Hanzal není v pořádku a směřuje ke konci: Z další operace už mám strach | iSport.cz
Miroslav Horák
19. července 2019 • 15:40

Hanzal není v pořádku a směřuje ke konci: Z další operace už mám strach

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Všech 69 gólů Slavie: Podívejte se na Hušbauerovy rakety a další parádičky
Lídr Slavie Stanciu: V Česku jsem díky Trpišovskému
VŠECHNA VIDEA ZDE

Když před sebou vidíte tu horu svalů a masa, řekli byste, že pánové protihráči v NHL budou mít řádný problém. Zastavit tenhle dvoumetrový kolos? A jak, prosím vás? Opak je pravdou. Bohužel. Martinu Hanzalovi ničí kariéru vleklé potíže se zády, věž Dallasu má před sebou poslední sezonu. Jak dlouhá bude, nikdo neví. „Odletím na kemp a uvidím,“ líčí v rozhovoru pro iSport Premium dlouholeté trable 32letý útočník. Docela z nich mrazí.



Na povel má kolem padesáti capartů, v tréninkovém centru legendy Jaroslava Pouzara cepuje klienty své akademie. Martin Hanzal se skupinou trenérů zdokonalují prckům hokejové dovednosti, ale zdaleka nejen to. Taky je učí chytat ryby, v neposlední řadě dávají klukům i rodičům najevo, že se nic nemá přehánět. „Dril jednou přijde, ale dětem hlavně nesmíte hokej znechutit,“ říká majitel téměř sedmi set startů v nejlepší světové lize. Nebýt těžkých potíží se zády dobyl by s přehledem kótu tisíc. A to už je elitní společnost.

Spoluhráč z Dallasu Andrew Cogliano si zabral vaši jedenáctku pro svůj dres. Už jste mu stihl vyčinit, že předbíhá?
„Andrew mi psal, ve vší slušnosti se mě zeptal, jak to se mnou vypadá, že má zálusk na moje číslo a co na to říkám. Odpověděl jsem mu popravdě, že v téhle chvíli nevím, zda budu moci pokračovat. A domluvili se, že si ji může vzít. Nemám s tím problém. Rok předtím jsem měl desítku a neřešil jedenáctku. Andrew se ke mně zachoval slušně, tak ji dostal.“

Co vám za ni slíbil?
„Zatím nic, ale uvidíme, až přijedu na kemp, s čím se vytasí. Čekám minimálně pěkné hodinky. A když jedenáctka, tak jedenáct vysázených diamantů…“ (směje se)

V NHL vám zbývá odehrát poslední rok kontraktu. Jenže v minulé sezoně vás záda pustila jen k sedmi utkáním. Zvládnete rozlučkový ročník v Dallasu na ledě?
„Věřím a doufám. Od Vánoc jsem v Dallasu na listině dlouhodobě zraněných hráčů a rád bych se z ní dostal. Trénuju, poslední dobou si přidávám víc a víc. Cvičím hlavně záda, s nimiž mám potíže už od své druhé sezony NHL, vlastně nějakých deset let… Připravuju se přesně podle rehabilitačního plánu, jaký jsem od klubu dostal. Půjdu do kempu Dallasu a uvidí se. Věřím, že to půjde, ale nic jistého není. Je to hodně citlivé téma.“

Odhadnete svoje šance na comeback?
„Může to být osmdesát procent, ale taky padesát nebo třicet.“

VIDEO: Hanzalův jediný gól minulé sezony

Po kolika operacích jste se domníval, že teď už budete mít od palčivých bolestí pokoj?
„To je právě ono a nejhorší na tom všem. Má poslední operace byl velký zákrok, před nímž mi bylo řečeno, že mě zbaví veškerých problémů. Napořád. Rehabilitace probíhala osm měsíců a všichni doktoři se shodovali, že z toho vyváznu. No a v pohodě to bylo sedm zápasů… Po sedmi zápasech se mi potíže vrátily. Upřímně říkám, že z další operace mám strach. Absolvoval jsem tři. A kdo vám řekne, že po třech operacích zad v životě normálně funguje? Myslím, že takových lidí moc není. Nemůžu mít v hlavě jen hokej, ale i životní stránku, jsem tátou dvou dětí, chci vést aktivní život i po kariéře, hýbat se a dětem se věnovat.“

Co vám tvrdili po první operaci?
„To mi bylo jednadvacet a doktor zmiňoval osmdesátiprocentní šanci, že nebudu mít problém. Po druhé operaci mi stejný doktor nastínil, že procenta se snižují, protože zákrok míří do stejných míst. Vevnitř jsou jizvy, které se sice hojí, ale otoky zůstávají a ty tlačí na nervy. Když mi doktoři před třetím zákrokem avizovali, že budu zcela v pořádku a jak vidno, nejsem, těžko se rozhodujete absolvovat další operaci. Sami doktoři už dnes říkají, že to je v mém případě na zváženou.“

Jak to snáší hlava? Neměl jste daleko k depresím?
„Nemůžu říci, že bych trpěl depresemi. Ale opravdu velké zklamání jsem pociťoval v období kolem Vánoc, kdy jsem nemohl ani stát na noze. Na kontrole mi zjistili, že něco není v pořádku a v tu chvíli jsem na tom byl špatně. Osm, devět měsíců jsem dřel na návratu, věřil jsem, že konečně budu dobrej a po čtrnácti dnech

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud