Špaček o dvacítce: Chybělo smrtící zakončení. Jak hodnotil syna?
Od bronzu 2005 byli čeští junioři nejblíže k medailím. Mezi nejlepší čtyři postoupili od té doby teprve podruhé, ale zatímco před čtyřmi lety v Buffalu schytali v utkání o třetí místo devítigólový klepec od Američanů, tentokrát proti Švédům to vypadalo slibněji. Po porážce 1:3 však nezbylo nic. „Dostávali jsme hloupé góly a skoro vždycky si to prohráli sami,“ shrnul Jaroslav Špaček, elitní obránce ze zlaté české éry a bývalý reprezentační asistent, který v Plzni trénuje beky. Za dvacítku nastoupil i jeho syn David.
Medaile byla nejblíže za celou dobu, ale opět to nevyšlo. Co vystoupení českých juniorů říkáte?
„Mrzí mě, že jsme dostávali hloupé góly. Skoro vždycky jsme si to prohráli sami. Chyba, hned gól. To je trošku srazilo na kolena, i když v zápase o bronz se Švédům vyrovnali, možná byli dokonce lepší. Hráli líp s pukem, Švédové myslím, že přehrávali situace až moc, chtěli být sice na puku, ale dobře jsme napadali a vytvářeli si šance. Jenže nemáme to smrtící zakončení. A další věc, že v žádném zápase jsme pořádně nevedli.“
Tým hodně táhnul první útok Kulich, Šapovaliv, Myšák. Trochu málo, že?
„Minimálně dvě lajny by se do těch velkých šancí měly dostávat.
