Snad si zahraju o něco víc, doufá Kubina před řežbou s Pittsburghem

Jeho únorový přesun do klubu Flyers, v němž působí i Jaromír Jágr a Jakub Voráček, provázely emoce. Legendární Steve Yzerman, generální manažer Tampy Bay, se podle něj nezachoval férově. „Celý ten přesun byl takový násilný, ale pak jsme si to vyříkali,“ tvrdí 34letý bek, trojnásobný mistr světa.

Ve Philadelphii už jste pořádně rozkoukal?
„Začátky byly těžší, protože z hráčů jsem znal akorát Jardu (Jágra) a Jakuba (Voráčka), jinak nikoho, ani trenéry. Navíc jsme hned jeli na dvanáctidenní trip po venkovních zápasech, takže to bylo trochu složitější. Ale teď už jsem si zvyknul, organizace je super, hrajeme docela dobře. Takže je to dobrý. I když přiznávám, že začátky byly těžší.“

I pro vás, tak zkušeného hráče?
„Pro nikoho není jednoduché, když přijdete do úplně jiného prostředí. Tým hraje jinak, spoluhráče neznáte... Než se seznámíte se vším okolo, je to složité. A je jedno, jestli je člověku dvacet, nebo třeba pětatřicet. Těch prvních pár dní je to vždycky šok. Navíc jsem asi měsíc vůbec neviděl pětiletou dcerku, což bylo asi to nejsložitější.

Bydlíte přímo v centru stejně jako čeští spoluhráči Jágr s Voráčkem?
„Ano, asi pět minut od nich.“

Vnímáte, že město hokejem více žije než v Tampě?
„Určitě jo, fanoušci jsou tady až takoví šílení... Ale v tom správném smyslu. Srovnal bych to s Torontem, je to tady podobné. I podle zájmu médií. V Tampě taky chodilo dost fanoušků, ale pokud jde o ten zájem lidí okolo, bylo znát, že na prvním místě byl fotbal, pak až hokej. Kdežto tady je hokej fakt hodně populární.“

Jak jste si na nové prostředí zvykal po hokejové stránce?
„Hrajeme jiný styl, Philadelphia celkově víc útočí. Což mně ale nevadí. Možná jsem si představoval, že budu o něco víc vytěžovaný, ale kvůli zranění jsem čtrnáct dní nehrál, teď se do toho zase dostávám. Takže doufám, že v play off to bude lepší.“

Pavel Kubina věří, že si proti Pittsburghu zahraje více • Sport

Což je pro vás velký nezvyk, že? Býval jste zvyklý hrát přes pětadvacet minut za zápas, kdežto tady jsou utkání, v nichž posbíráte jen okolo patnácti nebo čtrnácti minut...
„Je to složitější, to je pravda. Někdy se stalo, že jsem naskočil jen třikrát čtyřikrát za třetinu, na což jsem nikdy nebyl zvyklý. A zvlášť u tak vysokého hráče jako jsem já je pak těžší se do toho dostat. Doufám, že v play off se na ledu dostanu víc. Protože je to pak pro mě lepší.“

Mohlo v menším vytížení hrát roli i to, že jste se po příchodu brzo zranil?
„To jo. Hrál jsem dva týdny, pak dva ne... Kouč mi říkal, že zezačátku mě moc hrát nebudou, takže věřím, že v play off to bude jiné. Rád využiju těch svých fyzických parametrů, možná i zkušeností.“

Už jste se i porval, když jste mstil Jaromíra Jágra. I tohle bude vaše role v bojích o Stanley Cup?
„Něco proběhlo, ale tohle nevyhledávám, spíš se rvačkám vyhýbám. Jenže když není vyhnutí, pochopitelně jdu do toho.“

Je cítit, že mužstvo má na Stanley Cup?
„Hodně se o tom tady mluví, tým na to jistě sílu má. Uvidíme, jak nám to vyjde hned v prvním kole, kdy nás čeká Pittsburgh.“

Tak silný soupeř na začátek, není to až moc kruté?
„Penguins skutečně patří mezi favority, to je pravda. Ale v play off už si nemá cenu vybírat. Bude to každopádně hrozně těžký boj. Mají Malkina, který hraje neskutečně celou sezonu, vrátil se jim Crosby. Pamatuju si, jak jsme s nimi hráli loni s Tampou. Vyhráli jsme v prvním kole 4:3, měli jsme s nimi neskutečné problémy, a to jim ještě chyběli právě Malkin s Crosbym... A jen tak tak jsme je porazili. Zase na druhé straně si myslím, že Philadelphia je o něco lepší, než jsme byli mi loni. Tak uvidíme.“

