Zásadní zjištění a dost pozitivní. Česká reprezentace nepůsobí na turnaji jako neobratné hroší stádo, naopak. O Finsku se před turnajem tvrdilo, jak je na tom výborně s pohybem. Národní tým mu při bruslení stačil, vyrovnal se. Souvisí s tím i klíčová věc. Kdo bruslí a hrabe nohama, nemá potřebu dělat zpomalovací fauly. Tím pádem nejste tak často v oslabení, v tempu je celý tým a ne pouze hráči určeni na bránění. Česko odehrálo dobré koncovky se Slovenskem i Finskem, neodešlo fyzicky. 

Potěší, jak národní tým k bodu s Finskem došel. Vzpomenete si ještě na velký triumf nad Ruskem 2:0 na MS juniorů 2020/21? Tak to byl přesně zápas, který vám vyjde jednou za pět let. Zakopete se za červenou, doufáte, že brankář bude mít svůj den a že vám tam něco spadne. V 95 % je z toho debakl, zbytek nabízí šanci na úspěch. Ale neposunete se nikam. Proti Finsku trenéři naordinovali funkční systém, kdy se dařilo soupeře brzdit ve středním pásmu i držet kotouč na holi vepředu. Národní tým sehrál s favoritem vyrovnanou partii. Tahle cesta udělá větší radost než uplácaná výhra 2:0. A ještě postřeh, proti Slovensku hrál tým takticky dost nezodpovědně, bláznil. Rychle se srovnal.

Češi slaví vyrovnávací gól kapitána U20 Jana Myšáka • Foto ČTK / AP / JASON FRANSON

V mládežnické kategorii je znát každé kilo, každý rok navíc. Národnímu týmu se omluvilo poměrně dost hráčů z dorazového ročníku 2002. Navíc ve starší partě i chybí velká esa, která by aspirovala na roli v NHL. Míří tam jen Jan Myšák, časem možná i absentující brankář Nick Malík, který měl skvělý poslední rok ve Finsku. Takže trenéři vzali několik hráčů, kterým je čerstvě 18 let. Je to vždycky dilema. Obstojí? Už jsou nachystaní? V sestavě nastupují čtyři borci ročníku 2004 a především Jiří Kulich s Matyášem Šapovalivem nevypadají, že jsou mladší. Hádali byste jim 20 let.

Matyáš Šapovaliv při neúspěšném nájezdu • Foto ČTK / AP / JASON FRANSON

Kapitán dvacítky se musel naučit hrát hokej s báglem tlaku na zádech. Od 16, kdy začal pravidelně hrát za Litvínov, se na něj upnula pozornost. Logicky, takhle mladí hráči zase tak často na nejvyšší soutěž nemají. Čekalo se od něj hodně, možná až moc. Taky jste mohli slyšet, jak je kolem něj vytvořená jen umělá aura, že to zase taková sláva není. S tím se taky ale popral. V Edmontonu se ukazuje nejen jako kvalitní lídr a pracovitý hráč. Ale sbírá i body, dal dva góly Slovensku, zápas s Finskem poslal do prodloužení. Zatím hraje velmi dobře.

Někdy vám z toho možná vstanou vlasy hrůzou na hlavě. Ale ve výsledku je dobře, že obránci Tomáš Hamara a Aleš Čech hrají stylem, jaký vidíte. David Jiříček je dál, ale i další dva osmnáctiletí beci hlavně chtějí hrát s pukem a být konstruktivní. Občas u nich naskočí chyba, ale nepřichází proto, že by neměli předpoklady pro velký hokej. Spíš situaci ještě špatně vyhodnotí. Ale cenné je, že nikdo neodpaluje puk, Hamara nasadil proti Finům třeba k jednomu povedenému sólu. Rok v Kanadě navíc i hodně sedl Davidu Špačkovi. Tímhle tempem vyroste pro NHL.

Obránce David Jiříček po připojení k juniorské reprezentaci nechápe omluvenky některých spoluhráčů • Foto Pavel Mazáč / Sport

Abyste uspěli, musíte být i tvrdí, odolní v soubojích. Nejvíc tuhle položku prověří Kanada v noci na neděli. Ale zatím i tady vypadá Česko slušně. Baví Martin Ryšavý, který při přesilovkách dělá dobrou práci před bránou. Kdyby se rozhodčí neupískl, tak s jeho clonou padl gól proti Finsku. Je to správný prevít, metrákový chlap, kterého potřebujete. Neuhne. Dobře do těla hraje i Jaroslav Chmelař, další silný bijec. Fina zahodil na střídačku jak pytel brambor. Zajímavé i je, jak do soubojů chodí čtvrtá formace se střízlíkem Tomášem Urbanem.

Martin Ryšavý před brankářem Finů • Foto ČTK / AP / Jason Franson