Ukazuje se česká cesta na MS: všichni pro všechno a góly hlavně po práci

Norský brankář Henrik Haukeland dělal, co mohl, ale český hurikán střel nakonec nezastavil
Radko Gudas si nasadil spadlou helmu zpátky na hlavu, rozhodčí si jeho prohřešku všiml
Důležitý vyrovnávací gól na 3:3 zařídil ve druhé třetině Ondřej Beránek
Čeští fanoušci vytvořili v O2 areně opět báječnou atmosféru
Radim Rulík a Tomáš Plekanec na střídačce během utkání proti Norsku
Rozhodčí vylučuje Radka Gudase za to, že pokračoval ve hře poté, co mu spadla helma
Radko Gudas přišel v souboji s Thomasem Olsenem o helmu, vyloučen byl ale právě český obránce
Čeští hokejisté se radují z gólu Matěje Stránského, který se nakonec ukázal jako vítězný
25
Fotogalerie
MS v hokeji 2024
Vstoupit do diskuse (2)

Český kouč Radim Rulík si váží velké podpory v O2 areně. Ale když před ním nadhodíte, jestli si náladu taky dovede užít, svůj přirozený zakaboněný výraz stáhne do ještě většího mraku. Trenér jde po detailech, hledá drobnosti, které se musí opravit. „Je jedno, kdo dává gól a kdo blokuje střely. Takhle budeme hrát celý turnaj,“ popisuje hru národního týmu útočník Matěj Stránský. První dny mistrovství světa celkem jasně ukazují, proč si Rulík vybral dopředu tolik dělníků.

Dva zápasy na mistrovství světa už docela dobře vykreslují, proč si Radim Rulík zvolil svůj tým. Co se týká útoku, jedná se hlavně o pracovní četu, v každé formaci najdete minimálně jednoho hráče, kterého byste v jeho klubu mohli dát do první i čtvrté formace. Nejde o náhodu, tohle je záměr.

Výjimky najdete vlastně tři: Roman Červenka, Dominik Kubalík a David Tomášek. U nich doufáte, že má výrazně převažovat kreativní a ofenzivní stránka, že prodají svoji výjimečnost a nadstavbu. Ale ani oni nejsou egoisti, co musí vyhrát produktivitu. A zbytek? „Je jedno, kdo góly dává, kdo blokuje střely. Takhle budeme pokračovat celý turnaj,“ dokonale vystihl tvář týmu útočník Matěj Stránský.

Kompletní ZNÁMKOVÁNÍ hokejistů ZDE>>>

 

Právě tady se dá hledat i důvod, proč se Rulíkovi nevešli do nominace hráči typu Filipa Zadiny a Jakuba Vrány. Neměl na ně už místo, Česko chce hrát hlavně velmi dobře systémově. Bruslit, napadat a nepropadat. Slovo bruslit si můžete vytučnit a zakroužkovat.

Navíc se dá reálně předpokládat, že minimálně jeden ofenzivní kouzelník ještě dorazí z NHL, prohru od vyřazení z play off se momentálně nachází Martin Nečas s Carolinou.

Radim Rulík po druhém zápase brouknul: „Myslím, že tady nejsem od toho, abych si užíval.“ Nebyla to žádná póza. Trenér jede v maximálním vytížení, kdy sleduje ve hře každý detail a snaží se opravovat každou chybu, aby tým dokonale šlapal. Působí, že nejí, nespí a je naplno zatažený do hokeje. Aby příště přišlo méně chyb, pak ještě méně. Až? Až přijde čtvrtfinále.

„Nedodržovali jsme systém. Někdy jsme zbytečně napadali, když jsme si na ně mohli počkat. Scházela nám trpělivost, z toho pak pramenily chyby,“ dokázal Stránský po Norech najít příčinu, proč tým prohrával nečekaně 1:3. „Pak se to trochu zlepšilo, ale nehráli jsme tak kompaktně jako proti Finům,“ přidal.

Ano, vystoupení číslo jedna vypadalo z pohledu české hry náramně. „Dobrý,“ přikývl David Tomášek. „Lajny si vyhověly, každá si dovede vytvořit nějaký tlak a šanci. Věřím, že když ještě do sebe dostaneme větší klid, zlepšíme se,“ přidal.

Zajímavé je, když srovnáte střelce týmů na turnaji. Pokud si určíte za hranici 20 gólů v sezoně, Česko má pět takových borců: Sedlák, Tomášek, Kaše, Stránský, Voženílek. Ve výčtu upoutá jeden důležitý faktor. Jediný Tomášek je typ útočníka, který dával góly ve Švédsku hlavně díky svým vysokým dovednostem, zbytek zdobí hlavně buldočí odhodlání, síla.

Finsko například na MS nemá ani jednoho hráče, který by zlomil cifru dvaceti branek, pak se nemůžete divit, že proti vyspělejším soupeřům hraje systém s precizní defenzivou a čekáním na brejk, nebo až Mikael Granlund na sebe natáhne pozornost a někoho uvolní.