Jak se těšíte na to, až budete po ledě honit právě Malkina s Crosbym?
„Záleží na trenérovi, jestli mě na ně bude nasazovat... Když jo, udělám maximum. Stejně tak když budu nastupovat proti jiným útočníkům.“

V minulosti jste neměl až tolik českých parťáků v mužstvu, o to víc si teď užíváte, že můžete hrát s Jágrem i Voráčkem?
„To jo. Předtím jsem ve své kariéře fakt těch krajanů vedle sebe moc neměl. Je tady i Slovák Andrej Meszároš, takže jsme tady vlastně ve čtyřech, což je super, máme pořád nějaké legrácky. Jsem za to rád. A hlavně mi zezačátku Jarda (Jágr) s Kubou (Voráčkem) pomohli. Ukázali mi, kde co je, přivezli mě na trénink. Jsou to maličkosti, ale hodně pomůžou.“

Jak jste si přivykl na dres Flyers? Někomu se oranžová barva zrovna moc nelíbí...
„No, oranžovou moc nemusím, to je pravda... (usměje se) Když si doma v hale oranžová trika nebo dresy navleče dvacet tisíc lidí, je to zvláštní, to se jinde nevidí. Chvilku jsem si na to zvykal.“

Co říkáte na to, jak se i ve čtyřiceti letech daří Jágrovi?
„Výkony má pořád na neskutečné úrovni. Mně se na něm hlavně líbí, jak trénuje, jde příkladem ostatním. Snad polovině hráčů je tady kolem dvaceti let a když vidí, jak světový hráč ve čtyřiceti letech maká, tak to jsou pro ně neskutečné zkušenosti. Aby do budoucna věděli, jak se mají chovat. Navíc je pořád stejně skromný jako býval. Nikdy si na nic nehrál, což pokračuje.“

Od rozdávání zkušeností jste v klubu i vy, ne?
„Je pravda, že se snažím těm mladým spíš pomoct, než abych na ně byl nějaký pedant. Někdy jsem na ně možná až moc měkký. Ale tohle mám v povaze, na stará kolena už se v tom nezměním.“

Váš odchod z Tampy byl docela zjitřený. Vyříkali jste si to potom se Stevem Yzermanem, generálním manažerem?
„Výměny se stávají, to je jasný, potkaly mnohem lepší hráče než jsem já. Akorát se mi v tu chvíli nelíbilo, jak se Steve (Yzerman) zachoval. Dal mi nůž na krk, řekl, že mě vymění a dál se o tom nebavil. Přitom jsem měl v kontraktu, že můžu říct pět klubů, kam bych mohl jít. Jenže k tomu ani nedošlo. Byl jsem z toho trochu zklamaný, nebylo to obvyklé férové jednání. Bylo to až moc násilné. Ale asi i tohle k tomu byznysu patří.“

Mluvili jste o tom spolu potom?
„Pak jsme to chvíli probírali, on se mě za to omluvil. Což jsem vzal. V tu dobu v tom hrály roli i emoce, byl pod tlakem. Byli jsme sedm osm bodů od postupu do play off a přišla dobrá nabídka.“

Nakonec to pro vás dopadlo dobře, ne?
„To jo, ale mně šlo o to chování, nepochopil jsem, proč jsem ty tři dny, než došlo k výměně, nemohl ani trénovat s týmem. Řekli mi, že mám být doma a čekat ne telefon. V tu chvíli jsem uvažoval i o tom, že bych tu sezonu vůbec nedohrál, abych mohl být s rodinou... Ale když jsem na druhé straně věděl, že je ve hře Philadelphia, tak jsem to nakonec vzal. Mě nejvíc mrzelo, že jsem s Tampou nemohl trénovat. Což jsem nechápal. Je jasný, že hráči, kteří mají být vyměnění, nehrajou zápasy, aby se nezranili. Ale že by nesměli ani trénovat? To je divný... Tři dny jsem jenom seděl doma, což mi přišlo jako neférové jednání. Ale jsem rád, že jsme si to pak vyříkali.“

Uvítal byste, kdybyste v klubu Flyers zůstal na delší dobu?
„Uvidíme, co bude, ale dovedl bych si to představit. Je to super organizace, o hráče se tady starají skvěle. Je to trochu jako VIP klub. Záleží, jak budu hrát v play off a jestli bude zájem. V létě mi bude pětatřicet, budu navíc volný hráč.“