I kdybychom to stokrát podtrhli, stejně by to bylo málo. Fakt, že Tampa ovládla play off NHL dvakrát za sebou, je opravdu fenomenální kousek. „Je to věc zanechání odkazu,“ pronesl po druhé výhře trenér Jon Cooper. Jeho parta má nyní ojedinělou příležitost pokusit se navléknout i třetí vítězný korálek. Tedy dokázat věc, která se od počátku 80. let nikomu nepovedla – a která v době platových stropů zní jako sci-fi.
„On je hlavním důvodem, proč jsme zvítězili dvakrát po sobě,“ řekl v roce 2017 Mario Lemieux. Řeč nebyla o nikom jiném než o Sidneyem Crosbym. Kapitán Pittsburghu tehdy získal třetí Stanley Cup v kariéře a zároveň vedl smečku, která jako první v dějinách dokázala něco, o čem se soudilo, že nelze zvládnout. Obhájit titul v době pravidel platového stropu. Tedy v době extrémní vyrovnanosti a rovnostářských podmínek.
Ukazuje se, že Stanley Cup může zvednout nad hlavu dvakrát po sobě kapitán ve stejném dresu, pokud se vedení podaří skloubit dvě zásadní podmínky. Zaprvé, získat do kabiny hned několik generačních talentů. Zadruhé, a to především, s žádným z nich nepodepsat megalomanský kontrakt přesahující desetimilionovou dolarovou cifru. To zaručí, že se rok za rokem může generální manažer pokusit hlavní jména obalit správnými parťáky, protože na ně zkrátka najde prostředky.
Pittsburgh z let 2016 a 2017 a nynější Tampa jsou si v tomhle nesmírně podobní. „Šlo o mou volbu. Nic vám to nezaručí, ale rozhodně vám to dá mnohem větší šanci uspět,“ popsal sám Crosby důvody, proč přidal svůj podpis pod současný kontrakt, přestože mu nezajistil vyšší gáži než předchozí smlouva. Od sezony 2008/09 si tak kanadský fenomén přijde na 8,7 milionu dolarů ročně.
To jsou důležitá čísla. Hned několik podobných výplat bychom našli i v účetním týmu z Tampy.
Steven Stamkos, Nikita Kučerov, Victor Hedman a Andrej Vasilevskij. U všech lze prohlásit, že mají podepsané parádní smlouvy vzhledem k výkonům, které rok za rokem předvádějí. Nejvíce bere ruské duo, Vasilevskij i Kučerov si přijdou na 9,5 milionu. Hned čtrnáct hráčů v rámci celé ligy naplní svou portmonku každý ročník více. A jen dva z nich se dostali v průběhu svých obrovských kontraktů do finále play off. V minulém ročníku stál na straně poražených Tyler Seguin z Dallasu, v tom posledním montrealská jednička Carey Price.
Za další zásadní věc lze označit fakt, že všichni zmínění lídři Lightning se v tomhle složení můžou na ledě hokejem bavit ještě minimálně tři ročníky. Poté vyprší dohoda s kapitánem Stamkosem. Člověka tudíž přirozeně napadne otázka, zda by nešlo ještě vycídit už tak naleštěný klubový odkaz a získat Stanley Cup třikrát po sobě? Odpověď zní: Ano, šlo by to, pokud generální manažer Juliane BriseBois dovede těžké letní tahy vyřešit správně.
| Kdo vyhrál třikrát v řadě? | ||
| NY Islanders (4x) | 1980-83 | 21 týmů v NHL |
| Montreal (4x) | 1976-79 | 17-18 týmů v NHL |
| Toronto | 1962-64 | 6 týmů v NHL |
| Montreal (6x) | 1956-60 | 6 týmů v NHL |
| Toronto | 1947-49 | 6 týmů v NHL |
„Vždy zvládne na jedničku domácí úkoly. A navíc miluje dělat rozhodnutí. Udělá si na danou věc názor a potom nestojí uprostřed, ale za svým rozhodnutím. Žádná šedá zóna. To se mi líbí, protože s ním víte, na čem jste,“ prohlásil bývalý generální manažer Montrealu André Savard, který BriseBoise do světa velkého hokeje přivedl a který rychle rozeznal jeho potenciál. „Byl trochu drzý, ale vždy ve věcech, kde byl sebejistý. A byl nesmírně motivovaný do světa hokeje proniknout,“ dodal.
Tyto události se datují k roku 2001. Nyní, o dvacet let později, BriseBois napodobil Jima Rutherforda, někdejšího šéfa Penguins, když dvakrát za sebou nejlépe zvládl složit nesmírně těžkou skládačku s názvem: postav vítěze v platovém stropu. Co na tom, že mu velmi pomohlo zranění Kučerova, který díky tomu, že celou základní část vynechal, podstatně přifoukl týmové finanční možnosti pro play off, kde se jeho plat nepočítal. „Všechno proběhlo podle pravidel. Zkrátka jsme jen hráli s kartami, které nám byly rozdány,“ shrnul manažer.
Inu, historii píšou vítězové, což znamená, že pero do ruky bere v poslední době jen jedna organizace.
S největší pravděpodobností se však rozpadne výtečná třetí formace fyzických monster, protože na Blakea Colemana a Barclayho Goodrowa zkrátka peníze nevystačí. V ohrožení se může ocitnout i Ondřej Palát, o jehož výměně se v posledních dvou ročnících intenzivně spekulovalo, především směrem k rozšiřovacímu draftu, který ligu čeká příští týden. Mnoho celků se bude snažit do Seattlu udat hráče s vyšším platem, aby si uvolnily ruce. Jistě, Palát nepatří k borcům, kteří by měli slabou výkonnost, právě naopak. Ale právě proto by zájem nově se tvořících Krakenů dával velký smysl.
Už nyní má počin Blesků punc opravdové jedinečnosti. Několikaletá tvrdá dřina, kterou započal z manažerského křesla Steve Yzerman a dokončil právě BriseBois, je obdivuhodná. Zdaleka nejde pouze o to, že Tampa zvítězila. Jde také o styl, o dominanci, kterou v klíčových fázích sezon předváděla. Vždyť v posledních dvou vyřazovacích částech ztratila jen třináct zápasů. Právě skončené play off navíc ukazálo dominanci i v rámci kanadského bodování. Prvních pět míst v tabulce produktivity v nadstavbové části patří hráčům z vítězné party.
Ne, tohle opravdu nemusí být poslední bouchání šampaňského v tamní kabině. Za rok klidně může přijít další bouře. A Blesky nebudou o nic slabší než tentokrát.
Nejvyšší smlouvy Tampy
| Nikita Kučerov | 9,5 milionu | 6 sezon |
| Andrej Vasilevskij | 9,5 milionu | 7 sezon |
| Steven Stamkos | 8,5 milionu | 3 sezony |
| Victor Hedman | 7,875 milionu | 4 sezony |
| Ryan McDonagh | 6,75 milionu | 5 sezon |
| Brayden Point | 6,75 milionu | 1 sezona |
| Ondřej Palát | 5,3 milionu | 1 sezona |
