Kdy jindy, když ne letos? Experti napříč hokejovou Evropou se shodují: Švýcaři předvádějí nejlepší hokej a jsou nejžhavějšími kandidáty na zisk titulu mistrů světa. V týmu mají velká esa z NHL, na šampionátu vyhráli šest duelů z šesti. Ale pozor. Ti, co vidí přímo do helvetské kuchyně, to už tak přesvědčivě netipují. „Nemyslím si, že Švýcaři získají zlatou. Finále možná ano, ale titul ne,“ reaguje Pavel Rosa, trenér elitního ligového týmu Fribourg-Gottéron. V rozhovoru pro iSport.cz otevřeně rozebírá detaily z tábora nedělních vítězů nad českým týmem (4:2). Vysvětluje, proč třeba osmnáctinásobný účastník MS Andres Ambühl neměl do Rigy jet.
Má to být švýcarský rok, jejich první zlatá medaile. Jak tažení za historickým kovem prožívají přímo ve Švýcarsku?
„Prošel jsem si všechna možná média a přijde mi, že jsou docela dost při zemi. Nezaregistroval jsem jediný názor, že by tenhle turnaj měli mít v kapse. O možné zlaté medaili jsem nenašel jedinou zmínku. Což se mi líbí. Jdou krok za krokem. Je to odraz švýcarsko-německé mentality. Disciplinovaně, odhodlaně, postupně. Francouzů v reprezentaci je jen pár, drtivá většina hráčů je z německé části Švýcarska. A ti jedou vždy podle šablony. To jim pomáhá.“
Otázka trochu bokem: Řeší se ve Švýcarsku při nominaci počet hráčů z frankofonních oblastí a z německých částí?
„To řeší Francouzi, protože jich je všude míň… (usmívá se) V lize i v nároďáku jsou vždy v menšině. Pravdou je, že němečtí Švýcaři jsou při veškeré pracovní činnosti úplně někde jinde oproti francouzským Švýcarům. Nejen ve sportu. Díky nim je Švýcarsko tam, kde je. Francouzi a Italové jedou za nimi.“