Česko - Kanada 6:4. Velké drama a postup do FINÁLE! Vítězný gól v čase 58:46
PŘÍMO ZE ST. PAUL | Češi jsou po třech letech ve finále juniorského šampionátu, kanadské javory zažily listopad už v lednu. „Vojto, já tě miluju!“ křičel u kabiny radostí Václav Nestrašil na autora dvou gólů Vojtěcha Čihaře, když hráči po semifinále s výskotem přicházeli z ledu. Ve strhujícím semifinále český tým třikrát ztratil vedení, ale urval vítězství 6:4. Z týmu vykoukli tři premiéroví střelci, rozhodující trefu obstaral v čase 58:46 odrazem od brusle Tomáš Poletín. O první zlato od roku 2001 si tým Patrika Augusty zahraje v noci na úterý ve 2:30 středoevropského času se Švédskem.
Tohle máte za všechno. Kanaďané dělali, co mohli. Párkrát sehráli tyjátr, jako gólman Ivankovic při prvním kontaktu s Poletínem, po jehož vyloučení se Kanada ujala vedení. Poprvé a naposledy. Než spadla opona.
„Samozřejmě jsme chtěli vyhrát, protože jste je slyšeli v médiích. Byli drzí a chovali se, jako by byli příliš dobří. Myslím, že jsme chtěli potlačit jejich ego, a to se nám podařilo. Myslím, že jsme byli lepší. A myslím, že kdybychom neměli tolik oslabení, tak bychom ten zápas dotáhli do vítězného konce. Ale jsou samozřejmě velmi talentovaní,“ povídal po utkání Nestrašil.
Početní výhodu využily javorové listy dvakrát. Za rovnovážného stavu byl český tým lepší a moc jim nedovolil. Jen nebránil, protože proti síle, jakou mají Kanaďané v útoku, by to byla cesta do pekla. Na aktivní hru však těžko nacházeli protizbraň. A když už se jim podařilo vyrovnat, dvacítka znovu povstala a zarazila další hřebík.
„Hráči hráli od první do poslední minuty fantasticky. Šli si za tím. Mužstvo bylo nachystané už před zápasem, cítil jsem z něj obrovskou energii. Hrozně mi to připomnělo loňské čtvrtfinále s Kanadou. Akorát byli kluci ještě hlasitější a ještě víc nachystaní. Hráli jsme dobře, dali jsme Kanadě šest gólů a ve dvou zápasech jedenáct. Ukazuje to na obrovskou kvalitu hráčů. V zápase ukázali neskutečnou týmovost. Pro mě to byl obrovský zážitek, hráčům patří obrovský respekt. Jsem hrdý na realizák a na celý tým za to, co dneska ukázal. Ale pořád máme před sebou ještě jeden poslední krok, takže trošku krotíme euforii. Nezapomenutelný zápas,“ řekl po utkání trenér Augusta.
Čeští mladíci v předchozích dvou letech vyřadili Kanadu v čtvrtfinále. Semifinále proti ní hráli počtvrté, ale až tentokrát uspěli. Vojtěch Čihař dvakrát, včetně gólu do prázdné brány 26 sekund před koncem. Střelecky procitli útočníci, kteří dosud neskórovali. Adam Titlbach dával na 1:1, Adam Benák a Max Curran dali gól a na dva nahráli. Včetně vítězného.
„Mišmaš situace. Beny mě hezky našel, to byl asi jediný hezký moment z toho gólu. Já udělal zvratnou kličku, soupeř mi nadzvedl hokejku, takže mi střela nesedla. Ani jsem kotouč neviděl a od Poldy (Poletína) se to odrazilo. Myslel jsem si, že je puk za čárou, ale jistý jsem si nebyl. Hrozně rychlá situace, ale viděl jsem, že rozhodčí ukazuje gól. Tak jsem věřil, že ho uznají,“ popisoval ještě rozhicovaný Curran.
„Každý přispěje někdy jindy, ale hrajeme všichni jeden za druhého. Už jsem říkal, že vyhráváme i prohráváme jako tým. Dneska hráči od gólmana, přes třináctého útočníka až po kluky na tribuně vytvořili tým. Je to strašně vzácné. Vím, že to na mistrovství světa možná říkám pokaždé, ale není to každodenní věc. Myslím si, že tahle parta ušla obrovsky dlouhou cestu k tomu, aby se tím týmem stala. Věřím, že to ve finále znovu ukáže,“ řekl kouč Augusta.
Měl to být souboj emocí, ale ani tohle Češi soupeři nedopřáli. Krev, pot a slzy cedil kapitán Porter Martone, když se snažil zajet do brankář Oršuláka, stejně jako v závěru střelec dvou kanadských gólů Cole Reschny. „S klukama si pořád říkáme, že jsme dělali hodně rozhovorů pro kanadský média a oni se nás pořád snažili nachytat na různý otázky, aby vyvolali nějaký konflikt mezi námi a Kanadou. Stačí, abychom zůstali pokorní, jako jsme a ukázali to na ledě, což se nám povedlo. Když jim třeba nařídili dvakrát trestné střílení, měl jsem tep asi 220,“ vracel se Vojtěch Čihař.
„Skvělý výkon Oršiho, že se nenechat rozhodit a jsem strašně rád, že to vyšlo, že jsme ukázali sílu, která v nás je. Cítím hodně emocí najednou. Je to nádhera. První semifinále, kdy jsme je porazili, o to je to cennější. Aspoň ukazujeme českýmu národu, že český hokej se zvedá a že se diváci mají v budoucnu na co těšit. Musíme si rychle odpočinout a připravit se na Švédy. Když budeme hrát jako s Kanadou, věřím, že máme šanci,“ dodal.
