Jste bronzovým medailistou z posledního šampionátu, přesto se na vás hlavně po prohraném semifinále se Švédskem a částečně i po duelu o bronz snesla velká kritika. Jak jste se s ní vyrovnal?
„To je sport, ne vždycky se daří. Myslím, že je důležité, jaké si vezmete ponaučení, což jsem po mistrovství udělal. Když jsem se pak vrátil do klubu, moje hra se hodně zvedla. Nakonec je týmový úspěch to nejdůležitější, my jsme ho získali, zápas o bronz jsme vyhráli. Takhle to beru.“

Což chápu a zní to logicky. Nicméně narážím spíš na to, zda vám lidi zbytečně nekřivdili, jestli vás tím štvali.
„Každého hráče štve hlavně nepovedený zápas, měl jsem zachytat líp. Už to nevrátím, ale soustředím se aktuálně jen na nadcházející sezonu.“

Co jste ze střídačky při obratu vlastně prožíval? Člověk je smutný, ale najednou se ze stavu 2:5 začne rodit bronzová jízda.
„Něco neskutečného, dát proti Finsku góly takhle rychle. Klukům zpětně děkuji, že mi tímto kryli záda. Placka na MS je velký úspěch, jsem za něj hodně rád.“

Jak jste zmínil, teď jste dál. V čem přesně jste se v minulé sezoně posunul?
„Úplně ve všem. Každým krokem, kdy jdete nahoru, se hokej zrychluje. Myslím si, že se mi hodně zlepšila hlava, mentální stránka je ve sportu strašně důležitá, každým zápasem se učím víc. Celkově chci růst, protože je to vlastně maraton, kdy se snažíte denně zlepšovat. Takový je můj cíl, jdu s ním do všech tréninků, chci je odmakat.“

Organizace z NHL vám s progresem pomáhá?