Pro iSport.cz o bronzové partě povyprávěla Hana Bubníková, renomovaná kondiční trenérka, která má fyzičku reprezentantů na starosti. A žádné „lážo plážo“ to nebylo. Jely se bomby. „Kluci mi říkali, že nikdy v životě nezažili náročnější rozcvičku,“ usmívá se dcera legendy brněnského hokejisty Vlastimila Bubníka.

Tak pojďme na to…

20. ledna 2005 / University of Massachusetts

„Michael je poctivý hráč, který se svědomitě připravuje po fyzické i psychické stránce. Byl s námi v přípravném kempu od samého začátku. Je to sečtělý, pohodový a vyrovnaný kluk. I když nedochytal poslední zápas, z medaile měl obrovskou radost.“

21. května 2004 / Sudbury Wolves

„S Kubou mě spojuje stejné logo, které já mám vytetované na ruce, on ho má na helmě. Ve druhé třetině zápasu s Finy jsem na něj křičela to, co tam máme napsané: Tady a teď! Vidíme život oba stejně: v daném okamžiku, v dané přítomnosti.“

1. března 2004 / Bílí Tygři Liberec

„Tichý, usměvavý, hodný kluk. S Michaelem se známe z Komety. Byl trojkou, čili jsme spolu pracovali každý den navíc. Vedle tréninků pro brankáře jsme nasadili i specifické tréninky, anebo jen hluboký stabilizační systém.“

7. dubna 2004 / Portland Winterhawks

„Velmi inteligentní člověk, bavili jsme se i o knížkách. Rozebírali jsme různé knihy o koučingu, ale i jiné. Marek se velice zajímá o vše, co s přípravou a hraním souvisí. Musím se přiznat, že jsem se od něj dozvěděla spoustu nových a zajímavých informací. Například i to, proč mají Švédové za talismana koníka. Navíc velký pracant. Vidím ho v NHL.“

9. března 2004 / Brantford Bulldogs

„Smíšek Tomiško… Nejusměvavější kluk ze všech. I když se ostatní zrovna mračili, stačilo se podívat na něj a hned mi bylo do smíchu. On se vážně nikdy nemračí. Bavili jsme spolu o tom, jak se mu trochu spravila bolavá záda, díky i tzv. Core. Kluci se tomu smáli a při oslavě pořvávali: Jdeme Core! Jdeme Core!“

11. února 2006 / Bílí Tygři Liberec

„Jeho bráchovi Kubovi, s nímž jsem se poznala u reprezentace pod panem Říhou, jsem slíbila, že se mu o mladšího bráchu postarám. Je zatím menší postavy, dával si při cvičení i menší závaží, u čehož si ostatní kluci dělali srandu, ať si taky pořádně naloží. V pátek mi říkal: Hanko, až vyhraju medaili, bude to pro tebe… Milej kluk.“

1. dubna 2004 / Vítkovice Ridera

„Prčovi jsem dala úkol být při rozcvičce za DJ. Předala jsem mu hudbu a měl za úkol postarat se o obsluhu. Kluci měli svoji muziku, český rap, takže se musím přiznat, že jsem si tam občas dala svého Calvina Harrise.“

1. června 2004 / BK Mladá Boleslav

„Celou dobu mu říkám Čecháčku. Absolvovali jsme spolu všechny sezonní akce, až jsem mu začala říkat: Asistente… Je to makáč. Ve dvacítce je mazákem, byl u loňského stříbra, ale nedával to najevo. Byla jsem ráda, že ho v týmu mám. Byl i mou pravou rukou.“

2. dubna 2004 / Val dOr Foreurs

„Cíba je taky velký dříč a velice šikovný v otázce osobního hráčského rozvoje. Má své vlastní kondiční cvičení a specifické prvky. Před zápasy jsme si vytvořili vlastní rituál v podobě protahování při zapojení hlubokého stabilizačního systému.“

7. června 2005 / Kamlopops Blazers

„Kočku jsem kdysi vezla z Chomutova do Brna, a jestli během té cesty promluvil dvě věty… (usmívá se) Proto jsem měla za to, že je to tichý kluk. Ale když jsme si šli třeba zahrát fotbal, byl to on, kdo skoro nejvíc dělal srandičky. Mezi klukama působí jinak, než jsem si původně myslela.“

22. února 2004 / Prince George Cougars

„Úžasný, vtipný kluk. Ze začátku mistrovství působil nenápadně, moc jste o něm nevěděli, ale nakonec jste o něm věděli opravdu hodně… (směje se) Kluk na pohodu. Nejdřív jsme se ptali, jestli vozí s sebou becherovku, ale asi ne. Jen se tomu smál.“

10. dubna 2005 / Växjö Lakers

„Kubajs je skvělý kluk, velký dříč a poctivec. Všechno dělá na sto procent. Když dal ty góly proti Kanadě, hned jsem za ním běžela, protože jsem je speciálně jemu hrozně moc přála. Strašně moc si takové krásné okamžiky zasloužil.“

12. února 2004 / Saginaw Spirit

„Při srpnovém kempu si moc nepřidával, ale před mistrovstvím i při něm na mě z posilovny vždycky volal: Hanko, jsem tady a dávám si pořádně do těla! Jo, byla s ním sranda. Hraje v zámoří a je na něm vidět, že z něj roste velký dospělý chlap.“

