Helma pro Tipsport? Výzva, říká její tvůrce. Popisuje různé pikošky

Specialista z pardubických Nemošic  kreslením žije. Už 15 let. „Začátky? Nikdo mi neradil. Pokus omyl, YouTube, sám jsem pátral po informacích,“ říká kreativec, který 10 let chytal ve florbalové extralize za tým Sokoli Pardubice. Po kariéře se postavil do klece znovu. Tentokrát do té hokejové. „Jako hobík. Chtěl jsem pořád něco chytat,“ nadšeně vypráví o lásce k brankářskému řemeslu. A hned přidal srovnání:

„V hokeji je čapání trošku jednodušší. Puk lítá pomaleji. Florbalová rána bolí víc. Když vás na tréninku šestkrát trefí do klíční kosti, cítíte to. I přes vestu. Ruce také nemáte extra chráněné. Štípe to. Ale musíte v nich mít cit. Když chcete míček vyhodit a dát mu rotaci, aby šel přesně někomu do hokejky.“ Roman Vítek zároveň trénuje brankáře florbalového nároďáku, se kterým na posledních dvou MS získal stříbro a bronz.

Pojďme k hokejové masce pro Tipsport. Rutina?
„Ani ne. Velmi zajímavá zkušenost. Výzva. Helmu takového typu jsem dělal vůbec poprvé. Pro soukromou společnost, do reklamní kampaně. Navíc jsem dostal docela šibeniční termín. (usmívá se) Nevadí. Jsem zvyklý pracovat hodně rychle. Třeba když přestoupí gólman a on ze dne na den potřebuje novou masku. Umím v tom chodit. Helma pro Tipsport je ruční práce, airbrushem. Vytvořil jsem štít, respektive helmici jen ze symbolu Tipsportu - viktorky. Tu jsem namaloval ze všech možných úhlů a přidal oči transformera. Doladil jsem to spoustou “škrábanců„. Nakonec jsem masku přelakoval matným a lesklým lakem.“

Na úplném začátku je tedy bílá maska…
„Přesně tak. Bílý karbon-kevlar. Nejprve se zbrousí šmirglem. Poté se nanáší šablony. To, co vidíte na masce Tipsportu nahoře, bílo-oranžové viktorky, ty se lepí jako první. To, co je úplně vespod, přijde na závěr. Tímto způsobem se maska navrství. Už u snídaně přemýšlím, kde a co budu lepit. Jaké barvy použiji. Připravuji scénář. Tipsporťácká maska nepůjde do „provozu“. Když se ale dělá helma pro brankáře v Tipsport extralize nebo Chance lize, nesmí být na masce moc vrstev. Barva by se mohla odlupovat. Není prostor na chyby. Bílá podkladní barva přijde přímo z fabriky, na karbon-kevlaru je napálená. Já pak vrstvím další.“

Jak je to s návrhy?
„Nejdřív vezmu tužtičku, skicák. Klasika. Takhle to mám nejraději. Používám i tablet se speciálním programem. Maska pro Tipsport ale musela být hotová brzy, šlo o rychlou akci. Od tužky jsem tak hned přešel k návrhu na počítači. A ladilo se. Mřížka, šroubky, držáčky, gumy do barvy... Dělám kompletní servis.“

Kolik času vám maska pro Tipsport zabrala?
„Nejdůležitější je vždycky nápad. O viktorkách jsem měl jasno během asi deseti vteřin. Věděl jsem, že to bude dobrý! Když do toho započítám čas na konzultaci s Tipsportem, zabral návrh dvě tři hodinky. Upravoval se trasformer, měnily barvy. Neprošla mi třeba bílá mřížka. Design se tak upravoval pro modrou. Následovala samotná kresba, broušení, příprava a vyřezávání šablon. Maskou jsem se nakonec zabýval tři čtyři dny. Celý proces má své technologické postupy, lakování, schnutí a podobně. Samozřejmě, během toho jsem dělal i na jiných maskách. Jak jsem zmínil, jsem schopný udělat helmu i za den. Komplet. Včetně návrhu. Chcete pikošku?“

Sem s ní!
„Když brankář Honza Růžička odcházel z Hradce Králové do Pardubic, zrovna ten den jsem si říkal, že nebudu nic dělat. Zaběhám si, vyklusám. Pohoda. Jenže zapnu Instagram a… Honza přestupuje! Věděl jsem, že mé plány jsou tytam. A opravdu. Neuteklo ani 15 minut a Růža mi zavolal: „Jsem v Hradci, balím si věci, jedu za tebou. Další den v 8 hodin ráno mám sraz na zimáku a trénink s Romanem Willem. Potřebuji novou helmu!“ Asi chápete proč. Nosit hradeckou masku v Pardubicích? To není nejlepší nápad…“

