Jeden z nejvýraznějších českých brankářů poslední éry končí kariéru. Pavlu Francouzovi je stále teprve 33 let, ale rok nechytal. Trápily ho trable s koleny, s kyčlemi, s tříslem a nakonec kolena řekla stop. Vyhrál Stanley Cup s Coloradem i extraligu s Litvínovem. „Nejtěžší bylo tělo poprvé v kariéře poslechnout a neutlumit všechny ty projevy, které mi hlásilo, nějakým práškem.“
Pavel Francouz seděl za stolem v černé polokošili s logem Colorada Avalanche. Otočil hlavu doleva, díval se na sestřih, kde běžely největší fragmenty jeho kariéry. „Moc děkuju za fajn video. Všichni tušíme, proč jsme se tady asi sešli,“ nadechl se a mrknul na zástupce své agentury SportInvest.
Pak vyslovil zásadní verdikt, na který se chystal několik měsíců: „Chtěl bych oznámit konec svojí aktivní gólmanské kariéry. Směřoval jsem k tomu poslední rok. Je to nepříjemná a smutná záležitost, ale snažím se na ni dívat tak, že něco končí, ale taky začíná.“
Nejbližším plánem Pavla Francouze je, že se představí jako expert v televizním týmu ČT sport pro MS v Praze. „Bude super být po boku Roberta Záruby. Bohužel si doma nezahraju, tak aspoň takhle,“ pronesl.
Potíže s koleny ho nejdřív nenechaly, aby se nachystal na současný ročník NHL. Pak řekl Coloradu, že to dál nejde. „Těžké rozhodování to nebylo, tělo všechno rozhodlo za mě,“ řekl brankář. „Nejtěžší ale bylo tělo poprvé v kariéře poslechnout a neutlumit všechny tyhle projevy nějakým práškem. Uvědomil jsem si, že už to nejde dál pokoušet,“ pokračoval.
Ukázal, že si drží velký přehled. Z fleku vám vysolí postřehy k Ondřeji Kacetlovi a jeho zázrakům v třinecké bráně. Nedělá mu problém hned přepnout k brankářům, které Radim Rulík plánuje vzít na MS do Prahy. „Uvědomuju si, jak strašně rychlo to uteklo. Přesně si pamatuju na veterány Plzně, kteří nám osmnáctiletým hráčům říkali, ať si vážíme každého play off. Najednou sedím tady. Uteklo to rychle,“ dodal.
