Vrbata o registrační aféře: Šulc nese svůj díl viny

Ve slunečné Arizoně vládne pohoda. Tamní Coyotes po nemastné, neslaném rozjezdu šlapou náramně, v NHL jsou aktuálně sedmí. A míří ještě výš. Jediné, co uznávaného útočníka trápí, je choulostivý případ papírově paráčských nedotáhnutých hráčských přestupů. „Sleduju to poctivě, volám si s lidmi z Boleslavi. Nepopírám, že jsem v klubu zainteresovaný, přesto mi řada věcí vadí,“ říká do telefonu mistr světa z Vídně 2005.

Nedokážete se smířit s tím, že celou kauzu rozjela vina odpovědných manažerů v klubech?
„Já moc dobře vím, že došlo k administrativní chybě. A ani tak moc neřeším, zda jsou tresty klubům adekvátní či ne. To je věc právníků, jejich analýz. Mě mrzí, že se k podobným kauzám přistupuje jinak. Loni podle mě za Spartu neoprávněně chytal Přikryl a nic se nedělo. Před lety se klubům nekontumovaly zápasy za neoprávněné starty Vozdeckého a Turka. A teď je najednou všechno jasné... Přestože nikdo nechtěl podvádět, švindlovat a chybu udělali lidi z kanceláře, extraliga stejně potrestala hráče, celý tým, fanoušky. Líbilo se mi, že za Plzeň a Boleslav se postavili i hráči odjinud jako Pavel Patera nebo Venca Skuhravý. Co mě štve, je fakt, že se na pochybení klubů přišlo až po 17. o kole. A navíc čirou náhodou.“

To nejste sám... Extraliga však tvrdí, že systém registrací je v pořádku, neboť v jiných případech příkluby ve stejnou dobu kluby nepochybily, navíc si proces „papírování“ schválily.
„Já si jen říkám, jak to asi mohlo si být loni, předloni, když na to letos a přijdeme z ničeho nic. Netvrdím, že poslední sezony byly neregulérní, ale tady něco nefunguje. Extraliga přeci musí sama chtít a požadovat, aby bylo vše v pořádku hned od prvního kola. Anebo to po prvním o kole má zkontrolovat a kontumovat všechny zápasy, kde zjistí neoprávněné starty. Ale najít chybu po sedmnácti kolech... Nevím, co si myslí ostatní, ale podle mě ředitel extraligy Šulc nese svůj díl viny. On vystupuje jako ten nejvyšší, sám rozhoduje o všem, ale jedinou vinu dává klubům. Ačkoli klubům podepsal soupisku. Tomu moc nerozumím.“

Na to by vám Šulc jistě řekl, že není v jeho kompetenci kontrolovat onen zásadní dokument, který si vyřizují kluby mezi sebou a který osudově chyběl.
„Dobře. Ale v čí je to potom o kompetenci? Podle mě on (Šulc) neodvedl stoprocentní práci. Pokud něčemu šéfuju, tak zodpovídám za pořádek v té své oblasti, ne? Jako šéf si přeci musím být jistý, co podepisuju. A Šulc soupisku všem klubům odsouhlasil. A když mu ze tří papírů dorazí jen dva, tak přeci musí být systém nastavený tak, aby mu ukázal, že ho nemá. To zní snad docela logicky. Proto mi jeho chování zavání alibismem. Odhazuje od sebe veškerou vinu na druhé. Tenhle systém je bez diskuze špatný.“

Trochu si zafantazírujme. Pokud by podobný problém vyplul na povrch v NHL, rezignoval by šéf ligy?
„To je to, co chci říct. On (Šulc) má za to, že žádnou chybu neudělal, to ti druzí. O. K. Ale pak by si neměl hrát na velkého bosse, když sedmnáct kol neví, kdo mu to hraje ligu. Za to by snad měl nést odpovědnost, ne? Netvrdím, že v NHL by rovnou Gary Bettmann podal demisi, ale rozhodně by to udělal člověk, v jehož kompetenci je schvalování soupisek. Jenže takhle asi přemýšlím jen já a pár ostatních lidí. Třeba Tomáš Vlasák. Toho docela lituju...“

