Zámoří? Děkuji, stačilo, nechci. Vzpomínky, zážitky a zkušenosti obránce Lukáše Kloka (27) z juniorské USHL nadlouho překryly jakýkoliv zájem o nejlepší ligu světa. „NHL je skvělá, parádní show, ale ne pro mě,“ byl přesvědčený reprezentační obránce. Nyní si o nejlepší hokejovou ligu světa zabojuje v Arizoně. Proč však předtím na zámoří zanevřel? O tom otevřeně vypráví v rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz. Stejně jako o nervózním konci v ruské KHL.
V prosinci Lukáš Klok podepsal nový, dvouletý kontrakt s Nižněkamskem. Za hodně slušných podmínek, patřil k nejlepším bekům ligy. Ruská invaze na Ukrajinu po olympiádě ovšem z hodiny na hodinu všechno změnila. Klok sice KHL dohrál, protože ze smlouvy odstoupit nešlo. Pokračovat v Rusku ovšem dál nechtěl. A přestože měl nabídky ze Švýcarska, Finska i z české extraligy, rozhodl se pro vyvázání z Nižněkamsku pro zámořské dobrodružství. Podepsal roční, dvoucestnou smlouvu s Arizonou. Byť už si myslel, že zámoří je pro něj uzavřená kapitola.
Co se vám v sezoně 2013/14, kdy jste hrál za Youngstown Phantoms, stalo, že jste na zámoří zanevřel?
„V tom roce se stalo hodně nepříjemných věcí. Především, to bylo nejtěžší, umíral mi děda. V Americe jsem na to byl sám, chtěl jsem za ním a za rodinou přiletět na Vánoce, jenže v klubu mě nejdřív vůbec nechtěli pustit. Děda měl rakovinu, chtěl jsem domů za každou cenu, protože jsem nevěděl, jestli to nebudou poslední Vánoce.“
Klub vás nepustil?
„Nakonec ano. Jenže to doma s dědou bylo horší, než jsem čekal, tak jsem psal email do Ameriky, že chci zůstat déle, že bych se vrátil až po Novém roce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
