Vyhlašoval, že zná recept na to, jak porazit Kanadu. Nepovedlo se. Národní tým do 18 let vedený koučem Jakubem Petrem schytal ve čtvrtfinále od favorita výprask 3:10. O dva dny dřív vyfasoval od Rusů příděl 1:11. Trenér přesto trvá na tom, že jeho družstvo dosáhlo na šampionátu svého maxima.
„Štve mě, že nikde nepadlo slovo o tom, co jsme tomu všichni obětovali, že klukům nikdo nedal kredit. Dejte jim ho! Kašlete na mě, ale ti kluci si ho zaslouží za to, co absolvovali. Dali tomu úplně všechno. Oni byli skoro tři měsíce se mnou někde zavření bez rodin a poslouchali ty moje kecy. Zaslouží uznání, oni za to nemůžou, že nám zavřeli hokej. Měli to v této sezoně opravdu těžké a bojovali za Českou republiku. A naše práce se nám vrátila v tom, že zvládli úvod turnaje a i stylem, jakým jsme se prezentovali,“ prohlásil Petr v online rozhovoru s novináři.
Svými slovy tak reagoval na mediální kritiku, která se logicky po historických debaklech na tým snesla. Za stylem hry, který týmu namyslel, si stále stojí. „Pořád věřím, že ten systém byl napasovaný dobře. Hráči ho vzali za svůj. Jedno z našich hesel bylo 'dostat se soupeřům pod kůži'. A soupeřům to bylo nepříjemné. Mám spoustu ohlasů od kolegů trenérů z Kanady a Ameriky, kteří třeba trénují na nižší úrovni, než je mistrovství světa. Náš styl hokeje se jim líbil. A kluci ho velmi poctivě plnili v těch prvních zápasech. Proti velmocím Rusku a Kanadě už to nešlo,“ uvedl Petr.
Podle sedmačtyřicetiletého kouče jde jednoznačně o trend, kterým se celosvětově ubírá mládežnický hokej. „Vím, o čem mluvím. Není to žádné machrování a není to o tom, že jsem sežral všechnu moudrost světa. Ať to jsou zámořské juniorky nebo ty severské. Rychlost, herní rychlost, provedení, dovednosti. Pro mě bylo strašně důležité, aby tohle ode mě ti kluci slyšeli, i když je v nás obrovské zklamání,“ říkal Petr.
Prý na projev týmu slyšel chválu. „Dostávám dotazy od kanadských novinářů a oni chválí náš styl hokeje, oni řeknou, že po dlouhé době Češi něčím konkurovali světu.“
Přestože medailové úspěchy se dál nedostavují, vnímá, že před lety zahájený program svazu zaměřený na lepší práci s mládeží je přínosem. „Programu svazu strašně věřím. Stojím si za tím, že se zlepšujeme. Bereme to podle jednoho dvou zápasů, jednadvacet gólů za poslední dva zápasy... Ale já to vidím na trénincích a na dovednostech hráčů. Progres tam je. Jednoznačně. Ve mně je lehká nespokojenost, protože jsem myslel, že to už teď dokážeme a dáme to světu najevo. Trend nastolený je správný a je na nás trenérech, abychom to probudili v klukách ještě víc,“ přidal trenér.
Špatně se mu ale poslouchají hlasy o tom, že s hráči by se mělo v klubech ještě více pracovat na jejich dovednostech. „Jak více? Už to nejde více. Všichni to umí pojmenovat, ale jak to změnit? Chceme po nich, aby chodili do školy, chceme z nich hokejisty, chceme z nich studenty, návod vám neřeknu. Jsou ve škole, měli by se správně najíst, protože do nich tlačíme, ať mají parádní stravu. Pojďme přizpůsobit školu, přizpůsobit jejich tréninkový systém, abychom z nich vychovali hráče. Potřebují jíst, trénovat, ale taky odpočívat. Děláme z nich vytrvalce,“ doplnil.
