Odkaz Nagana žije dál. Třeba i na divadelních prknech. Z vášně pro hokej vznikl v roce 2004 značně neobvyklý umělecký opus. Pár dní před zahájením mistrovství světa se před zaplněným hledištěm Stavovského divadla začalo znovu odvíjet legendární olympijské vítězství, světová premiéra opery Nagano. Hudbu k ní napsal Martin Smolka, o libreto se postaral Jaroslav Dušek.
Měla tři dějství jako hokejový zápas (a ještě prodloužení). První se odehrávalo v šatně a posilovně, druhé zaznamenalo utkání a ve třetím byly uděleny medaile.
Průvodcem děje a představitelem hlavního hrdiny se stal překvapivě Milan Hnilička, který - jakožto třetí brankář - na olympijském turnaji vůbec nenastoupil. V opeře vystoupili i jeho rodiče, kteří sledovali turnaj doma v televizi, Václav Havel, Jaroslav Hašek či Josef Švejk.
Tak jak hokejisté vždycky naběhnou na led a za chvíli zase střídají, podobně činili i pěvci - pokaždé měli jen krátký, ale intenzivní úryvek. Hudbou bylo vyjádřeno i skřípění bruslí nebo zvuky masáže, zpívala se hymna. „Hosana, máme Hašana,“ zpíval sbor hráčů.
Byla to velká zábava, která v žádném případě neznesvětila stánek umění, v němž dirigoval Mozart. Nadšení diváci si vynutili další reprízy, dokonce ještě po pěti letech od premiéry.
VIDEO | Jak vypadá zápas s Kanadou v operním pojetí
Ukázka z opery: Jágrův duel s ledovou plochou
Jágr: Jak chladná, chladná plán ledová
Ledová plocha (ženský sbor): Můj, jsem jen tvá, můj, tvá
Jágr: Umíš být zrádná, zrádná, pláni ledová
Ženský sbor: Jaromír zachvívá se
Jágr: Jak jen tě dneska budu krotit, pláni ledová
Ženský sbor: Jak had se v kličkách budš kroutit Což se bojíš, bojíš vypustit duši?
Jágr: V en há el je hřiště o dost užší. Chladná, zrádná...
