Vítek Vaněřek v nočním zápase inkasoval pouze dvakrát a vychytal tak výhru Washingtonu 3:2 • Reuters
Vítek Vaněřek v nočním zápase inkasoval pouze dvakrát a vychytal tak výhru Washingtonu 3:2 • Reuters
Je to skok do pohádky. Sám Vítek Vaněček mluví o tom, že se sen proměnil v realitu. Dlouho usiloval o místo v brance Washingtonu a po pěti letech na farmě ho má. Před českým gólmanem čistí prostor Zdeno Chára, jeho spoluhráčem je Alexandr Ovečkin. On chytá NHL, zapsal se skvěle. „Na farmě mě naučili, abych bojoval,“ říká dvacátý český brankář, který si zachytal v nejlepší lize světa. Začala mu další mise. Vydržet v ní. Ať ta dlouhá cesta má i odměnu.
Dlouho se u jeho jména připomínalo, že on je ten, který chytal na MS do 18 let, kde Česko získalo stříbro. Možná jen pro jistotu, aby se nezapomnělo. Od úspěchu v roce 2014 si prošel brankář Vítek Vaněček pekelně dlouhou cestu, než dorazil do NHL. Washington si ho pět let chystal na farmách. Tak už? Ne. Příště? Pořád ne. Brankář se dočkal až od ledna 2021. „Zatím to vypadá skvěle. Ale taky je potřeba vědět, že se všechno může změnit. Snažím se jít do všeho s čistou hlavou a chytat nejlépe, jak umím,“ komentuje svůj start v nejlepší lize světa. Zápasy mu naskakují, už je na šesti.
Po prvním utkání v NHL vás vykoupal spoluhráč Tom Wilson v pěně na holení, na vás byla vidět krásná euforie. Pořád se vás tohle nadšení drží, nebo už jste si na místo mezi elitou zvykl?
„Euforie po prvním zápase byla opravdu velká, měl jsem extrémní radost. Vždycky jsem si přál chytat NHL a najednou už to nebyl jen sen, prožil jsem si ho. Ale nemyslím si, že bych o tom přemýšlel tímhle směrem. Zatím jsem odchytal pár zápasů, zdaleka nemám nic jistého. Základní je, abych chytal co nejlíp, abych v NHL vydržel co nejdéle.“
Není ten vysněný zážitek v covidové době jen moc tichý a pořád tak nějak ponurý?
„Fanoušci vás vždycky ženou dopředu, je to s nimi jiné. Ale co se dá dělat? Doba je taková, musíme se s tím smířit.“
A není v tichu bez nich třeba těžší se ubránit myšlenkám, že hlavně nesmíte nic pokazit?
„Snažím se jít vždycky do zápasu s tím, že co se stane na ledě, tak se prostě stane. Je důležité mít čistou hlavu. Na tuhle šanci jsem čekal dlouho, tak proč se kvůli tomu teď nervovat? Na led jdu vždycky s celým týmem, nikdy za sebe. A já vím, že tenhle tým hraje výborně. Důležité je se soustředit jen na to, ať pochytám co nejvíc puků. Ono to platí i opačně, být klidný, i když vám něco vyjde.“
V NHL dostávají mladí hráči šanci poměrně často. Brankáři ale ne, vy si většinou musíte počkat. Štve čekání na šanci hodně?
„Přemýšlel jsem o podobných věcech, to víte, že ano. Samozřejmě je to pro hlavu složitější. Ale člověk s tím nic neudělá, takhle je zkrátka NHL nastavená. Já do toho šel s tím, že vydržím, dokud si sen nesplním. Počkal jsem si a najednou to bylo tady. Doufám, že trpělivost se mi teď už jedině vrátí.“
Pochopil jste během čekání, proč brankáři nedostávají velkou šanci ve dvaceti letech, ale později?
„Asi jo. Hodně záleží na mentální stránce, jak jste silní. V AHL mě naučili, abych bojoval. Nikdy se nemůžete sesypat z jednoho špatného zápasu, protože hned další den se od vás čeká zase stoprocentní výkon. Není moc času na přemýšlení, na nic jiného, než být nachystaný na další zápas.“
Přitom si dovedu představit, že po draftu a s medailí z MS U18 na krku je hráč plný sebevědomí, že NHL v osmnácti zvládne, ne?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
