Červenka nemohl mluvit: Slavit ještě umíme. Co zaznělo před uragánem?
PŘÍMO Z TAMPERE | Kapitán české reprezentace prožil skvělý turnaj. Roman Červenka hrál nejlepší zápasy za národní tým. Bylo vidět, jak je šťastný, když se mu po výhře 8:4 nad USA houpala na krku bronzová medaile. „Jsem rád za všechny kluky. Žádný úspěch neuděláte bez dobré party. My spolu byli pohromadě docela dlouho. Možná i díky tomu ten závěr vypadal takhle, pomáhali jsme si, hráli spolu,“ vykládal lídr.
Vyhrabali jste se z těžkého problému, otočili zápas z 1:3. Jste hodně pyšný, co váš tým dokázal?
„Před mistrovstvím byla medaile cíl. I když se to říká, tak víte, že cesta jednoduchá nebude. A taky nebyla. V sobotu se nám zápas nepovedl, hlavně ty dvě třetiny a nebylo snadné to hodit za hlavu. Říkali jsme si, že musíme. A znovu to s Amerikou nešlo tak, jak bychom si představovali. Ale našli jsme v sobě sílu, zvedli hlavy. Sám nevyhráváte nic.“
Deset let čekalo Česko na medaile. Sladké, že tahle šňůra skončila?
„Stoprocentně, všichni víme, jak dlouho to trvalo. Chtěli jsme dát v kabině najevo, že každý rok o medaile nehrajete. Tady byl jasný důkaz, deset let nic. Musíme si vážit, že v tom zápase jsme a šanci nepustit. Sobota a semifinále muselo jít stranou. Museli jsme udělat všechno, abychom si pro medaili došli. Měli jsme i trochu štěstí, ale tak to je. Když jdete naproti, taky se k vám přikloní.“
Můžete prozradit, co se s týmem stalo o druhé přestávce? Proměnili jste s v uragán, zápas otočili.
„Říkali jsme si, že zbývá jen dvacet minut. Už ne čtyřicet, dvacet. Je to posledních dvacet minut sezony, tak jsme tam nechali všechno. Důležitý taky bylo, že dal Pasta první gól na 3:3 a přišlo momentum, které jsme potřebovali. Už nás nešlo zastavit.“
Vypadalo to, že i střídačka hodně emotivně žila...
„Vždyť nemůžu ani mluvit. (usměje se) Bylo to nádherný, tohle nezažíváte každý rok.“
Na pódium jste s sebou vzal Davida Krejčího, když vám předávali trofej za třetí místo. To byl spontánní nápad, když v reprezentaci končí?
„S Krejčou jsme taky už od olympiády prožili spolu dost času. Oba dva jsme medaili chtěli fakt hodně. Tak jsem mu jenom řekl, že tam půjdeme spolu a oba to přineseme celému týmu.“
Dovedl byste přiblížit, co všechno se honilo hlavou, když na krk mířila vysněná medaile?
„Hlavně mám v sobě ten nádherný pocit, když tam padaly góly ve třetí třetině. Víte, že to dopadne dobře. A je to strašná úleva. Jsme tady skoro tři týdny, před tím Euro Hockey Tour, chystáte se na každý zápas. Stresu na hlavu je dost. Ale pomohli jsme si vzájemně. Díky tomu máme medaili.“
Vy jste ještě generace, která si pamatuje staré úspěchy. Může tahle medaile pomoci hráčům jako Matěj Blümel, David Pastrňák, Jiří Smejkal, Filip Hronek, že cítí, jaké je vyhrát?
„Každá zkušenost je důležitá. Čím víc hrajete větších zápasů, tím víc vám to pomůže. Samozřejmě vám nikdo ale nezaručí, že budete hrát o medaile každý rok. Od soboty tohle byl náš cíl, že první šanci o finále jsme nevyužili a druhou už musíme. Nesmíme pustit tu druhou šanci.“
V reprezentaci budete pokračovat dál?
„Nevím, nic ale neuzavírám. Nemůžu pořádně mluvit.“
Jasně, ten chrapot se dá pochopit, museli jste si hodně zakřičet.
„A těch gólů, co padlo. (usměje se) Tahle radost je na tom ta nejhezčí.“
Teď nasadíte tedy vincentku na hlas?
„Tak to úplně nevím. (směje se) Kéž by.“
Oslavy budou vypadat jak?
„Jo, tak to nevím. Soustředil jsem se na zápas, že jo. (usměje se) Ale užijeme si je, po 10 letech mít medaili, je potřeba si to nějak užít.“
Hlavně mít s sebou otvírák, co?
„No, ty jsou jenom po zlatu. Jo, byl to fajn turnaj, všichni jsme si ho šíleně užili. “
Umí česká reprezentace ještě vlastně slavit medaile?
„Myslím, že jo. Je tady hodně mladých kluků, kteří to zvládnou. Já už musím být opatrný, ale kluci za to vezmou. A kdyby na to někdo zapomněl, tyhle věci se naučíte rychle, to nebude problém.“ (usměje se)
Vy budete tedy spíš pozorovat?
„Řídit to určitě nebudu. Je to obrovská úleva, teď je potřeba si sednout a všechno si s klukama ještě užít.“
Ještě poslední věc, před semifinále jste byl prý v kostele. To je nějaký rituál?
„Cítil jsem, že to byla potřeba. Tak jsem šel.“
| # | Hráč | Tým | G | A | KB | Z | +/- |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Roman Červenka |  | 5 | 12 | 17 | 10 | 4 |
| 2. | Drake Batherson |  | 3 | 10 | 13 | 10 | 8 |
| 3. | Dylan Cozens | | 7 | 6 | 13 | 10 | 12 |
| 4. | Pierre-Luc Dubois | | 7 | 6 | 13 | 10 | 11 |
| 5. | David Krejčí | | 3 | 9 | 12 | 9 | 6 |
| 6. | Mikko Lehtonen |  | 2 | 10 | 12 | 10 | 7 |
| 7. | Denis Malgin |  | 5 | 7 | 12 | 8 | 4 |
| 8. | Mikael Granlund | | 5 | 6 | 11 | 9 | 2 |
| 9. | Sakari Manninen | | 6 | 4 | 10 | 10 | 2 |
| 10. | David Pastrňák | | 7 | 3 | 10 | 6 | 3 |
