Dává logiku, že když NHL zaměstnává elitní světové hráče, měli by je vést špičkoví trenéři. V případě Davida Krejčího to rozhodně platí. U Bruins poznal školu renomovaného pardála Claudeho Juliena, ostrost velmi ambiciózního Bruce Cassidyho a naposledy lidskost milionového chlapíka Jima Montgomeryho. Přesto v Krejčího hlavě dodnes zůstává jistý otazník vázaný ke kouči, jenž v červnu slavil Stanley Cup s Vegas.
Ale popořádku. Claude Julien (63) vedl šternberského rodáka od roku 2007 deset let a na jeho obrovském rozvoji měl absolutní podíl. „Výborný kouč, na mě speciálně hodně přísný, což jsem tehdy strašně potřeboval. Naprosto přesně věděl, kdy na mě zařvat. Měl mě přečteného a dodnes jsem mu za jeho přístup vůči mně vděčný. Vyhráli jsme spolu Stanley Cup,“ rekapituluje. „Právě on mě postrčil k tomu, jak se chovat v nejdůležitějších utkáních sezony, jak je hrát.“
Následoval Bruce Cassidy (58), jenž krátce vedl i Jaromíra Jágra ve Washingtonu. Neúspěšně. V Bostonu dostal šanci po osmileté štaci v Providence v AHL, přímo u Bruins působil pět let. „Měli jsme spolu skvělý vztah mimo led, vedli jsme spolu perfektní rozhovory, ale mrzí mě jedna věc…“ říká Krejčí . To se ale váže k Davidu Pastrňákovi .
Cassidy je k sobě nechtěl dávat. Mladšího Čecha ukotvil u Patrice Bergerona a Brada Marchanda a velice zřídka sázel na český tandem. A to i tehdy, kdy si Krejčí zasloužil trochu pomoci a vděku.
Lajna MBP si užívala, zatímco dělník Krejčí zvedal spoluhráče ve druhé formaci. Dělal je lepšími bez občasné adekvátní odměny. Po Cassidym nežádal víc, než co si zasloužil.
„Myslím, že ty tři mohl rozhodit a trochu mi pomoci. Tím i týmu. V roce 2019 jsme šli do finále, v sezoně jsem měl přes 70 bodů, aniž bych s Pastou delší čas nastupoval. Kdyby to tenkrát Cassidy viděl trochu jinak…“ nedořekne Krejčí, ale každý chápe, co tím myslí. Třeba by Stanley Cup dopadl. Takhle jej uchvátilo St. Louis.
Jinak platí, co zmínil. Cassidyho má v oblibě. „Fakt výborný chlap mimo led, co hokeji strašně moc rozumí. V NHL rozhodně jeden z nejlepších koučů. Jen mám za to, že mi mohl vycházet víc vstříc. Tenkrát mi dal na sedmé finále na křídlo Karsona Kuhlmana, výborný hráč i kluk. Čekal bych ale, že mi dá do lajny někoho, kdo NHL hrál delší čas. Karson hrál po většinu času na farmě.“
Koučovo vysvětlení? „Prý jsem hráč, který dělá druhé lepší. To mi řeklo hodně lidí. V play off ale nastanou chvíle, kdy se vám občas tolik nedaří a i vy potřebujete trochu helfnout. Ale nechci, aby to vyznělo negativně. Jen jsem si říkal, že jsme to tenkrát mohli poskládat trochu jinak.“
Před rokem se Cassidy vydal do Vegas a paradoxně hned napoprvé slavil titul s Golden Knights. Ale i Jim Montgomery odvedl u Bruins skvělou práci. „Jeden ze tří nejlepších trenérů v lize,“ nepochybuje Krejčí. „Neříkám to jen proto, že mě dal k Pastovi do lajny. Naučil jsem se od něj hrozně moc, stejně jako od jeho předchůdců. Doufám, že takhle hezky jako já mluvím o nich, budou někdy mluvit i oni o mně,“ usmívá se.