Jak to dopadlo?
„Než jsem dosnídal, měl jsem promyšlený návrh. Na počítači jsem rychle něco sesmolil, logo Dynama je naštěstí jednoduché. Masku jsem doplnil o několik důležitých symbolů a hesel, jako třeba odkaz na Teslu, a na zadní stranu nakreslil čtyřlístek, což je u Růži známá věc. Dělal jsem mu už asi sedmý kousek. Když Honza ke mně přijel, dal mi helmu a nechal jsem ji přelakovat. Byla totiž pomlácená. V případě popraskání se masky i brousí, tmelí karbonovým tmelem. Helmu jsem Honzovi dodělal asi ve tři ráno. V sedm jsem vstal a masku doručil.“

Nadneseně se dá říct, že jste „brousil“ Hradec.
„Ano. Ale upřímně, rivalita mezi Pardubicemi a Hradcem mi nic neříká, nijak ji neprožívám. Ještě k té masce - přelakovává se výjimečně, jen během sezony, když proběhne přestup. Narychlo. Jako právě u Růži. V drtivé většině kreslím na novou, bílou helmu.“

Jak Růžička na přestup vůbec reagoval?
„Je to profík. Nechápu lidi, když někdo přejde třeba z Pardubic do Hradce, že toho hráče nenávidí. Musí si uvědomit, že je to jeho práce. Má závazky, živí rodinu. Růža u mě byl loni v létě, když šel do Hradce. Těšil se na klub, který vyhrál základní část. Ale bohužel, nedařilo se mu, proto odešel. Za Pardubice byl hrozně rád. Trenér brankářů Dynama je neuvěřitelný. S Willem jsou dobří kamarádi.“

Existují různé typy helem. Ovlivňuje to vaši práci?
„Dost. Hlavně co se týká návrhů. Na masce máte všemožné větrací otvory, výstupky na čele, bradě. Klientů se proto na typ helmy ptám. Abych věděl, jaký bude podklad, scénář, možná kombinace barev.“

Kolik typů helem byste napočítal?
„V Tipsport extralize jsou dva základní - bauerka a CCM. Objevuje se i Rey SAUBER. Ta má zvláštní výstupky. Nosí ji třeba Dominik Frodl. Je s ní hodně spokojený, používá ji od působení ve Slavii, kdy měnil “haškovku„. V extralize tipuji pět šest typů masek. A pořád se vyvíjejí nové. Záleží také na sportu. Helmy mají catcheri v softballu či baseballu. Ve světě je pochopitelně mnohem víc typů helem. Některé mi prochází rukama. Tvořím florbalové helmy pro Singapur, softballového catchera reprezentace Curacaa, mužský a ženský hokejový nároďák. Jsem také součástí zajímavého projektu v podobě univerzitní hokejové ligy, kam dodávám i zlaté helmy pro hráče - top scorery.“

Co meta jménem NHL?
„Navrhuji masky Lukáši Dostálovi z Anaheimu. Už jich bylo asi pět. Výrobu, kreslení zprostředkovává sama organizace s nasmlouvaným partnerem. Je to z toho důvodu, že Lukáš ještě nemá takový kontrakt, aby si řekl: „Chci udělat masku v Česku“. Karlu Vejmelkovi řekli, že helmu posílají ke Švédovi Davidu Gunnarssonovi, který „maluje“ snad celou NHL.“

Na co ještě kreslíte?
„Třeba na pažby biatlonových pušek. Pro celý nároďák. Dále jde o helmy pro hasičský sport (TFA) v Americe, Dakar, rallye, čtyřkolky, motokros... Kreslím i na sklo. Vedle toho vyrábím florbalové masky nebo chrániče.“

Zpět k hokejovým maskám. Kdy máte největší fofr?
„Před sezonou. Rozjíždí se to v dubnu, květnu. Už se mi ozvali Honza Strmeň, Dominik Hrachovina či Petr Kváča.“

Moment. Že vy se kolikrát dozvíte o přestupu brankáře dřív než veřejnost?
„Já toho vím! Nic ze mě ale nedostanete. Zkouší to na mě hodně lidí, vyslýchají mě třeba na Instagramu. Mlčím, držím tajemství!“

Obrací se na vás gólmani během sezony, že masku potřebují opravit?
„To se moc nestává. Dělám se super materiály a pečlivě dodržuji všechny technologické postupy. Lak, který používám, nepraská.“

Zmínil jste „haškovku“. Chytá v ní vůbec ještě někdo?
„Vím, že ji někdo používá v inline hokeji. Jinak... Je to prostě retro.“

Mimochodem, říká se, že brankáři jsou specifičtí, podivíni. Co vy na to?
„Nemyslím si, že jsme zvláštní. To všichni ostatní hráči jsou zvláštní!“ (usmívá se)

