Kaberleho léčitelka, má poslední naděje

Po další operaci ramena nemůže pořádně zvednout pravou ruku. Už dlouho má nateklý kotník. A nikdo mu nedokáže říct, v čem je problém.
„Zkusím to ještě u jedné léčitelky. To je má poslední naděje,“ vzdychá obránce František Kaberle.Čtyřiatřicetiletý smolař z Caroliny se pere s osudem statečně. Konec jeho kariéry? V nedohlednu. „Snad,“ klepe na zuby.
Františku, jaký je váš aktuální zdravotní stav?
„Rameno už lepší nebude. Když ho posiluju, tak bolí. Doktoři říkali, že už jsem starej… Ale dá se říct, že mi v ničem nijak výrazně nebrání. A kotník? Chudák je pořád nateklej. Lítám po doktorech a nikdo mi nedokáže říct, co s ním je. Na konci sezony jsem měl bouli jak tenisový míček. Byl jsem na operaci, která měla být banální. Jenže noha se zanítila. A kotník vypadá pořád stejně. Je jedno, jestli něco dělám, nebo ne. Teď se chystám za jednou léčitelkou. Ještě jsem nebyl u Pavla Koláře. Ale myslím si, že ani on by s tím asi nic neudělal. Jinak celkově docela dobrý.“ (směje se)
Smysl pro humor vám nechybí. To je fajn. Může být ohrožena příští sezona?
„Za poslední dva roky se teď cítím nejlíp. Za měsíc chci jít na led. Věřím, že budu úplně v pořádku.“
V minulém ročníku NHL jste odehrál 80 zápasů a ani jednou jste neskóroval. To se vám stalo poprvé v kariéře. Máte vysvětlení?
„Necítil jsem se nejlíp, doléčoval jsem operované rameno. Navíc mě trenér moc nevyužíval. A měl jsem taky dost smůly. Trefil jsem několik tyček.“
V obraně jste nastupoval s Joe Corvem, posilou z Ottawy. Váš parťák nasázel třináct gólů. Neradil vám, jak na to?
„On má dobrou střelu. Když poprvé nastoupil proti Ottawě, kde předtím hrál, vstřelil hattrick. Já už jsem starší hráč… (úsměv) Vždycky mě brali jako ofenzivního obránce, ale já jsem se dopředu nikdy moc nehrnul. Corvo je víc do ofenzivy. Je zdravě drzý, technický. Hraje se mi s ním dobře.“
Co nového v organizaci Carolina Hurricanes?
„Trenér zůstává, v kádru čekám změny až po prvním červenci. Slyšel jsem, že by k nám měl přijít Pepa Melichar. To bych byl rád. Docela mi chybí nějaký krajan. Vždycky jsem hrál v týmu, kde byl Čech nebo aspoň Slovák. To je vždycky oživení.“
V NHL máte kontrakt do roku 2010. Co bude dál?
„Věřím, že to není má poslední smlouva v kariéře. Snad jsem si všechna zranění vybral a tělo ještě nějaký čas vydrží. Fyzicky se cítím dobře. Doufám, že se vše otočí k lepšímu a čeká mě úspěšná sezona. Končit zatím rozhodně nechci. Rodina to se mnou prožívá. Třiapůlletá dcera Franceska má hokej moc ráda, chodí i na stadion.“
Kdy se vrátíte do Kladna?
„Plánuju to. Až bude nová hala a vrátí se i Jarda Jágr. Věřím, že budou pořád hrát Pavel Patera s Martinem Procházkou. Furt jsou na Kladně nejlepší. Teď dělali testy a Prochy vyhrál patnáctistovku za 4:41. To je neuvěřitelné! Věřím, že si spolu všichni ještě zahrajeme. Táta mi zatím říká, ať zůstanu v zámoří, dokud to jde.“
Národní tým má staronového trenéra. Co říkáte na jmenování Vladimíra Růžičky?
„Nenapadl mě žádný jiný kandidát. Růža má autoritu, je dobrý kouč. Nikdo lepší to vzít nemohl.“