Myslíte jeho vyjádření o Šulcovi, že je loutka bez charakteru, za což sklidil ostrou kritiku od šéfa APK Ctibora Jecha?
„Ano. Vlasymu pak odpoví, že v NHL nebo jinde v Evropě by si tohle nedovolil říct. Ano, nedovolil, protože by nemusel. Jinde by se tohle nestalo. Minule dostal pokutu Dominik Hašek, teď to možná potká Vlasyho. Že to jsou hokejoví šampioni, něco mají za sebou a že by se nad jejich kritikou mohli zamyslet, to vedení extraligy nenapadne. Škoda. Naprosto chápu Plzeň a Boleslav, že se chtějí bránit. Jediné spokojené je Kladno...“

Spokojený jste i vy. Pokud tedy obrátíme list směrem k aktuální formě vašeho Phoenixu. Kde jste ji nabrali?
„Hlavně, že ji máme! (usmívá se) Zaplaťpánbůh za ni. Pořád jsme střídali dobrý zápas se špatným. A teď si to konečně sedlo. Ono se to dalo čekat, před sezonou přišlo hodně nových hráčů, výjezd do Prahy se na váhavějším startu taky podepsal. I když to u nás doma bylo všechno super, po návratu do Ameriky jsme se nemohli dostat do pořádného tempa. Zranilo se pár kluků... Takže prvních deset zápasů bylo nic moc.“

Co vás nakoplo?
„Něco málo jsme si v kabině vyříkali, vrátili se hráči z marodky a šlape nám to. Pořád je co zlepšovat, ale teď hrajeme to, co chceme.“

I vám jeden zápas extra vyjde, pak zase nebodujete. Také to máte trochu na houpačce, co říkáte?
„Přesně takhle jsem se cítil prvních deset zápasů po příletu z Prahy. Brzy na to se zranil Hanzi (Martin Hanzal) a já byl v lajně najednou bez parťáka, na kterého jsem byl zvyklý. Na mojí hře se to podepsalo. Hanzi je už ale zpátky a je to znát. Naše lajna hraje kolem dvaceti minut, je to zase fajn.“

Z Čechů naopak strádá Petr Průcha. Jednou hraje, podruhé ne. Jak se mu žije s rolí ve hře Záskok?
„Má to těžký... Loni jsme hráli komplet česká řada, ale po sezoně přišel Ray Whitney, aby právě šel do naší lajny místo Průchiče. Petr vypadnul, nemá stálý flek v sestavě, když někdo vypadne, jde hrát místo něj. Nemá to fakt jednoduchý. Měl třeba výborný kemp, zasloužil by si hrát, ale bohužel...“

Jak to snáší?
„Nechci moc mluvit za něj, ale jedno můžu říct. Každý hokejista chce hrát. Já kdysi párkrát prožíval to samé a není co závidět.“

S Phoenixem vedete jednu z divizí Západní konference. Bude to stačit na přísun diváků do arény, kam chodí v průměru okolo 10 tisíc lidí?
„Moc rádi bychom byli za větší číslo. Teď se to snad zlepší, blíží se svátky, do centra se stahují velké počty lidí z jiných měst a tradičně se chodí víc i na hokej. Ale my je hlavně musíme nalákat na náš hokej.“

Proč se ti lidé řítí do Phoenixu?
„Za počasím. V takové Minnesotě máte teď minus dvacet a spousta lidí má v Arizoně baráky, do kterých se stěhují v listopadu a prosinci. A přesně opačná migrace funguje v létě. Kdo může, tak z toho vedra odsud odjíždí pryč. Teď je tu všude okolo mnohem víc aut, cesta na trénink mi trvá až 45 minut, obyčejně jsem v hale za chvilku.“

Kolik stupňů máte v Arizoně okolo Vánoc?
„Kolem dvacítky, těsně pod. Už je trochu chladnějc (usmívá se). Přes den je to ale pořád hodně příjemný. Zvlášť, když se vracíte z tripu po Edmontonu a Calgary. Všude sníh a minus deset.“

Nejste z toho teplotního šoku v týmu nemocní?
„Doktoři nám preventivně píchli injekci. Akorát, že na někoho působí opačně a hned se nachladí... (usmívá se) Ale musíme na sebe dávat bacha.“

Ve Phoenixu už jste zdomácněl, musíte znát sílu týmu. Kam s Coyotes míříte? Co třeba finále Západní konference?
„Doufáme, že prorazíme daleko. Loni jsme měli hodně dobrou sezonu, mohli jsme jít dál než do prvního kola play off . Jenže v sedmém zápase s Detroitem rozhodly větší zkušenosti Red Wings. Oni v tom umí víc chodit. Uvidíme, záleží na mnoha faktorech.“