Co požadavky na masku bizarního rázu?
„Občas se objeví. Někdo po mně chtěl nahé holky, přítelkyně. Do toho už ale nejdu. Jeden florbalista měl na masce svoji drahou polovičku. Vztah nevydržel a maska se musela přemalovat. Na českého lva. Na jistotu.“

Mění se v airbrushi trendy?
„Určitě. Dříve byly motivy jednoduché. Neexistovala stříkací technika, nástroje. Žádná dokonalost. Na masku se lepily samolepky. Až zmíněný Švéd Gunnarsson to rozjel neskutečným způsobem. Když udělal Johanu Hedbergovi na masce soba, navíc perfektně vykresleného. Najednou si všichni uvědomili, že na helmě může být opravdu cokoliv. Od kreslených postaviček, budov, siluet měst a podobně. Dopředu jde také technika. Svítící barvy, hologramy. A posunovat se to bude dál! Hlavně materiál masek. Vakuový karbon, karbon-kevlar, spousta věcí se odlehčuje, používají se titanové dráty, kované profily - pro lepší výhled, větší pevnost a lehkost. Na 3D tiskárnách se vyrábějí vycpávky proti otřesům mozku.

Je rozdíl kreslit na florbalovou a hokejovou masku?
„Ani ne. Akorát florbalová je z plastu. Je lehčí, nějakých 800 gramů. Hokejová má kilo, kilo a půl.“

Co motiv na vaší florbalové helmě?
„Každý rok jsem si něco nakreslil. To byl ostatně důvod, proč jsem s navrhováním masek začal. Nelíbilo se mi, jaké jsem fasoval. Navíc dalších deset lidí v lize dostalo úplně tu samou. To mě štvalo. Začal jsem si ji upravovat. Kreslení mě bavilo, zůstal jsem u toho. Helmy pak po mně chtěli i protihráči. Na masce jsem měl spidermana. Vzpomínám si, že ve svém prvním rozhovoru jsem řekl, že spiderman by byl nejlepší florbalový gólman. Na masku jsem si kreslil také svého pejska. Tyto dva motivy se mi na helmách opakovaly. A víte, co nechápu?“

Povídejte.
„Že někteří brankáři nechtějí na masce svůj tým, logo mužstva, za které chytají. Vždyť to je přece to nejvíc! Mít zvěčněný klub, za který bojuju. Hobíka pochopím, ale... Kdysi jsem dělal masku pro jednoho hokejového gólmana, který mi řekl: „Udělej mi helmu do Sparty. Ale hlavně, ať to jako helma do Sparty nevypadá.“ Třeba Petr Kváča je v tomto ohledu úplný opak. Úžasnej. Tygra na masce chtěl fakt vymakaného, s jasným odkazem na Liberec. Nebo Will v Dynamu. Někteří brankáři zase chtějí vyobrazit město, ve kterém čapají. Gašperu Krošeljovi navrhli masku sami fanoušci, nakreslil jsem na ni mladoboleslavský kotel. V klubových soutěžích pravidla pro kreslení na masky naštěstí nejsou tak striktní. U nároďáku je to jiné, vedení reprezentace musí helmu schválit. Kontroluje, co si tam gólman chce dát.“

Jak dlouho s vámi gólmani masku konzultují?
„Dřív to se mnou probírali víc. Kluci ještě úplně nevěděli, kdo jsem. Chtěli mě poznat, sednout si se mnou, dávali mi totálně přesné notičky. Pak ode mě nakreslenou masku dostali, řekli wau, super, akorát se něco doupravilo. Teď je to jinak. Ondřej Kacetl, Milan Klouček nebo Dominik Frodl mi dají základní info a hotovo. Stačí. Káca mi třeba řekne: „Udělej mi fakt něco dobrýho“. To samé Dominik Furch, když mi pověděl, že jde do Komety. Z výsledku byl nadšený. Kluci už prostě ví, co ode mě mohou čekat. Spolupracuji i s Mattem O'Connorem z Nitry nebo Kubou Štěpánkem z Grenoblu a Raphaëla Garnierem, jeho týmovým kolegou. Masky posílám také do Anglie. Ve spojení jsem s Markem Langhamerem, jenž chytá ve Švédsku. Z Chance ligy zmíním komplet Jihlavu, Maxe Žukova či Libora Kašíka, který pak ale odešel do Nitry.“

Jakou máte v Česku konkurenci?
„Kromě mě to v Česku dělají na plný úvazek ještě dva lidi. Pan Bohumil Korál, který kreslí pro Pavla Francouze nebo Šimona Hrubce. To byl po revoluci vůbec první člověk, který s tím tady začal. Krášlil masky pro Romana Čechmánka, Jaroslava Kameše a Radovana Biegla. Další airbrusher je v Kolíně. Musím zmínit i dva mladíky, kteří se do toho pustili před třemi čtyřmi roky. Radím jim, konkurenci si vlastně vychovávám sám.“