Konečně se ho národní hokejový tým dočkal. V pravý čas, těsně před startem domácího šampionátu. Ondřej Kaše (28) trénuje v Bratislavě, zdraví drží, k ruce má esa Romana Červenku a Michaela Špačka. Vše jede podle plánu. Z elitního útočníka Litvínova s nedávnou minulostí v NHL čiší dobrá nálada a odhodlání urvat místo v závěrečné nominaci. V pátek v Trenčíně se ukáže v přípravě proti Slovensku. „Jsem rád, že se mi to konečně splnilo,“ ulevil si poté, co poprvé v sezoně nemusel vrátit nominační pozvánku.
Během sezony jste se vinou zdravotních trablů nedostal na žádnou reprezentační akci. Nemáte strach, že se před MS zase něco stane?
„Může to přijít kdykoliv. Dvě akce z různých důvodů, které člověk nemůže moc ovlivnit, nevyšly. O to jsem radši, že jsem dnes tady. Když jsem sem jel, říkal jsem si: Hlavně dojeď, ať už jdeš na led.“ (úsměv)
Klubovou sezonu jste zvládl bez větších problémů. Překvapilo vás to?
„Jo, na 95 procent to bylo super. Až nad očekávání. Drobná zranění jsou vždycky, ale to je normální. Hrát se s nimi dá.“
Mistrovství světa je ale ještě vyšší level, těžká utkání půjdou rychle po sobě. Zvládne vaše tělo i takový zápřah?
„Hokejista nemůže jít do zápasu ani do tréninku s tím, že se může něco stát. Ten, kdo se bojí, už by neměl hrát hokej. To říkám v každém rozhovoru. Každý z nás se pere o nominaci. Víme, že ještě přijedou kluci z extraligového finále a z Ameriky. Vůbec si nemyslím, že bych měl něco jistého.“
Trénujete v lajně s Romanem Červenkou a Michaelem Špačkem. Slušné místo, co?
„Zatím se na to nedá moc koukat. Musím jít trénink po tréninku a zápas po zápasu, abych si vybojoval tu poslední nominaci. Teprve pak bude vědět, na čem plus minus jsem. Šampionát v Praze je sen každého českého hokejisty. Samozřejmě mě hodně láká. Každý rok jsem se na turnaje koukal. Kór my Češi tím žijeme. Pro každého je čest reprezentovat. Jsem rád, že se mi to konečně splnilo. Každý hráč by se měl podřídit roli, kterou dostane. Pár kluků jsem viděl na srazu poprvé. Představovali jsme se.“
S bratrem Davidem byste se představovat nemusel. V týmu však není. Škoda, že?
„Samozřejmě mě mrzí, že nebudeme mít společný start. Ale co není, může být v dalších letech. Nějaká komunikace s ním proběhla. Ve středu jede na dovolenou, tak doufám, že si užije aspoň ji.“
Když vidíte, jak se plní například soupiska Kanady, je tam někdo, koho rád uvidíte?
„Teď úplně nevím, jestli je tam někdo, s kým jsem hrál. Ale ty kluky si samozřejmě pamatuju. Oni mě asi ne. (smích) Je jasné, že týmy budou nadupané. Je super, že šampionát takhle táhne. Diváci se mají na co těšit.“
Zůstáváte v Litvínově?
„Ještě nevím, je to čerstvé. Popravdě, teď mám v hlavě udělat šampionát a odvést co nejlepší práci.“
