Kdy se poštěstí, abyste v metru narazili na takovou legendu. Bill Barber (67) patří k největším ikonám Philadelphia Flyers. V klubu prožil celou profesionální kariéru. Dodnes vládne všem střelcům, co jich v historii tudy prošlo. Dvakrát s ním týmem triumfoval ve Stanley Cupu, čtyřikrát hrál finále. Dres se sedmičkou vyřadili na jeho počest, přijali ho do Hockey Hall of Fame. Tak přesně tenhle borec stál na nástupišti stanice Českomoravská po nedávném duelu NHL mezi Philly a Chicagem v pražské O2 areně.
Když měli přijet Flyers, soupeři dostávali bolení břicha a v jejich fanoušcích vřela krev. Ale vyprodali každou halu. Ten obecně rozšířený mýtus, že jsou jen tlupa násilníků, ochotně přebírala i komunistická propaganda. LBC Line, v níž nastupoval s Bobbym Clarkem a Reggiem Leachem, však patřila k nejlepším v lize. Bill Barber dal 420 gólů v základní části a 53 v play off, jeho výkon ve Philadelphii dodnes nikdo nepřekonal. Navíc patřil k nejvšestrannějším křídlům. „Nemohli jsme vyhrávat jen díky tomu, že to budeme řezat,“ připomíná v rozhovoru pro Sport útočník, který si za Kanadu zahrál i s Waynem Gretzkym.
Vaše návštěva rozjitřila vzpomínky na nejslavnější časy Flyers. O vaší lajně Scotty Bowman jednou prohlásil, že se strašně těžko brání, třeba ve finále Stanley Cupu 1976 na vás nasadil tři různé formace Montrealu. Jste hrdý, že o vás proslulý kouč mluvil i po letech tak uznale?
„Celé to bylo týmová práce. A Fred Shero (trenér Flyers) nám dal šanci jako útok vyniknout. Dostávali jsme hodně prostoru. Každý z nás tří byl přitom jiný: Reggie (Leach) byl snajpr, Clarkie se staral o forčeking a rozdával puky, já se držel někde mezi tím a dbal, abychom nepropadali a hráli spolehlivě i do defenzivy. Klapalo nám to, vyhověli jsme si, stříleli jsme spousty gólů.“
V sezoně 1975/76 jste nasázeli dohromady 141 branek…
„Sám nevím přesně, kolik jich bylo, ale Reggie jich tam pověsil přes šedesát, já padesát a Clarkie něco kolem třiceti. Co by za to dnešní týmy daly… (usměje se) Hokej se od té doby změnil, ale o něčem to vypovídá. Byli jsme dobrá lajna. Sešli se v ní tři kluci, kteří si rozuměli a uměli tvrdě makat, šli za vítězstvím.“
Svědčí to rovněž o tom, že Flyers nebyli jen banda neurvalců, co se pořád perou. Vedle ranařů jako Dave Schultz, Don Saleski, Andre Dupont nebo Bob Kelly se v týmu našlo taky dost šikovných hráčů, že ano?
„Jistě. Ocejchovali nás jako Broad Street Bullies (Surovci z Broad Street). Ale vypadá to docela vtipně, když se podíváte na tehdejší sestavu. Našlo se tam plno nadaných, skvělých hokejistů, nehledě na to, že i Hammer (Schultz), Kelly nebo Saleski taky uměli dát dvacet gólů za sezonu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
