Fleischmann po embolii září na Floridě: Krokodýla jsem ještě nepotkal
ROZHOVOR - Je vděčný osudu, že jej pustil zpátky na led. A vysloveně se baví hokejem. Po plicní embolii si Tomáš Fleischmann v prostředí vyhřáté Floridy naplno užívá momentů, které dřív považoval za samozřejmost. „Jsem rád, že vůbec můžu hrát hokej,“ říká třetí nejproduktivnější český hokejista zámořské NHL v rozhovoru pro deník Sport.
Jeho kariéra visela na vlásku. Sedmadvacetiletý Tomáš Fleischmann se v lednu na tréninku Colorada Avalanche nemohl nadechnout, dusil se. Lékaři mu našli dvě krevní sraženiny v plicích. Musel na operaci, prášky na ředění krve už bude brát napořád. Přesto s ním Florida hned první den po otevření trhu s volnými hráči podepsala lukrativní čtyřletý kontrakt na 18 milionů dolarů. A neprohloupila. Fleischmann je klíčovou postavou týmu, ve třinácti zápasech nasbíral 12 bodů (5+7) a v hodnocení účasti na ledě má 6 plusových bodů.
Na začátku sezony jste říkal, že chcete s Floridou vyhrát Stanley Cup. Ukázalo vám prvních třináct zápasů, jestli je to vůbec reálný cíl?
„Zatím je to moc krátká doba, abych to mohl říct přesně. Ale stojím si za tím! Chci s Floridou vyhrát Stanley Cup. Zatím za sebou máme celkem důstojný start, všechno klape, jak má. Doufám, že další měsíc bude ještě lepší.“
Takže to nebyl krok vedle?
„Jak myslíte, krok vedle?“
Že byste si řekl – tak bohužel, tenhle tým na velký výsledek nemá…
„Ne, tohle jsme už dříve probírali s agentem. Museli jsme vědět, jestli to bude v týmu Floridy zábava. Jestli mě tady bude bavit hrát. Vím, že neudělali play off hodně roků za sebou, ale vyměnili spoustu hráčů a já tady chtěl jít a udělat všechno pro to, aby se to změnilo. Stejně tak všichni další kluci tady. Všichni jsme na stejné vlně.“
Zatím to pro vás je zábava?
„Jo, já se bavím! Od ledna jsem nehrál hokej, tak jsem rád, že vůbec můžu hrát.“
Po zdravotních problémech se na hokej díváte jinak?
„Jednoznačně. Víc si vážím věcí, které jsem dřív považoval za samozřejmost.“
Zdraví vám drží?
„Všechno je, jak má být.“
Pořád berete prášky na ředění krve, takže si musíte dávat velký pozor šrámy a „krvavá“ zranění. Dokážete to vůbec vypustit z hlavy?
„Už jsem to z hlavy vypustil tak, že jsem si skoro zapomněl prášky brát. (usmívá se) Takže v pohodě.“
Hlídá vás někdo? Přítelkyně, nebo rodiče na dálku?
„Ne, hlídám se sám. Všechno je v pohodě.“
| Narozen: 16. května 1984 v Kopřivnici Klub: Florida Panthers Kariéra: Nový Jičín (2. liga, 2002), Moose Jaw Warriors (WHL, 2002-04), Portland Pirates (AHL, 2004/05), Hershey Bears (AHL, 2005-09), Washington Capitals (2005-2010), Colorado Avalanche (2010/11), Florida Panthers (2011-?) Draft NHL: v roce 2002 si jej vybral Detroit ve druhém kole jako 63. hráče (o dva roky později se stěhoval do Washingtonu jako součást výměny za Roberta Langa) Bilance v NHL: 318 zápasů/ 171 bodů (73+98), ve Stanley Cupu 22/5 (3+2) Letošní bilance: 13/12 (5+7) Úspěchy: bronz z mistrovství světa do 18 let (Slovensko 2002), Calder Cup s Hershey Bears v AHL (2006), účast na OH 2010 ve Vancouveru (7. místo), účast na mistrovství světa 2008 v Quebeku (5. místo) |
Působil jste v organizaci Detroitu, hrál za Washington a Colorado, jak vás přivítali ve Floridě?
„Zatím nejlíp. (usmívá se) Šlo vidět, že mají velký zájem a taky se to projevilo na jejich chování ke mně. Já se jim za to snažím odvděčit hrou na ledě.“
Je v klubu cítit větší pohoda, protože tam není tak velký tlak jako v tradičních klubech NHL?
„Úplná pohoda bez tlaku to taky není, ale když si vzpomenu, jak to chodilo ve Washingtonu. Kolik tam bylo vždycky novinářů kolem Ovečkina a dalších hvězd. Po každém tréninku, po každém zápase... To je asi největší rozdíl, protože na Floridě to zdaleka tak není.“
Nechybí vám to? Právě vy byste měl být lídrem týmu…
„Ne, ne. Já to nikdy nevyhledával, takže mi to vůbec nechybí.“
Byl to pro vás velký skok z coloradských hor do tepla k moři?
„Největší šok pro mě ze začátku bylo strašné horko. To je pro organismus opravdu šok. Přirovnal bych to k tomu, když přijedete z Čech na dovolenou do Egypta. Dusno, vlhko, pořád jste unavený a ven se moc vycházet nedá. Lepší je být pěkně doma v klimatizaci.“
Už jste si zvykl?
„Ano, momentálně je pěkné počasí. Když jsme se třeba vrátili z Buffala, kde skoro sněžilo, do příjemných pětadvaceti stupňů, tak jsem si řekl, že to není tak špatné. (usmívá se) Mnohem lepší, než někde furt mrznout.“
Není kvůli změnám teplot větší riziko nachlazení? Dostal jste rady, jak se tomu třeba vyhnout?
„Žádné školení na tohle téma nedělají. S klimatizací jsem zápasil první dva roky v juniorce, od té doby jsem se naučil, jak se chovat, abych nebyl pořád nachlazený.“
Co pověstní aligátoři z Floridy? Už jste na nějakého narazil?
„Ještě jsem žádného u baráku nepotkal. Naštěstí. Prý tady ale jsou, tak jsem zvědavý.“
Ani na tohle jste v klubu nedostal školení? Jak se v takové situaci zachovat?
„Ne. Bydlíme v resortech a když máte nějaký problém, tak zavoláte a oni se o to postarají.“
Když to tedy shrnu, tak jste na Floridě spokojený?
„Trochu nespokojenosti tam pořád je, protože jsme v posledních zápasech zbytečně ztratili pár bodů. Já bych chtěl být první v lize a některé body jsme ztratili opravdu zbytečně. Pořád jsou tam věci, které musíme doladit, dopracovat. Ale to je dáno i tím, že máme nově poskládaný tým, všechno se to ještě musí sehrát dohromady.“
Jak se tým vyrovnal s odchodem brankáře Vokouna?
„Musím říct, že gólmani jsou momentálně asi nejsilnějším článkem týmu. Dostáváme málo gólů a v každém zápase nás drží, jsou výborní. Věřím, že k tomu přidáme i góly a všechno bude klapat.“
Léto 2009 Leden 2011 |
