Do dnů napěchovaných protiklady a paradoxy se probouzí Tomáš Kaberle. Při pohledu na bodování obránců NHL si výská, je totiž nejlepší. Pak mrkne na tabulku ligy a je mu skoro do breku. Není horší tým než jeho Toronto… „V hlavě mám zmatek,“ přiznává uznávaný bek.
Slovutní Maple Leafs podráždili fanoušky osmi porážkami v prvních osmi partiích sezony. „Jste k ničemu! Hanba!“ psaly o hokejistech torontské noviny v souladu s míněním příznivců. Černočerná tma však odeznívá, střídají ji jasnější dny.
Toronto čtyřikrát v řadě bodovalo a český šikula s patnáctkou na dresu fascinuje svojí produktivitou. V posledních čtyřech zápasech nastřádal 12 bodů! Přichází vážný útok na Norris Trophy pro nejlepšího beka NHL? „Určitě by to bylo hezký,“ říká 31letý zadák v rozhovoru pro Sport.
Povídejte, jak to máte s aktuální náladou?
„Teď už je líp. Když to jde bodově, máte hned větší chuť do hokeje, daleko příjemněji se vám hraje. Určitě bych ale radši svoje body vyměnil za ty pro Toronto do tabulky. Mně osobně by bohatě stačilo pět, šest bodů. Ty kanadské body jsou dobré na podívání po sezoně, v létě si to můžete rozebírat. Teď mi ale jde hlavně o tým.“
Jistě. Jenže ta současnost – být nejproduktivnějším bekem NHL, to přeci zahřát musí!
„To zase jo. Ale sezona je dlouhá, máme za sebou teprve dvanáct zápasů. Stane se, že vám tam spadne všechno a pak pět, šest zápasů vůbec nic. Přihodilo se mi to v předchozích deseti sezonách a počítám, že to přijde i letos. Musíte si za každých okolností zachovat chladnou hlavu. Ono nejde být v jednu chvíli nahoře, pak zase dole. Jde o to najít si svůj vysoký standard, makat každý den na tréninku a snažit se stále zlepšovat.“
Nebudeme nikomu nic nalhávat, k několika bodům jste přišel hlavně díky šikovnosti jiných parťáků. Souhlasíte?
„Přesně tak. Sám bych nic nedokázal. A kolikrát je víc užitku z jedný blbý střely na branku. Někdo to tam ztečuje a je z toho gól. Blbá střela je pořád lepší než blbá nahrávka. To nám trenér pořád vštěpuje do hlavy. I já, než abych hledal někoho riskantnější přihrávkou, radši to nahodím na branku. V jednoduchosti je síla.“
Což platí i pro přesilovku, která vám najednou jde náramně…
„Jistě, to pak body naskakují.“
Vězí za progresem poctivé pilování, anebo děkujete nápadité improvizaci?
„Máme svoje šablony, které se snažíme hrát. Pravidelně je procvičujeme. A na sto procent, aby to pokud možno věrně simulovalo zápas. Do zápasů se to odráží.“
Radí i vám kouč Wilson, jak na to? Nebo režii přesilovek nechává vyloženě na vás?
„Většinou mě nechává být, on ví, co ode mě může očekávat. Já jsem ofenzivní hráč, od prvního roku takhle v Torontu hraju. Někdo se pere, hraje dvě minuty za zápas, já se snažím pomáhat útoku. Každý má svoji roli.“
Laik si nejspíš řekne: ten Kaberle ale musel výkonnostně vyrůst! Skutečnost však tak ožehavá není, viďte?
„Je jasné, že jsem najednou nevyskočil o několik pater výš. Jedno souvisí s druhým. Když se daří, pro vaše ruce je všechno najednou jednodušší. Vycházejí vám kombinace, nahrávky, střely jdou tam, kam chcete. Platí to však i opačně. Jakmile přijde útlum, ruce si čím dál tím míň vědí rady.“
Popravdě, sníte o zisku Norris Trophy?
„Určitě by to bylo hezký. Když se podíváte na předchozí vítěze a nominované… Ta nejsladší chvíle s tím spojená pak přichází po kariéře. Sedíte doma, vzpomínáte, rekapitulujete si ty roky, kdy jste se tomu snažil dávat maximum. Bylo by hezký dostat se aspoň mezi nominované. Daleko radši bych ale vyhrál Stanley Cup.“
Podle mnohých expertů byste v budoucnu mohl následovat Zdena Cháru, jenž naposledy získal Norrisovu cenu…
„Abyste toho dosáhl, musí se vám dařit během celé sezony. A šlapat to musí i vašemu týmu. To jsou dva základní předpoklady.“
A pak byste se stejně jako Chára mohl svléknout pro některý světový magazín, co vy na to?
„No, pak třeba jo.“ (směje se)
K play off však máte v dresu Maple Leafs hodně daleko. Netlučou se ve vás nyní všelijaké pocity? Tým je poslední v NHL, vy první mezi beky…
„To je pravda. V hlavě mám trochu zmatek. Přál bych si být mnohem výš v tabulce. Prvních pět zápasů nebylo vůbec dobrých, zato v posledních pěti jsme se výrazně vzchopili. Byli jsme minimálně stejně dobří jako soupeř, ne-li lepší. Škoda, že utkání šla do prodloužení nebo nájezdů a my takhle třikrát prohráli. To jsou tři ztracené body, které nám budou chybět.“
Začátky partií vám nevycházejí, ztrácíte hromadu sil dotahováním manka, že?
„Souhlas. Skoro pokaždé jsme o jeden, dva góly pozadu. Dotahovat je fyzicky hodně náročné. V téhle chvíli je ale důležité, že konečně hrajeme dobrý hokej. Teď ještě potřebujeme najít cestu k vítězství. Pokud se do poloviny soutěže dostaneme na padesátiprocentní úspěšnost, bude to super. S tím se dá ještě něco dělat.“
Řada ostatních týmů také nezačala skvostně, na osmou pozici ztrácíte sedm bodů. To není zase tak moc, nebo ano?
„Není to moc. Ale z mých zkušeností je každý ztracený bod hrozně znát. Pamatuji si, jak jsme kdysi v polovině sezony ztráceli čtyři, pět bodů na postup, nevypadalo to jako neřešitelná ztráta, jenže ve skutečnosti nestačilo ani naše výrazné zlepšení a řada výher. Teď právě pro Toronto přichází nejdůležitější část sezony. Ukáže se, jak se s tím umíme popasovat. Kdybychom měli mít manko sedmi bodů i po půlce ročníku, na stíhačku už je pozdě.
![]() | V úterním deníku Sport najdete: |
» celý rozhovor s Tomášem Kaberlem O čem mluví: » Jak reagovalo na nepovedené výkony vedení? » Jak se povedlo překlenout krizi? |
Pořadí | Jména | Počet zápasů | Body |
1. | Tomáš Kaberle | 12 | 17 (2+15) |
2. | Mike Green | 14 | 13 (2+11) |
3. | Dan Boyle | 15 | 13 (2+11) |
39. | Roman Hamrlík | 13 | 6 (4+2) |
53. | Marek Źidlický | 14 | 6 (0+6) |
65. | Zbyněk Michálek | 13 | 5 (1+4) |
66. | Jaroslav Špaček | 14 | 5 (1+4) |
71. | Pavel Kubina | 10 | 5 (0+5) |