Hrubec hlásí: Beru jakoukoliv pozici. České play off? Reklama na hokej
Ve své premiérové sezoně ve Švýcarsku ovládl Šimon Hrubec (31) obě nejsledovanější brankářské statistiky, ale s Curychem vypadl v semifinále. Smlouvu má i pro příští ročník. „Řekl jsem jim, že neodejdu, dokud nebudeme mít titul,“ usmíval se po prvním tréninku s národním týmem v přípravě na mistrovství světa gólman, který doma slavil zlato s Třincem (2019) a v Rusku s Omskem (2021).
Před rokem se z přípravy na mistrovství světa omluvil. Čekal přírůstek do rodiny. „Kluci přivezli bronz, mně se narodilo zlato,“ usmívá se Šimon Hrubec. Teď je znovu připravený o národní dres bojovat. A říká, že pozvánku na šampionát by bral v jakékoliv roli a pozici.
Máte za sebou první trénink v Ostravě před dvěma přípravnými zápasy se Slovenskem. Jak se cítíte?
„Jsem po týdnu na ledě, odpočinul jsem si. V Budějovicích jsem chodil na led s tátou a bráchou, abych z tempa nevypadl, když jsem se dozvěděl, že pojedu na nároďák. Přeci jen, tempo je jiné, potřebuju si rychle zvyknout a zadýchat se. Což se dneska povedlo. (usmívá se) Jsem hrozně rád, že jsem tady.“
Před rokem jste se z přípravy omluvil z rodinných důvodů, teď v očekávání nejste? Zůstanete?
(usměje se) „Kluci přivezli bronz, mně se narodilo zlato. O tuhle medaili jsem nepřišel, ale přiznávám, moc mě to mrzelo. Po letech se udělala bronzová medaile, chtěl jsem být u toho, ale jsou důležitější věci. Teď jsem tady od toho, abych bojoval o místo na mistrovství světa. Udělám pro to všechno.“
Co říkáte na konkurenci mezi brankáři?
„Já jsem za to na jednu stranu hrozně rád. Možná můžeme vzít všechny gólmany z aktuálního play off extraligy, ve Finsku máme Lanýže (Marka Langhamera), v NHL jsou skvělí brankáři. Na postu gólmana nás asi tlačit bota nebude. Musím to tedy zaťukat. (klepe si na zuby) Je to boj, já odchytám, co dostanu, budu se snažit předvést dobrý výkon. A potom uvidíme, jak se rozhodnou trenéři. Už teď máme na kempu zkušené kluky, tým je poskládaný výborně.“
Bral byste pro mistrovství světa třeba i roli trojky za brankáři z NHL?
„Bral. Řekl jsem rovnou, že to možná může být moje poslední mistrovství, chci o něj zabojovat. I kdybych měl jet jako trojka. Když jsem jel na své první mistrovství světa, tak jsem jel jako jasná trojka a nakonec z toho byl zápas o bronz (2019). V hokeji se může stát všechno, už jsem to i říkal trenérům, že bych jel v jakékoliv pozici.“
V jakém rozpoložení jste přijel na sraz?
„Je to takové... Z osobního hlediska a nějakých statistik to beru jako úspěšnou sezonu. Z týmové stránky jsem hrozně nespokojený se semifinále, které jsme prohráli 0:4 s Bielem. Tam mi chyběla bojovnost, kterou teď vidím v televizi v českém play off. Ať je to jakákoliv série, tak na všechny jsem koukal, když to šlo, a to je reklama na hokej. Takhle se play off musí hrát, nám to chybělo.“
Ve švýcarské lize jste byl po základní části nejlepší v úspěšnosti zákroků (92,7 %) a průměru inkasovaných branek (2,23). V play off jste měl čísla podobná (92,3 %, 2,17). Ceníte si toho?
„Cením i vážím. Na druhou stranu jsem tam s tím šel, že bych měl být v horních pozicích a být oporou týmu. Na jednu stranu jsem za to rád, na druhou stranu se nějaké vyšší příčky v individuálních statistikách ode mě očekávaly.“
Splnila se i vaše očekávání ohledně švýcarské ligy?
„Jsou tam některé věci, které by se daly zlepšit. Země jako taková je krásná, i když je extrémně drahá. Ale když jsem teď viděl ceny v Čechách za potraviny, tak se to hodně přiblížilo Švýcarsku. Jinak je to super hlavně na cestování. Nejdelší trip je tři hodiny, to je krásné. Trávím s rodinou ještě víc času, než když jsem hrál v Čechách.“
Co by se dalo zlepšit?
„Myslím si, že bychom třeba v klubu mohli mít víc personálu. Řekl jsem to i manažerovi. Dva kustodi nebo jeden masér je málo na celý tým v takové organizaci. To jsem řekl i manažerovi. On oponoval, že ostatní týmy mají třeba jen jednoho kustoda. Ale musel jsem to říct, protože mi na týmu záleží a chtěl jsem, aby věděli můj názor.“
Byl jste z Třince zvyklý na větší podporu v zázemí?
„Jó, tak Třinec to je fantazie! Skvělý tým, skvělá organizace, skvělé zázemí. Kustodi fantastičtí, maséři taky. Na Třinec se v tomto nedá říct půl slova.“
Půjdete se o víkendu podívat na finále osobně?
„Nebudu mít čas. Třinec je samozřejmě srdcová záležitost. Bude to s Hradcem boj. Ale to zatím byly všechny série - Třinec se Spartou, s Pardubicemi nebo i Vítkovice s Hradcem. Krásné hokeje. I když už i já se dívám na hokej!? Tak to opravdu muselo stát za to, protože jsem vydržel všechna prodloužení až do konce a sledoval jsem to.“
Překvapil vás Třinec, jak si v play off vede? Proti Spartě ani Pardubicím nebyl v pozici favorita.
„Nepřekvapil, abych byl upřímný. Třinec hraje skvěle obětavě. Těch bloků, co má! Všichni to před bránou čistí, to je radost pro gólmana tam teď chytat. Fantazie. Plus do toho Káca (Kacetl) chytne něco navíc, tam si prostě všechno sedlo, jak mělo. Tohle je play off tým, takhle se má play off hrát.“
Kacetlův brankářský příběh je vůbec zajímavý. Jak na něj nahlížíte?
„Mohlo to být i opačně, celou sezonu mohl chytat Káca a na play off by naskočil Mazi (Mazanec). Chytnete se, dostanete do laufu. Káca chytá výborně, i jsem mu psal, že klobouk dolů, jak čape.“
Roli brankáře v Třinci znáte dobře, je tam velký tlak na gólmana?
„Tlak? Teď si myslím, že tam tlak paradoxně není takový, jako dřív. Hodně se už splnilo. A když teď šli do play off z šestého místa, tak se tým po osmifinále s Litvínovem ještě víc uvolnil. To je můj názor. Co je v šatně a jak to teď funguje, nevím. Ale co vidím, tak mi přijde, že šli do play off z psychicky výhodné pozice.“
Oceláři se do finále probili popáté v řadě za sebou. Kde vy osobně vidíte důvody, že to organizaci tak šlape?
„To je otázka spíš na majitele. Já tam už nějakých pět let nejsem. Ale obecně je to reklama na to, jak má fungovat klub. Od mládeže po chlapy. Zaslouženě jsou tam, kde jsou a jak dominují.“
