Fantomas se zlobí na Pešána: Trenére, jste „mrtvej“, žijte víc s týmem!
Tak už i obvykle klidného Fantomase zvedá ze židle dění na šampionátu v Rize. Hokejové Česko řeší, proč na střídačce českého týmu stojí socha Filipa Pešána a nikoli energický chlapík, který by své mužstvo skutečně koučoval. Jako je tomu u řady jiných týmů. „Sfinga projev“ národního trenéra dráždí početné tuzemské publikum. „Když si vybavím trenéry, jako byli Růžička, Hadamczik, Vůjtek... O Říhovi nemluvě... Ti výkonem týmu žili! Emoce ke sportu patří, tady žádné nepřicházejí a podle mě je to špatně,“ svěřuje se Fantomas, alias Vasil Simkovič, se svým trápením.
Známá a dlouholetá fanouškovská opora české reprezentace brázdí hokejové šampionáty dvě dekády. Masku známého filmového padoucha na sebe navlékl poprvé na MS v Norsku 1999, od té doby vynechal jen následující turnaj v Petrohradu a Moskvu 2016. Leckteří fanoušci si obsypané tribuny bez něj nedokázali představit. Fantomas se stal značkou MS i neoficiálním maskotem českých souborů.
Letošní Riga se odehrává bez obecenstva. Což má na celkový dojem zápasových vystoupení vliv. Je to stejné pro všechny. Ale zatímco některé reprezentace prožívají šampionát naplno, Češi mezi ně nepatří. Přes sklo obrazovky je na ně smutné podívání.
A nejde jen o dvě porážky a hodně vydřené vítězství nad Bělorusy po dalším nepovedeném výkonu. „Začíná to u absence diváků, tím je mistrovství mimořádné. Přináší to celkově negativní atmosféru, pro hráče je to také těžké. Jsou v bublině, nikam pořádně nemohou. Podmínky k podání patřičného výkonu nejsou k mání,“ chápe Fantomas.
Co oddanému fanouškovi reprezentace už tolik nevoní, je „život“ na české lavici a s ním související projev Pešánova týmu. „S Bělorusy jsme začali líp bruslit, snad se zvedáme. Ale vadí mi, že naše střídačka s mančaftem vůbec nežije dohromady. Hráči se radují z gólu, trenér zůstává zamyšlený, kouká se, nevím kam. Hráči přece musí cítit, že trenér tam s nimi není a že je v uvozovkách mrtvej,“ zlobí se Fantomas.
Mocně doufá, že se stane něco podobného jako před 11 roky v Německu, kde česká parta kolem Jaromíra Jágra měla rovněž velké problémy s postupem do čtvrtfinále, ale nakonec se z deprese vyklubalo zlato… „Tehdy mužstvo spadlo do velké krize, ale pak měl Jarda Jágr známý proslov a celé se to otočilo. Jenže Jarda byl tmelič... Začali jsme hrát hokej, pomohlo nám i štěstí, ale tomu jsme šli naproti. Bez toho to nejde. Stát se pořád může ledacos, zvlášť když hráčská kvalita různých týmů, hlavně Kanady, je všelijaká.“
Hlas lidu ve Fantomasově podání zní pořád ještě nadějně. Tým neodepisuje. Zatím ještě ne. „Jsem optimista tak z padesáti procent,“ říká. „Pokud ve čtvrtek porazíme Švédy, začnu věřit obratu. Ale hlavně, ať už se ten Pešán někdy usměje,“ žadoní Fantomas i Vasil Simkovič v jednom. „Musí pochopit, že hokej se hraje pro fanoušky a měl by zkusit naladit se s nimi na stejnou notu...“
Masku Fantomase Vasil Simkovič původně pořizoval jako dárek, ale vše dopadlo úplně jinak. Kuklu známé filmové postavy vzal poprvé do Lillehammeru před 22 roky, kde ji prvně nesměle použil. Později se zrodil fenomén, který je koloritem hokejových šampionátů už dvě desetiletí.
