Suchánek poprvé o vážném zranění: Šílený! Brečel jsem. Byl bych v NHL

Nad situací už se dokáže usmát a povznést. Brankáři Tomáši Suchánkovi život rozdává rány, on je s pokorou překonává. „Snažím se najít pozitiva, daří se mi to, ale nedávno se zranil John Gibson a já jsem si uvědomil, jak obrovskou příležitost bych měl začít sezonu v NHL,“ odhalil tvrdou pravdu strůjce stříbra z loňského mistrovství světa juniorů. Poškozený kolenní vaz mu vystavěl vysoký zátaras.

Můžete popsat, co přesně se vlastně přihodilo?
„Zranění se mi stalo týden po tom, co jsem se vrátil do Česka z rozvojového kempu Anaheimu. Měl jsem polední fázi, kdy jsem šel skákat a běhat ven, při rozběhu a skoku do strany mi v koleni lehce křuplo. Moc jsem si z toho nedělal, cítil jsem mírný tlak. Zkusil jsem skočit ještě jednou, zase to křuplo. A pak zase. A zase…“

Kdy jste zjistil, že jde o vážnější problém, než jste si myslel?
„Udělal jsem to takhle asi pětkrát, až mě noha extrémně bolela, nemohl jsem na ni ani došlápnout. Řekl jsem, že stačí. Šel jsem domů, za dvě hodiny jsem měl třikrát větší, úplně nateklé koleno. Do nemocnice jsem přišel o den později, začalo kolečko doktorů, rentgenů. Všichni se dohadovali, o co jde, protože ze začátku neměli jasno. Nakonec se shodli, že se jedná o utržený přední zkřížený vaz.“

Což je poměrně zdrcující diagnóza. Sdělili vám rovnou, jak rychle byste se mohl vrátit?
„To je dost těžké. Snažím se z doktorů vymáčknout data, časový plán, ale když se na mě podívají, nikdy nemají moc pozitivní výrazy. Říkají, že bych měl být mimo pět až osm měsíců, doufám, že rekonvalescence bude trvat maximálně půl roku a na začátku března budu při zápase v bráně. Ale uvidíme, jde o dlouhý proces.“

Který asi není radno uspěchat.
„To mi říká hodně lidí, že se jedná o zranění, kterému je lepší dát měsíc navíc. Existuje obrovská šance, že když se návrat uspěchá, může se problém vrátit.“

Co psychická stránka věci? Zvládáte odrazit černé myšlenky?