V Chicagu si udrželi český klenot. Dominik Kubalík se v NHL prostřílel na 30 gólů, byl nominován mezi tři finalisty Calder Trophy. A Blackhawks ukázali, jak si ho cení. Hned po otevření trhu s volnými hráči si 25letého plzeňského odchovance pojistili na další dva roky. Během nich si vydělá celkem 7,4 milionu dolarů (170 milionů korun) - 3,4 milionu první rok, druhý čtyři. „V Chicagu jsem chtěl zůstat, udělal si tam nějaké jméno. Doufám, že to bude pokračovat,“ řekl v rozhovoru pro iSport.cz po zveřejnění dohody spokojený útočník.
V NHL sehrál Dominik Kubalík teprve jednu sezonu, liga zmrazila platový strop. Dalo se čekat, že Chicago bude trvat na kratší smlouvě, nicméně Blackhawks se chtěli vyhnout ponižující arbitráži a český ostřelovač si i díky tomu ve finále přijde na víc peněz. Díky překlenovacímu kontraktu si polepší čtyřikrát proti nováčkovské sezoně. „Pořád jsem věřil, že se nějak domluvíme a že obě strany budou spokojené, což doufám, že jsou. Spadlo to ze mě a teď už se můžu soustředit na to, abych se připravil a svoje místo obhájil,“ svěřil se serveru iSport.cz Kubalík.
Nakonec až tak nebolelo, smlouvu s Chicagem jste uzavřel hned první den po otevření trhu. Jste tedy spokojený?
„Samozřejmě! A jsem rád, že jsme se domluvili. V Chicagu jsem chtěl zůstat, udělal jsem si tam nějaké jméno, doufám, že to bude pokračovat. Jednání už nějakou dobu probíhala, něco už během sezony, po ní pokračovala. Poslední týden se to začalo řešit drobet víc. Za sebe můžu říct, že jsem spokojený. Člověk taky chce podepsat co nejdřív a mít to z krku. Jsou to příjemné starosti, ale přál jsem si, aby to bylo hotové.“
Co si teď koupíte?
„Nad tím jsem vůbec nepřemýšlel. Všechno mám, nic nepotřebuju, takže je to dobrý.“ (směje se)
Nějakou dobu to vypadalo, že dohoda bude složitá, mohlo se to táhnout různě. Byl jste nervózní?
„Nebudu tvrdit, že ne. Čím víc se to blížilo, tím víc jsem začínal být nervózní. Snažil jsem se od toho oprostit, ale zkrátka to dost dobře nešlo. Každý hráč se asi připravuje na ty horší varianty, které mohou nastat, třeba arbitráž. Ale já jsem pořád věřil, že se nějak domluvíme a že obě strany budou spokojené, což doufám, že jsou. Jsem prostě rád, jak to dopadlo.“
Za tři roky byste se stal nechráněným volným agentem, máte za sebou teprve jednu sezonu. Mohly být i tohle důvody, proč s vámi Blackhawks podepsali krátkodobý dvouletý kontrakt, že budou čekat, co předvedete v dalších letech?
„Přesně tak. Po jedné sezoně nemůžu koukat po nějakém dlouhodobém kontraktu, i když, kdo by ho nechtěl. Ale tohle byl hlavní argument, který se řešil, že to je jen jedna sezona. Věřím, že nějakou výkonnost zase mít budu, že předvedu, co mám. Je to bridge deal, jak se říká, doufejme, že se to povede. Spadlo to ze mě a teď už se můžu soustředit na trénink, abych byl připravený do kempu a svoje místo si obhájil.“
Při vyjednáváních se hodně srovnává. Na jak dlouho a za kolik podepisují hráči s podobnými výsledky, podobného zaměření. Ve vašem případě se však vašich „dvojníků“ moc nenašlo, že?
(usměje se) „Je to tak. Na jednu stranu je hrozně fajn, že tam to srovnání není, na stranu druhou to může být nevýhoda, protože manažeři to kolikrát řeší hodně podle počtu sehraných zápasů, bodů a tak dál. A aspoň přibližně jako já to moc hráčů nemělo. Zpočátku nebylo snadné najít společnou cestu. Ovšem nebylo to tak, že bychom se nemohli dohodnout nebo se to nějak hrotilo. To určitě ne. Jsem rád, že to takhle dopadlo, jsem spokojený a můžu s klidnou hlavou přemýšlet, co bude dál.“
Jednání bývají tvrdá. Cítil jste nicméně i ze strany Chicaga vůli se domluvit a vyhnout se nepříjemnostem jako arbitráž, která mohla taky hrozit?
