Leo Gudas po Norsku: Hráči se hrozně nadřeli, Francouz zaslouží obdiv
Dobrá defenziva a podpořená výborným brankářem Larsem Haugenem. Norsku v zápase Českem vycházel tenhle recept až do prodloužení, rozhodlo se teprve ve chvíli, kdy se počet hráčů na ledě zredukoval. „Kluci se hrozně nadřeli,“ shrnul Leo Gudas, bývalý reprezentační obránce a otec beka Radka Gudase, který v utkání s houževnatými soupeři válčil o každý centimetr ledu přímo na ploše.
Zápas rozčísl šťastný, až ušmudlaný gól. Nebylo to v duchu celého duelu nakonec příznačné rozuzlení?
„Rozhodl jeden vydřený gól. Kluci měli párkrát šanci, ale zkrátka to tam nepadlo. Norové dobře bránili, byli velmi dobře organizovaní a nepustili nás ani moc do přesilovky, které dneska rozhodují. Na konci tam byly asi tři momenty, kdy jim to rozhodčí nepískli. Nicméně týmy jako Norsko, Švýcarsko, i Francie výborně brání. Pamatuju, jak právě díky tomu proti nám v roce 1992 v Praze hráli Švýcaři o bronz. Vždycky nějaký z těch týmů vyletí, taky mají kvalitní gólmany. Nor chytal výborně, a když je to podpořené defenzivou, každý těžko se proti nim prosazuje každý tým.“
Na druhou stranu Haugen toho taky hodně viděl...
„Neměli jsme hráče před brankou a nedělali tam trošku víc rozruch. V útoku si kluci nenajížděli dobře, první dvě třetiny jsme neměli žádnou přesilovou situaci.“
Skvěle si vedl na opačné straně i Pavel Francouz, který měl několik těžkých zákroků. Myslíte, že jinak to mohlo hrozit průšvihem?
„Já ho obdivuju, protože je strašně těžké udržet si koncentraci v zápase, kdy na něj jde deset střel... Jako už v předminulém utkání proti Bělorusům. Jemu se to povedlo, vyčapal to nádherně na lapačku a kluky podržel. Hodně se to otevíralo, protože naši hráči se tlačili dopředu. Bohužel ten gól nemohli dát. Kdyby se to povedlo, museli by to víc otevřít Norové. Takhle mohli hrát zabezpečenou obranu a bylo těžké se prosazovat.“
Nepřišlo vám, že hráli jaksi bez emocí?
„Myslím, že se nedostali do tempa. Měli dlouhá střídání, nesráželi se. Dneska opravdu musíte tyhle věci dát do každého zápasu: krátká střídání, hru do těla, tah do branky. My jsme to dvě třetiny určitě neměli.“
Projevilo se snad dvoudenní volno, nebo fakt, že Nory pořád vnímáme jinak, než třeba Finy nebo Švédy?
„Částečně ano, ale hráči jsou profíci, kteří by ke každému zápasu měli přistupovat na sto procent. Spíš to bylo tím, že oni nás moc nepustili do věcí, které jsme chtěli hrát. Předváděli výbornou obranu a my jsme se neprosazovali. Až ve třetí třetině, nějakých dvanáct minut před koncem to byl kolem jejich branky trošku větší vítr a ty šance jsme si vytvořili.“
Co David Pastrňák? Nejproduktivnější český hráč v NHL, ale střelecky se zatím neprosadil. I když často pálil, jednou mu puk nesedl. Nakonec ovšem přihrál na vítězný gól...
„Tohle je otázka štěstí. On si vytvořil nějakých šest, sedm gólových šancí, které by měl proměnit. Ale prostě mu to tam nepadá. To však může přijít kdykoli. Je to výborný hokejista, který našemu týmu určitě ještě pomůže.“
