní odcházel z baru, museli mi pomáhat policajti, abych se přes dav lidí dostal ven. Neskutečný… Ale příjemný.“
Není šílenství jako šílenství. Vancouver po porážce začal hořet. Byli jste blízko ohni cestou na letiště?
„Naštěstí ne. My jsme slavili dlouho v kabině, dorazily rodiny a když jsme vyrazili z haly, město bylo poloprázdné.“
Jaká směs pocitů se vám hlavou honí teď, dva dny po triumfu?
„Je to mix všech možných pocitů. Když na Stanley Cup pomyslím, zdráhám se tomu uvěřit… Ale užívám si to náramně, je to super!“
Mít anketa o Zlatou hokejku pozdější uzávěrku hlasování, možná by vás dnes vyhlásili vítězem. To vás musí mrzet, ne?
„Vůbec. Já mám pro sebe Stanley Cup a ten mě teď hřeje u srdíčka. Mám radost, že jsem se dostal do desítky, protože český hokej má plno výborných hráčů a letos mělo hodně kluků skvělou sezonu. Klukům jsem fandil na mistrovství světa, hráli krásně a bronz je výborný. Je sice pravda, že taková anketa by měla obsahovat celou sezonu, ale já mám před sebou ještě snad deset let v NHL, šancí na zisk Zlaté hokejky bude dost.“