21. března 2004 / Pelicans Lahti

„Jeden z kluků, s nimiž jsem prošla všechny turnaje v sezoně. Bary patří ke klukům, kteří nikdy nezkazí náladu. V Chomutově byl kapitánem, řešili jsme spolu spoustu věcí, dokázal mi v lecčems i poradit. Kluk, na kterého se můžu vždycky spolehnout.“

29. května 2004 / Everett Silvertips

„Dvanáctka… Jinak jsem mu ani neřekla. Můj taťka ji nosil po celou kariéru. Když dal gól Finům, křičela jsem: Dvanáctečko, jo! Jo! Jo! Čile jsme spolu komunikovali, probírali spoustu věcí. Na ledě je rychlík a smáli jsme se tomu, že šel po prvním zápase na doping. Říkám mu, že ho vybrali záměrně po našich silově dynamických trénincích.“

28. ledna 2005 / Mississauga Steelheads

„Židla si se mnou chudák zažil… Do Švédska mu nepřišel bágl, tři dny se hledal, až se mu nakonec kupovala celá výstroj. První týden ve Švédsku byl se mnou neustále v posilovně, dělal věci navíc. Jakmile mu přišly brusle, smáli jsme se, že už může konečně ode mě odejít a ochutnat i led. Trenéři si z něj možná ze srandy utahovali, že má víc fousů, než kdy měl jeho táta.“

10. března 2004 / Södertälje

„Když se mu proti Finům stalo zranění, bylo mi ho hrozně líto. Kluk, co všechno dělá na 200 procent. Akorát se zjišťuje, jestli s ramenem bude muset na operaci, nebo ne. Seba rovněž prošel všemi turnaji a kempy, na nichž jsme během sezony byli. Pravidelně za mnou chodil pro rady a strečovat. Fajn kluk.“

25. května 2004 / Baie-Comeau Drakkar

„Makáč, který má také svoje specifické cviky. Jeho táta je trenérem a i díky tomu, ví, co a jak má být. Dělá vše správně a poctivě, hodně kvůli vlastnímu pocitu, aby byl fyzicky a psychicky správně připravený.“

27. května 2004 / Vítkovice Ridera

„Příbu znám trochu míň, nekomunikoval se mnou tolik jako všichni ostatní. Čímž nemyslím, že by byl ostýchavý. S klukama jsem si vytvořila hezký vztah, ale je naprosto normální, že někdo je víc komunikativní, někdo méně. Prošel mými tréninky a nepotřeboval nic navíc.“

10. března 2005 / Barrie Colts

„Pro mě je to Eďánek, protože jsem ho měla v Kometě od druhé do páté třídy. Další moje pravá ruka, tvořili jsme silnou brněnskou kliku. Dokonce mám některé svoje věci v jeho báglu, jsme taková brněnská rodina. Že by chodil dělat věci navíc, to říci nemohu, ale taky moc fajn kluk.“

17. června 2004 / Rimouski Oceanic

„Toho si nejvíc pamatuju ještě ze srpnové akce, pořád vykládal nějaké svoje zážitky. Těšila jsem, jak bude další solit na mistrovství. Vždycky si splnil svoje, co měl, jak já říkám: nic navíc, nic na míň. Krátce jsme si u toho popovídali, co je nového a tak. Pohodář.“

10. července 2005 / Verva Litvínov

„Matěj původně nebyl v sestavě, pravidelně jsme spolu dělali na potřebných věcech. Po zranění Robina Sapouška šel do hry. Chodil pak za mnou a pochvaloval si, jak mu to perfektně jezdí. Bylo znát, že ho v Litvínově vede Robert Reichel, přidával si, je zvyklý opravdu hodně, ale hodně makat.“

11. března 2004 / Victoria Royals

„Škoda, že se Sapi nešťastně zranil a snad má jít i na operaci. Další z řady kluků, kteří tomu dávají víc než je nutný a potřebný základ. Je pro každou srandu. Při vánočním večírku jsme si hráli na Česko hledá Superstar, Sapi soutěž moderoval. Dělal to moc vtipně.“

14. dubna 2004 / Rochester Americans

„Jirka přijel později, takže naskočil do rozjetého vlaku, do našich náročných rozcviček. Kluci mi říkali, že jsou nejtěžší, co kdy v životě měli. Čekali jsme, co Kulda. A sám od sebe povídá: Ty jo, tak tohle byla nejtěžší rozcvička, jakou jsem kdy v životě měl… (směje se) A opakoval to několikrát. Oslovoval jsem ho Kápo. Má tříletá dcera klukům poslal malého maskota andělíčka. Kápo ho dal ke dveřím, bylo to od něj hezké. Má to v hlavně srovnané, ví, co chce dokázat.“

„Jsem strašně ráda, že mohu naprosto upřímně prohlásit, že jsme byli jeden velký tým. Byli jsme stále pospolu, pohromadě, nikdo se neseparoval, žádné skupinky. Prožili jsme společně Vánoce i Silvestr a díky tomu, jak jsme byli nastavení na jednu vlnu, tyhle svátky vypadaly. Trenéři, fyzio, doktor, všichni… S Robertem Reichelem se dobře známe už od mistrovství světa v Bratislavě 2019, s Pavlem Trnkou jsme absolvovali kdysi dvacítky. Patrika Augustu znám z působení v Jihlavě. Fungovali jsme navzájem, pomáhali jeden druhému. Vládla pohoda, žádná nervozita navíc krom té předzápasové. Všichni jsme věděli, jak se mezi sebou bavit, aby nebyla narušena předzápasová koncentrace.“