„Myslím, že ano. Z obou stran byl tlak, aby se to podepsalo. Ale dnešní doba je nějaká, platový strop se zavřel. Za normálních okolností by jednání asi vypadala taky jinak. Tohle je nové pro všechny, co se děje a za jakých podmínek se smlouvy uzavírají. Pro manažery, hráče, pro agenty. Jsem rád, že se to netáhne dlouho, že jsme nenarazili na žádný opravdu vážný problém, který by mohl dohodu komplikovat.“
Jak jednání za této situace probíhají?
„S klubem to řešil můj agent Jiří Hamal, já jsem jen čekal na telefonu. Předával mi informace, kam se to posunulo, co se zrovna řeší, jak by to mohlo vypadat a jak ne, jaký je jeho názor na věc. Zavolal, já vždycky jen zvednul telefon a řekl: ‚Okej, okej, okej,‘ a že si zavoláme zase za chvíli. Poslední tři dny byly o tom, že jsme byli na telefonu a hledali tu nejlepší variantu pro obě strany. A to věřím, že se povedlo. Spousta lidí si řekne, jo, třicet gólů, tam bude spousta peněz. Já bych je bral, každý hráč chce co nejvíc. Ale byla to prostě jen jedna sezona. Ani teď se taky nebudu schovávat, musím to zopakovat. To je prostě jednoduchý.“
Mohly sehrát roli i další události, například rozchod s brankářem Coreym Crawfordem, který bral v Chicagu šest milionů dolarů?
„Těžko říct. Nějaké věci se staly. Olli Määttä byl vyměněn do Los Angeles, není tajemství, že kvůli penězům. Teď odchází gólman. Nevím, jestli do toho půjdeme s tím, že budou chytat mladší nebo dneska, zítra někoho podepíšou. Může se stát cokoli a kdykoli. Moudřejší budeme, až to bude všechno hotové. S Coreym jsem v kontaktu nebyl, nevím, co se stalo, ale nějakou nabídku dostal. Třeba chtěl jinam, ale nevidím do toho. A každý hráč má svoje priority.“
Čemu se v těchto dnech věnujete? Už trénujete?
„Ano. Začali jsme trénovat s kondičním trenérem, teď se to nějakým způsobem zase omezí, ale máme varianty naven, co se tam dá dělat, kde by to šlo. Už máme něco domluveno, takže se připravuju na sezonu jako každý rok. Taky jsem se byl podívat ve Vítkovicích na bráchu. Měl jsem to v plánu ještě jednou, ale bohužel se nám to zase zavřelo. V Plzni jsem na hokej ještě nezašel, taky jak probíhala jednání o smlouvě, člověk to nosí v hlavě, na jiné věci moc nálada nebyla. Ale jinak to je klasický předsezonní proces.“
Sledoval jste play off NHL?
„Koukal jsem se vždycky druhý den na záznamy. Tampě jsem to hrozně přál, kvůli Ruťákovi (Jan Rutta) s Paličem (Ondřej Palát). Znám i Erika (obránce Černák), takže jsem byl hrozně rád, že jim to vyšlo. Když jsem sledoval ty oslavy, měl jsem trošku pocit, že je škoda, že se to nepovedlo nám. Ale snad to někdy přijde. A oni si vítězství za celou sezonu zasloužili.“
Přestože jste v play off sehrál devět zápasů předkola a prvního kola, byl jste čtvrtý v bodování mezi nováčky a třetí v týmu. To je docela dobré, ne?
„Myslím, že jo. Kde se sezona zastavila, tam se to v play off zase rozběhlo. Opravdu si nemůžu na nic stěžovat. Se spoluhráči v lajně jsme si sedli, od toho se všechno odvíjelo. Bylo to moje první play off a já si ho snažil užít, i když probíhalo v bublině a byli jsme odříznutí od všeho. Ale tak se to prostě nastavilo a každý hráč to musel nějak přijmout. Strávili jsme tam určitou dobu, ovšem play off za to stálo. Zkušenost k nezaplacení.“
V Chicagu teď od vás budou zase hodně očekávat, na druhou stranu, může vám vyšší smlouva poskytnout i větší jistotu a pevnější pozici v týmu?
„Určitě. Doufám, že nějakou pozici už tam mám, kontrakt kolikrát taky trošku pomůže. Ale já doufám, že jsem si to zasloužil, vyhrál jsem si to svými výkony. Nejsem už úplně nejmladší, vždycky se ode mě něco očekávalo. Ať to bylo v Plzni, druhý rok ve Švýcarsku. A já se s tím dokázal vypořádat. Určitě se toho nebojím, do sezony půjdu s tím, aby byla ještě lepší, než ta první, chci se opět posunout. Může se stát cokoli, tak to v hokeji chodí, já však udělám všechno, aby byla dobrá a ještě zase o něco lepší.“
