Šimek poprvé potkal Jágra: První a poslední buly! Cesta zpět bude ponurá
Životní zážitek! Nejenom dvojzápas NHL v Praze, ale i to, že jako obránci se Radimu Šimkovi dostalo pocty, aby před sobotním duelem zašel na slavnostní vhazování, které za obrovského aplausu obstaral Jaromír Jágr. „Nikdy předtím jsem ho nepotkal. Jsem rád, že jsem mu mohl podat ruku,“ reagoval 30letý zadák San Jose Sharks. Jinak ho ale mrzelo, že jeho tým ztratil i druhou partii s Nashvillem. „V letadle při cestě zpátky bude asi ponurá nálada,“ tuší Šimek.
Z dvojice českých hráčů promluvil s novináři jako jediný. Tomáše Hertla, hlavního hrdinu NHL v Praze, PR pracovníci Sharks nedovedli.
Šimek mluvil o životním zážitku. Ten znásobilo vhazování, při němž poprvé potkal osobně Jaromíra Jágra. Pětinásobný držitel Art Ross Trophy a dvojnásobný vítěz Stanley Cupu slyšel mohutný aplaus vestoje. „Nikdy předtím jsem ho nepotkal. Je to legenda, jeden z nejlepších hráčů, co kdy nastoupil v NHL,“ vyprávěl zadák Sharks.
Byl jste překvapený, že jste šel na buly jako obránce?
„Věděl jsem to odvčera. Bylo to asi proto, že jsem Čech... Bylo to asi moje první a poslední vhazování. (úsměv) Ale užil jsem si to. Jsem rád, že jsem mohl Jardovi podat ruku, protože nikdy jsem ho předtím nepotkal. Je to další zážitek celkově ze zájezdu do Prahy. Budu na to vzpomínat do konce života.“
Ale jak vás mrzí, že jste dvakrát prohráli?
„Mrzí to. Chtěli jsme odvézt aspoň jedno vítězství, aby se nám letělo těch jedenáct hodin trošku líp. Teď bude v letadle asi ponurá a smutná atmosféra. Tentokrát jsme neodehráli špatné utkání, škoda, že jsme dostali rychlého druhého góla. Když jsme dali na 2:1, měli jsme asi hrát trochu trpělivěji, víc si to hlídat. Bohužel, oni srovnali z otočky zpoza brány, zrovna jsem u toho byl, takový špatný gól. To asi rozhodlo. Pak přidali hned třetí... Měli jsme šance ve třetí části, ale už jsme na to nedokázali odpovědět.“
I vy jste se dostal do několika šancí. Hlavně v závěru přišla jedna velká.
„Jo, bohužel jsem trefil boční síťku, nic z toho nebylo. V závěru nám asi chybělo trochu štěstí.“
Kam celkově zařadíte tyhle dva zápasy?
„Je to jeden z dalších zážitků. Jako když jsme vyhráli s Libercem titul, pak s nároďákem bronz. Tohle je další... Budu si to pamatovat do konce života. Byla spousta stoprocentně mnohem kvalitnějších hráčů, než jsem já, která si v Praze nikdy nezahrála. Toho si musím cenit. Jednou to můžu říct dětem a vnoučatům, že jsem si tady mohl zahrát.“
Tomáš Hertl přiznal, že byl hodně dojatý. Co vy?
„On je z Prahy, já bydlím kousek, v Benátkách. Ale jo, bylo to taky pro mě dojemný. Když si vezmu celou svoji kariéru, že jsem ještě před sedmi lety hrál druhou ligu v Benátkách, teď mám možnost hrát za tým NHL, to je něco neskutečného. Hrozně si toho vážím, že jsem tu možnost měl, ne každému se to poštěstilo. Měl jsem tady rodinu. Rodiče mě sice už měli možnost sledovat v Americe, ale třeba brácha mě viděl poprvé. Psal mi po utkání, že si nedokázal vůbec představit, že hokej v NHL je takový fofr. Měl místo blízko u ledu, takže o to rychlejší to měl. Psal mi, že je na mě pyšný. A jako bráchu mě tohle těší.“
Co vás teď čeká?
„Máme před sebou pět volných dní, musíme se připravit na utkání v San Jose.“
Co jste říkal na fanoušky?
„V obou zápasech byli skvělí, byl jsem i překvapený z toho, kolik přijelo fanoušků Nashvillu. Ale měli jsme větší podporu a jsme nešťastní, že se nám nepovedlo vyhrát ani jednou.“
