Klíma o MS i Pešánovi: Problém nebyl jen v něm. Když to nejde, tak se to točí

Žádné řeči o tlaku, který zmiňoval trenér Filip Pešán, ani štvanici optimismu, jak zaznělo mezi retro výkřiky v televizi. „Možná jsme měli lepší jména, ale jiní si třeba sedli líp,“ připomíná Petr Klíma v rozhovoru pro iSport Premium, v němž se českého kouče trochu zastává.

Sám v reprezentaci nastoupil na Canada Cupu 1984, z mistrovství světa v Praze ho pak vyřadilo zranění. O velkých zápasech však ví hodně. Včetně play off sehrál v NHL přes devět stovek zápasů a v roce 1990 rozhodl nejdelší finálový duel Stanley Cupu.

Taky zastáváte názor, že mistrovství světa bylo promarněnou příležitostí?
„Je to určitě zklamání pro všechny. Hodně jsem o tom přemýšlel. Takhle se to prostě stane. Neukazoval bych prstem na nikoho. Prožil jsem si to v play off, kdy jsme věřili, že půjdeme zase až do konce, a vylítli jsme. Kubalík kdyby dal tu střelu deset nebo kolik vteřin před koncem a netrefil rameno, kdyby to tam spadlo, jsme zase někde jinde. Finové dobře bránili a my si s tím neporadili.“

Naopak pro český tým bránění někdy představovalo docela zádrhel, co myslíte?
„Co mě překvapilo, že nedali dohromady oslabení, něco někde nezměnili. To si pak na vás soupeři věří. Vědí, že když uděláte fauly, oni toho využijí, protože tam máte slabé místo. Já jsem tedy nebyl žádný pes obranář, ale všichni jsme viděli, že tam bylo něco špatně. Celý turnaj z toho dostávali góly a chtít získat medaili a být čtrnáctý (ze šestnácti) na oslabení, na to nevyhrajete nic. Pokud chcete něco dokázat, rozhodují přesilovky a oslabení. Speciální týmy vyhrávají zápasy. Přesilovky třicet procent, to bylo dobré. Ale oslabení? Katastrofa.“

Co říkáte překotným přesunům v sestavě, kdy se bouraly fungující vazby a nastupovaly spolu útoky, které v takovém složení snad ani netrénovaly?