Když měl Wayne Gretzky jednou vyjmenovat deset hráčů, které nejvíc nesnášel, uvedl taky jeho. Bill McCreary se přitom v NHL jen mihl, sehrál v ní tucet utkání. „Člověk si přeje, aby si ho lidi pamatovali třeba díky tomu, že dá důležitý gól,“ líčil po letech s úsměvem bratranec slavného sudího. Nic takového nepředvedl, za svoji krátkou kariéru stihl skórovat jen jednou. Ale vypráví se o něm dodnes. Před čtyřiceti lety byl totiž první, kdo si v NHL dovolil sestřelit hokejového boha.
I Wayne Gretzky se v NHL popral, byť zažil jen tři bitky. Nejprve se do něj pustil Doug Lecuyer, coby zkušený bitkař shodil rukavice sám. Na rozdíl od Neala Brotena, který rozhodně nebyl rváč, ale s číslem 99 si to rozdal nakonec taky, když si jeho protějšek začal. Poslední pěstní souboj měl The Great One s Bobem Murraym. Bill McCreary byl ovšem úplně jiný případ – 3. ledna 1981 jako první uzemnil mladou superhvězdu, a to přímo v jeho domovské hale Northlands Coliseum v Edmontonu.
V té době bylo McCrearymu dvacet, stejně jako Gretzkému. Teprve podruhé nastoupil za Toronto poté, co si ho Maple Leafs vytáhli z farmy. Jako odchovanec amerického univerzitního hokeje byl tehdy v NHL ještě docela vzácností, ale jeho příjmení znali všude. „Nejsme jako Sutterové, ale pár hokejistů u nás v rodině vyrostlo,“ připomínal.
Billův otec Bill McCreary starší v lize sehrál přes tři stovky duelů, strýc Keith McCreary přes 500. V NHL se mihl taky další strýc Ron Attwell, stejně jako jeho syn Bob Attwell, který jako junior rozhodl gólem v prodloužení finále Memorial Cupu 1979 o triumfu Peterbroughu. Z rodinného klanu však nejvíc proslul bratranec Bill McCreary, který se vydal na dráhu rozhodčího.
V NHL pískal 27 sezon, i s play off řídil přes dva tisíce utkání, včetně posledního Gretzkého zápasu v dubnu 1999, a 44 duelů finále Stanley Cupu. Byl rovněž na třech olympiádách, dvakrát rozhodoval finále turnaje. Před sedmi lety ho uvedli do Hockey Hall of Fame.
Obránce Bill McCreary na led prý nikdy nešel s tím, aby někomu ublížil nebo na sebe strhnul pozornost nešetrným zákrokem. „Chtěl jsem, aby mě poznali jako férového hokejistu, který je tvrdý, ale hraje čistě,“ vyprávěl. Možná na to myslel i v zápase s Edmontonem, když se mu do zorného pole přiřítil Gretzky. Zapřel se a superstar Oilers poslal k ledu.
Vytočený The Great One
Otřesený The Great One si po zničujícím střetu na útočné modré čáře chvíli poležel, zvedal se těžce, ale doprovod ke střídačce odmítl. Pak vynechal pár střídání. McCreary za ostrý hit vyloučen nebyl. Gretzky měl hlavu dole a nevšiml si ho včas. Hlediště po kolizi ztichlo, střídačka domácích byla v šoku. Jakmile však Gretz sebral rukavice, hokejku a postavil se, nálada se změnila. „S nikým nemluvil, bylo vidět, jak je nas…ný. Ale nikoli na McCrearyho, nýbrž na sebe,“ líčil Eddie Mio, brankář Oilers a kamarád Gretzkého, jemuž šel o sedm let později za svědka na svatbě.
„Nejvíc ho vytočilo, že to všichni viděli,“ ušklíbal se edmontonský bek Doug Hicks. Podle něj si spoluhráči začali dvacetiletou hvězdu dobírat. „Nějaký dobrák řekl, že by měl nabídnout výstroj do výprodeje. Ale Gretz nebyl žádný chcípák. Když jsme ten hit viděli, došlo nám, že to nebylo nic nebezpečného. Začali jsme se smát a vtipkovat.“ popisoval Hicks.
Kouč Leafs Joe Crozier pobaveně nevypadal. Po zbytek zápasu nechal McCrearyho sedět. Prakticky vzato, nováčka obral o jedno, možná dvě střídání. „My na ledě jsme byli šťastní, že ho už nenasadil. Billy by si ještě zahrál, ale my bychom měli plno starostí s tím, že oni z toho neřáda budou chtít vymlátit duši,“ smál se komentátor ESPN Barry Melrose, tehdy zadák Toronta.
„Po zápase jsem to nepovažoval za nic mimořádného. Kluci mě v autobuse poplácávali, ale dodávali: Pěkný hit, hochu, ale spíš sis to neměl dovolit…“ přiznal McCreary. Časem však hodnota jeho počinu rostla. I Melrose si ho pořád vybavoval přesně. „Byl to jeden z těch večerů, na které budu vzpomínat. Stali jsme se svědky něčeho, co se nevídá často. Vždyť on sestřelil Wayna Gretzkého!“ vykládal Melrose, později taky kouč, který slavnou 99 měl v týmu Los Angeles.
