Vrána: Stanley Cup chci zopakovat! Proč už se tolik nevídá s Pastrňákem?

Vrána vzal Stanley Cup i k babičce na hřbitov: Musím na sobě makat! • iSport TV

Uběhlo to strašně rychle. Léto měl tentokrát kratší, do toho vedle obvyklých povinností přibyly další věci, které triumf s týmem Capitals doprovázel. Jakub Vrána se stal tak trochu celebritou, objevila ho česká média. Ale především musel zvládnout stejný objem tréninkové dřiny jako v jiných letech. Chce zažít ještě lepší sezonu, než byla ta minulá, dostat významnější roli a taky bude hrát o novou smlouvu. „A chtěl bych, abychom obhájili. S partou, co tam je, na to máme,“ říká v rozhovoru pro Sport.

Bylo letošní léto hodně jiné?
„Úplně ne, ale určitě bylo strašně nabité. Tam je nevýhoda, že když hrajete takhle dlouho, léto je kratší, máte míň času, přitom musíte stíhat hodně věcí, tréninky a všechno. A když se ještě vyhraje Stanley Cup, nakupí se toho ještě víc. Musel jsem si najít i čas na odpočinek. Minulá sezona byla dlouhá a náročná a další mě co nevidět čeká. Ale myslím, že jsem se připravil dobře.“

Po triumfu s Washingtonem jste zajisté rozdával víc rozhovorů než dřív. Zvali vás i do talkshow? Musel jste nabídky odmítat?
„Zatím ani ne. Snažím se vyjít vstříc všem, co mi psali, jít na rozhovor nebo na natáčení, i když to jinak úplně nevyhledávám. Ale někdy, když se toho sešlo moc, jsem si řekl, jaké mám priority a že tyhle věci musely jít stranou. Myslím však, že jsme to letos zvládli v pohodě.“

Dostal jste třeba nějakou bizarní nabídku?
„Ani ne. Aspoň ne něco vyloženě ulítlého. Pozvali nás na Nova Sport, mluvili jsme živě ve studiu, což jsem zažil úplně poprvé. Ale s Kempesem (obránce Michal Kempný) jsme se s tím vypořádali slušně.“

Takže jste svým způsobem rád, že ten blázinec máte za sebou?
„Na jednu stranu docela jo. Těším se na sezonu, zase zpátky do svého života. Trénink, spánek, zápas, regenerace. Na druhou stranu jsem si léto hodně užil, díky Stanley Cupu byl důvod. Určitě by nebylo špatné si to zopakovat.“

Když jste měl Stanley Cup v Praze, přiletěl za vámi švédský spoluhráč André Burakovsky. Byl jste se podívat taky někde jinde?
„Právě za Andrém ve Švédsku. Měl to na začátku srpna.“

Jako první Pohár představil v Moskvě kapitán Alexander Ovečkin, po něm Michal Kempný na Moravě a potom vy. Bylo lepší, že za vámi přicestoval tak brzy? Je s tím spojená určitě i spousta zařizování a starostí, mohl jste si to užít na začátku léta a potom se věnovat svému.
„Mně by nevadilo, kdyby ho přivezli ještě teď. (usměje se) Ale fajn bylo, že jsem ho měl vlastně jen pár týdnů po posledním zápase, asi dva nebo tři. Nemusel jsem to plánovat dlouho dopředu a myslet na to. Připravovali jsme to rychle, aby to bylo dobré, a samozřejmě jsem si svůj den s pohárem maximálně užil. Nevymýšlel jsem vylomeniny, ale ukázal ho lidem a všem, o kterých si myslím, že by u toho měli být. Ovšem byl jsem rád, že to mám tak brzy za sebou, protože to stálo fakt hodně energie. Možná to tak bylo vážně nejlepší.“

Podobně dlouhou sezonu jste zažil už předloni, kdy jste hrál finále Calder Cupu. Musel jste něco změnit, abyste přípravu správně nadávkoval a šel na kemp zase nabušený, plný elánu?
„Vlastně pokračuju v tom, co dělám kondičním trenérem Alešem Pařezem už čtyři roky. Jsem s ním moc spokojený, vždycky mě na sezonu skvěle připraví. Je fakt dobrej. Pracuje s námi i po mentální stránce, mluví s námi. Vedle toho létám vždycky na dva, tři týdny do Švédska, což mi taky pomůže, protože je tam možnost jít na led a kvalitně trénovat. Jinak je to podobné jako předchozí roky.“