Přimotají se k českým zástupcům a uznale řeknou: Zlatá Praha. Úspěšný loňský šampionát má dozvuky i v Moskvě. Ruský turnaj za tím českým zaostává návštěvností, ale také organizací. „I po roce je třeba říct, že by si všichni, kteří se na našem mistrovství podíleli, zasloužili další metál,“ reaguje týmový manažer Martin Loukota. Právě k němu se v kuloárech sbíhají komplimenty.
Na úvod dvě čísla, která řeknou to hlavní. Loňská průměrná návštěva: 11 283. Letošní: 5775.
Do prvního údaje je započítáno i play off, kdy lidí ještě přibylo, navíc pražská O2 Arena měla větší kapacitu, ale i tak je zřejmé, že šampionát v Praze a v Ostravě táhl mnohem víc. V Moskvě i v Petrohradě je k vidění spousta volných míst, atmosféra je navíc vlažná.
„U nás lidi z organizačního výboru dva roky pracovali na propagaci, aby se jim podařilo dostat lidi do hal na všechny zápasy. To nebylo jenom o tom, že byl hokejový boom. Ale vše bylo poctivě nachystané. Takže i zpětně je třeba za to všem, kteří se na tom podíleli, dát kredit,“ tvrdí Slavomír Lener , generální manažer národního týmu.
Právě chladná atmosféra celkového šampionátu je pro něj největším rozdílem oproti tomu, co zažil loni v Česku. „Z lidí vyzařovalo nadšení, hokejem se bavili. V tomhle ohledu tady nemají šanci,“ připomíná Lener, jenž zažil obě česká mistrovství. V roce 2004 stál na střídačce, o jedenáct let později byl generálním manažerem. Stejně jako tentokrát.
A doteď potkává funkcionáře z ostatních zemí, kteří za ním sami chodí a tvrdí: Na Prahu budeme ještě dlouho vzpomínat. „Těch lidí je opravdu hodně, kteří tohle povídají. Na to, co se nám v Česku podařilo, můžeme být právem pyšní. Všichni lidé z organizačního výboru by si i zpětně zasloužili metál,“ tvrdí rovněž Martin Loukota, týmový manažer.
V Rusku není mistrovství takovým hitem. Propagace je vlažná. „Na co to víc propagovat? Stejně všichni vědí, že se turnaj koná,“ uvedl Pavel Lysenkov, dlouholetý reportér listu Sovětskij Sport, který je během turnaje součástí organizačního štábu. „Když to mám nějak ohodnotit, tak u nás to byla jiná klasa. U nás to byla superliga. Kdežto tady je to jenom liga,“ dodal Lener, kterého se prý zástupci ostatních zemí ptají, kdy opět Praha bude kandidovat jako pořadatel dalšího mistrovství. „A říkali, že nám hned dají hlasy,“ pousmál se generální manažer.
Zajímá je jen sborná
Z ruského podniku má dojem, že se pořádá hlavně pro to, aby na něm mohla uspět domácí sborná. „Zajímá je akorát jejich rudá mašina. Mluví o zlatu. A to, co je za nimi, jako by je nezajímalo. Když to trošku přeženu,“ popisuje Lener.
Podobné to bylo v roce 2007, kdy se mistrovství konalo v Moskvě (v centru a na předměstí). Tehdejší průměrná návštěva činila 5905, což je v podobných relacích jako teď. Takže se nedá očekávat, že by se v druhé části šampionátu do hal v ruské metropoli a v Petrohradu začalo hrnout o dost více lidí, i když na klíčové zápasy o medaile by mělo prázdných sedaček ubýt.
Rovněž organizace neklape tak hladce jako loni. Projevuje se na tom ruská povaha. Pokud o něco požádáte, následuje série několika telefonátů. Uběhne jeden den, dva tři. A nic. „Před rokem v Praze každý věděl, za co je zodpovědný.
Více o mistrovství světa v Rusku čtěte zde >>>
A o tom i mohl rozhodnout. Tady se každá věc řeší přes šéfa organizačního výboru. Ale ten, pochopitelně, nemůže stíhat všechno,“ popisuje týmový manažer Loukota uvadlou akceschopnost.
A když je třeba vyřešit něco promptně, je lepší vydat se neoficiální cestou. „A najednou to jde líp,“ pousměje se Lener. Nebo je třeba si dupnout. Češi třeba v úvodu nebyli moc spokojení s tím, že policejní doprovod při cestách do haly není až tolik účinný. „Na organizačním výboru jsem je tedy trochu popíchnul. Že jsem si myslel, že policejní auto bude trochu odvážnější. No, a najednou se to zlepšilo,“ uvedl Lener. Takže cesta aktuálně nezabere více než dvacet minut.
„Z dopravy jsme měli větší strach. Nakonec je to dobrý,“ ulevil si Loukota. Ten se spolu s celým realizačním týmem snaží pro hokejisty vytvořit stoprocentní servis. I když se tedy objeví občas v ruské organizaci zádrhel, česká improvizace ho pomůže vyřešit.
„Na Prahu se každopádně bude ještě dlouho vzpomínat,“ zakončil srovnání Loukota. Právem se o loňském šampionátu mluvilo jako o nejlepším v historii.