Ročník 1980/81 byl Gretzkého druhým v NHL. Ještě předtím strávil sezonu v konkurenční WHA. Později překonal všechny myslitelné rekordy, ukázky jeho nejlepších momentů překypují záběry nádherných gólů, geniálních přihrávek a kousků, které někdy jako by se vymykaly přírodním zákonům i lidským možnostem. Pořádně ho trefit se však nepovedlo skoro nikomu. Částečně to bylo proto, že v Oilers měl Gretzky početnější ochranku než kanadský premiér. Navíc srážkám se dokázal šikovně vyhnout.
Téměř nikdy se nevystavil do pozice, aby ho soupeř mohl tvrdě zasáhnout. I v tom se projevoval jeho pověstný šestý smysl, že vnímá hokej jinak. „Byl třeba čelem k mantinelu a zády k ostatním. Když už se zdálo, že ho někdo přišpendlí, byl najednou fuč a místo něj se o hrazení rozplácl ten, co ho dohrával. Tak to měl se vším. Jako by hru sledoval shora, kdežto ostatní ji vidí z úrovně ledu. Dovedl předvídat, co se kdy stane,“ popisoval spoluhráč z útoku Brett Callighen.
Legendy a mýty
Podobné příběhy bývají opředeny spoustou mýtů. Jedna z legend praví, že McCreary si po hitu na Gretzkého v NHL už ani neškrtnul. Dokonce jeho bratranec a zkušený rozhodčí Bill McCreary o 20 let později v rozhovoru pro deník Globe and Mail tvrdil, že po tomto zápase nehrál ani jedno střídání. Tuhle zkazku zopakoval výstřední televizní komentátor Don Cherry v jedné ze svých knih. Ale nebyla to pravda.
V zápase už se McCreary na ledě neukázal, jenže jeho kariéra v NHL tímhle neskončila. Nastoupil do dalších deseti utkání. Mezitím vyhodili kouče Croziera a jeho nástupce Mike Nykoluk vrátil McCrearyho na farmu New Brunswicku, aby nabral zkušenosti. „Jednou se vrátí a bude stálicí mužstva,“ dodal trenér. Tenhle den však nikdy nepřišel. Po dvou letech se jen v Globe and Mail objevila zpráva s titulkem „Leafs nejspíš vyřadí hráče, který sestřelil Gretzkého.“ Čtenářům připomněla McCrearyho počin a taky to, že ještě existuje. V Torontu mu nový kontrakt už nenabídli a tím jeho působení v organizaci skončilo.
Na pravdě se nezakládaly ani konspirační bajky o tiché dohodě napříč ligou ve snaze odstranit hráče, jenž si vyšlápl na nedotknutelnou ikonu. „Ale tohle nebylo nutné, o mě se starat nemuseli. Přišla prostě změna ve vedení a na místě trenéra, to možná rozhodlo o mém dalším osudu,“ připustil dnes 61letý McCreary, který trénuje v hokejové škole na předměstí Detroitu a prodává hypotéky.
Jednou za čas se ho někdo zeptá na moment, po němž se Wayne Gretzky sbíral z ledu jak rozsypané části lega. Jejich příběh čas uhnětl a promnul jako těsto. Zbytnělo, nakynulo. „Člověk si přeje, aby si ho lidi pamatovali třeba díky tomu, že dá důležitý gól,“ opakoval McCreary s úsměvem. „Ale že to stejně byla pecka!“
Kariéru končil McCreary v roce 1988 v Milwaukee v IHL. Jeho syn Billy taky dlouho hrál hokej, ale do NHL to nedotáhl. Ještě jako dítě skončil v nemocnici. Hokejová komunita je poměrně malá, řeči se v ní šíří velmi rychle. A tak Billy McCreary III. jednou dostal zásilku. V obálce našel podepsanou fotku. „Bille, brzy se uzdrav. Tvůj přítel Wayne Gretzky,“ stálo na ní.
Nejmladší Billy hrál v útoku se Zachem Parisem na soukromé škole v Minnesotě, jíž o pár let později prošel taky Sidney Crosby . Gretzkého měl odmala za největší vzor. „Ten tátův mytický hit mě doprovázel celé mládí,“ přiznal dnes 39letý spoluvlastník juniorského klubu v Connecticutu. „Ještě teď se mě lidi ptají: A máte něco společného s rozhodčím Billem McCrearym nebo Billem McCrearym, co sejmul Wayna Gretzkého?“
Se svým idolem se setkal i osobně, na podpisové akci v Michiganu. Billy stál ve frontě s matkou, a jakmile přišel na řadu, podal Gretzkému kromě knihy ještě výstřižek z novin. Byl to článek o kolizi s jeho otcem. „Podíval se na mě a pronesl: Tak tvrdě jako tvůj otec mě nikdo nikdy netrefil. Hrdost, kterou jsem v tu chvíli pocítil, prostoupila celou mojí duši,“ popsal syn hráče, který nebyl slavný, ale vypráví se o něm dodneška.
