Rovných 1 000! Petr Sýkora vstoupí do váženého klubu

Sýkora se navíc nezadržitelně blíží ke svému velkému vzoru Martinu Strakovi. Do konce sezony potřebuje nastřádat ještě 8 bodů, aby v historické tabulce produktivity nynějšího plzeňského šéfa překonal.

Jestliže Sýkora udrží nasazené tempo půl bodu na utkání, překoná plzeňského kamaráda o 4 body s cílovou cifrou 721.

„To aby si rychle zlomil nohu,“ rozchechtá se Martin Straka, když se o hrozícím přepisu dějin dozvídá. Samozřejmě to myslí v legraci, sám patří k největším fanouškům Petra Sýkory.

„Sejčkovi fandím, jednoznačně. A těším se, až mě překoná. Schází mu jen devět bodů? Tak to mě do týdne má,“ přidává Straka další úsměv.

Výkony navrátilce na scénu NHL sleduje pozorně. Když je utkání Devils nadosah, nenechá si ho ujít.

„Sejček po ledě lítá jako nataženej. A když se oholí, vypadá na dvacet,“ chválí.

Plzeňský rodák zažívá hokejové obrození. Přitom kniha o jeho kariéře v NHL se zkraje roku 2010 zdála uzavřená, zaslaná do archivu.

Jako hráč Minnesoty měl 18. ledna v Dallasu odehrát rozlučkový duel, druhý den jej vedení Wild dalo k dispozici konkurenci, ale nikdo si jej nevzal.

Ročník 2009/10 poničený zraněním třísel a otřesem mozku Sýkora odpískal po 14 zápasech, vrátil se domů, na podzim naskočil do Plzně a poté vzal Minsk. Loni v létě opět řešil Rusko, hledal angažmá, kde by mohla bez stresů žít i jeho rodina. Přitom tajně snil o comebacku do NHL.

Vrátka do prestižního světa pootevřelo pozvání na kemp Devils. Od klubu, kde v roce 2000 vyhrál Stanley Cup. Startovní čára? Na nule. Šance na kontrakt? Nijak vysoká. Ukaž se, co umíš!

Sýkora dřel na trénincích jako mezek a den co den své okolí přesvědčoval, že si kontrakt zaslouží.

„Klidně tu budu dělat řidiče autobusu, jen ať si mě tu nechají,“ žádal Sýkora na půl v žertu. Sladká odměna v podobě ročního kontraktu na 650 tisíc dolarů nakonec přišla. „Jsem radostí bez sebe,“ zářil po podpisu.

A od té doby potvrzuje, že si příležitost vybojoval právem. S 32 body (14+18) je 7.  nejproduktivnějším hráčem týmu. V průměru hrává okolo 15 minut, to je slušná porce. Jak je užitečný, dokládá i další údaj: jako jediný z křídel je na plusových bodech (+3).

Jeho souhra s Patrikem Eliášem bývá pro soupeře nebezpečná hlavně v přesilovkách. „Hraju takovou tu druhou vlnu a jsem rád, že mi to tam docela padá. Těší mě, jak se sezona podařila,“ kvituje podařený comeback.

Nyní vyhlíží milníky. Ovšem potichu, aby to nezakřikl. „Je to blízko, ale nechci o tom moc mluvit, ještě se může ledacos stát,“ vykládá na téma tisícího startu. Tahle meta v jeho hlavě leží dlouhé roky. „Jakmile jsem se dostal na 600, 700 zápasů, začal jsem o tom přemýšlet,“ přiznává. „Bylo by to fantastické a něco, na co bych byl strašně pyšnej.“

A nemusí zůstat jen o tisícovky. S jídlem roste chuť. Sýkora tajně doufá, že přesvědčí generálního manažera Lou Lamoriella a obdrží novou smlouvu. „Třeba mi tam ještě něco napadá a podepíšu příští rok,“ přeje si vroucně. „Chtěl bych tady hrát ještě jeden rok a doufám, že se mi to podaří.“

Dobrá, ale se Sýkorou tak trochu počítá Martin Straka do kádru pro příští extraligovou sezonu. Co s tím? „Dokud může hrát NHL, ať tam zůstane,“ vzkazuje Straka na dálku. „Je to nejlepší liga na světě, Sejček si ji zaslouží. O tom není debat. Přeju mu to moc.“