Švédsko disponuje na turnaji naopak sedmi hráči, kteří nasázeli přes 20 gólů, pět z nich to dokázalo v NHL, kam patří i obránce Rasmus Dahlin. Tím pádem nelze čekat, že by tři zmíněné týmy hrály na turnaji stejně a měly stejnou vizi.

Takže dávají i logiku zápasy, jako mělo Česko v neděli s Norskem. Vypálilo 49 střel, gólově si nepomohlo přesilovkami, ovšem rubalo a nepovolilo v tlaku. Po „rulíkovsku“ jezdilo a bušilo do soupeře, až povolil. Finsko s kvalitnější defenzivou v pátek ne a zápas zamířil do nájezdů. Norský val nakonec ve třetí třetině rupnul.

„Nepřestali jsme s Nory hrát, výsledek obrátili, což je právě ta super věc. Je to vzpruha do budoucna, když víme, že dovedeme zápasy otočit, i když se nedaří třeba v první třetině. Pro sebevědomí a charakter týmu je tohle hodně důležité,“ zmínil Stránský.

(Ne)výhoda systému

Český tým s velkou spoustou pracovitých hráčů v útoku má jednu výhodu a vlastně i drobnou nevýhodu. Má předpoklad hrát vyrovnaný zápas úplně s každým. S takticky vyspělým Finskem proto, že plní systém a skvěle bruslí. To samé se dá čekat i proti Švýcarům a i individuálně daleko silnější Kanadou, když brankář odvede stejný výkon jako Lukáš Dostál s Finy. Současně ale může hrát vyrovnaný zápas s Nory, Dány nebo Brity, protože nemá dlouhý seznam rozdílových hráčů.

Značka české ofenzivy je totiž „práce“. O šest gólů na turnaji se zatím podělilo pět hráčů, jen blanický rytíř Červenka se trefil dvakrát. „To je přesně ono. Čtyři pětky jedou úplně stejně, každý šlape, jak má. Doufám, že to tak bude jen pokračovat dál, zlepšíme se, sehrajeme se ještě víc, abychom se sehráli zápas od zápasu lépe,“ nastínil vizi českého souboru Matěj Stránský. „Aby všechno vrcholilo na konci základní skupiny,“ přidal.

Posunů v organizaci české hry je vidět třeba od zkušebního tábora v Brně dost. „Hráli jsme sebevědoměji než v Brně, víc na puku,“ srovnával týden starou porážku s Finy s výhrou v nájezdech 1:0 na MS David Tomášek. „Snažili jsme se finskou hru víc rozpohybovat. Mají velmi dobrou týmovou obranu, tady jsou silní. Stejně jsme měli šance a věřím, že to bude jen a jen lepší,“ dostal do sebe Rulíkovu vizi. Všímáte si? Mluví jak Stránský.

Není náhoda, že většina hráčů v rozhovorech opakuje věty, jak chtějí být lepší a lepší, aby vrchol přišel na konci turnaje. Od Rulíka je slyší tak často, až se jim dostávají automaticky do každé druhé odpovědi. A jestli na konci skupiny u týmu budou i Nečas nebo David Pastrňák? Na celkovém projevu to nic nezmění. Jen jedna formace by s nimi byla úderná. Ostatní zůstanou kousavé.

Týmy podle hráčů s 20 góly v sezoně

USA 8 - Tkachuk, Nelson, Boldy, Caufield, Farabee, Leonard (NCAA), Smith (NCAA), Brindley (NCAA)
Kanada 7 - Tavares, McCann, Hagel, Paul, Bedard, Mercer, Guenther (AHL/NHL)
Švédsko 7 - Raymond, Ek, Kempe, Zetterlund, Dahlin (všichni NHL), Sörensen, Fröden (oba Švýcarsko)
Česko 5 - Sedlák, Kaše, Voženílek, Stránský (Švýcarsko), Tomášek (Švédsko)
Norsko 4 - Salsten, Thoresen, Olsen, Steen (2. Švédsko a U20)
Polsko 4 - Dziubinski, Komorski, Krezolek, Macias
Lotyšsko 3 - Batna (Finsko), Tralmaks (Česko), Indrašis (2. Švédsko)
Švýcarsko 3 - Thürkauf, Josi (NHL), Hischier (NHL)
V. Británie 2 - Dowd, Perlini (3. Německo)
Dánsko 2 - From, Russell (Švédsko)
Německo 2 - Peterka (NHL), Eder
Kazachstán 1 - Grentz
Francie 1 - Simonsen
Slovensko 1 - Slafkovský (NHL)
Rakousko 1 - Rossi (NHL)
Finsko 0

*hráči bez závorky nastřílely góly v nejvyšší domácí soutěži

Video placeholder
Proč nejel Kovář? Experti: Je stejný typ jako Červenka. Má cenu čekat na další posily z NHL? • iSport.tv

Vstoupit do diskuze (2)

Doporučujeme

Články z jiných titulů