Čech si plní sen v Německu: U nás bych tu šanci neměl. Přijal i občanství
Pokud nejste znalci, jméno hokejisty Matěje Ledna vám asi moc nepoví. Dvacetiletý útočník zkoušel prorazit v mládeži Liberce, Boleslavi i Hradce, nakonec se ovšem předloni rozhodl vsadit na německou cestu. V neděli debutoval v nejvyšší soutěži za devítinásobného mistra a slavnou značku Eisbären Berlín, a i když šlo zatím o krátký štěk, rozhodně nelituje. „Cítil jsem tady větší příležitost prosadit se než u nás,“ říká mladík s německým pasem pro deník Sport.
Není z těch, kteří by po přestěhování na domovinu zanevřeli a tvrdili, jak je v rodné vlasti všechno špatně. Odchovanec Bílých Tygrů Matěj Leden neutíkal před podmínkami nebo jednáním trenérů. V Česku byl vlastně spokojený. Když si ale v 18 letech mohl vybrat, zvolil přesun k západním sousedům. Kvůli šanci na kariéru i vidině zisku německého občanství.
„Dozvěděl jsem se, že na něj mám nárok, protože dědeček byl Němec. Táta sesbíral nějaké papíry, tak jsem si říkal, že půjdu zkusit štěstí a uvidím. Nešel jsem sice s prázdnou, ale sám, proces je navíc zdlouhavý. Vyšlo to,“ oddechne si forvard, který v srpnu s Berlínem podepsal smlouvu na dvě sezony.
V předchozím ročníku působil Leden v juniorce Landshutu. S adaptací mu pomohl český trenér Michal Hložek, který rovněž od mládí upřednostnil německou hokejovou dráhu. „Byl jako táta, všechno mi zařídil, domluvil, s jakýmkoliv problémem nebo žádostí jsem za ním vždycky chodil,“ chválil si Leden, jenž pak přešel do druholigového klubu Lausitzer Füchse, kde stále nastupuje.
Jeho počínání zaznamenalo i vedení Eisbärenu, nabídlo místo na širší soupisce. V průběhu druhého roku v zahraničí si pak nebezpečný střelec dokázal splnit dílčí sen, a o víkendu aspoň na čtyři minuty naskočil za hlavní tým při těsné domácí výhře 2:1 nad Norimberkem.
Naděje rozhodně nejsou u konce
Německá DEL si navíc drží pravidlo, že každý tým musí do zápasu vyslat aspoň tři hráče do 23 let. Lednovy naděje proto rozhodně nejsou u konce. V týmu letošního účastníka Ligy mistrů, kde Čech stihl dva starty, zkusí ještě rozkvést.
Nevlastní křišťálovou kouli, aby věděl, jestli by podobně nadějný výhled měl i doma. Konkurence se nicméně v posledních extraligových sezonách markantně zvýšila, vracejí se hvězdní hráči z ciziny. Prorazí jen hrstka nadaných borců, junioři druhého sledu se zpravidla octnou na životní křižovatce, jiní hrají za minimální výplatu.
„Nemyslím si, že bych takovou příležitost měl i v Česku, kdybych zůstal. Nebylo to tak, že bych se trápil, ale v našem hokeji mladí všeobecně moc šance nedostávají. V Německu mi to vyšlo. Berlín je obrovská výzva, klub s bohatou historií. Hokej v mládeži je dost podobný s českým, moc rozdílů nebude ani tréninkově, ale záleží samozřejmě tým od týmu,“ vypočítává Leden, který se domů vrátil před startem sezony v rámci přípravného turnaje v Českých Budějovicích.
Na německou ligu se v hokejovém prostředí dávno nekouká skrz prsty. Působí v ní zámořští hráči, kteří už nenajdou uplatnění za Atlantikem, tvoří ji také domácí reprezentanti, schopní Lotyši, Slovinci, Dánové či z Litvínova známý Brit Liam Kirk, hvězda Berlína a nyní Lednův kolega.
Trenér národního týmu Radim Rulík na švédské hry rovněž povolal zástupce DEL – centra Mannheimu Kristiána Reichela. Vloni si v kempu před mistrovstvím světa dlouho ponechával Andreje Šustra, v té době beka Kolína nad Rýnem.
„Nemyslím si, že by německá liga byla horší než česká nebo švýcarská,“ říkal tehdy vytáhlý zadák. „Velice dobré zázemí, fanoušci a celková atmosféra. Jsem rád, že jsem tam šel, hokej je na úrovni. Němci dokazují, že se zvedají.“
