Turnajový smolař Gulaš hlásí návrat do reprezentace: Jedu si to užít!
Český hokej asi nemá většího smolaře. Milan Gulaš přišel v minulosti o několik velkých turnajů, naposledy o loňské olympijské hry v Pchjongčchangu. Zranil se až v dějišti turnaje, v posledním přípravném duelu. Po minulé sezoně mluvil o konci reprezentační kariéry. Situaci nakonec přehodnotil. „Nemá smysl se v tom nějak babrat. Snažím se na to vůbec nemyslet,“ řekl na pondělním srazu národního týmu. Společně s Janem Kovářem by měl patřit mezi tahouny Říhova výběru na Švédských hrách.
Po minulé sezoně jste mluvil o konci reprezentační kariéry. Co se zlomilo?
„Jedu si ten hokej hlavně užít, protože na reprezentační úrovni jsou zápasy skvělé. Ve Švédsku to znám, takže turnaj tam je pro mě úžasná věc. A co se zlomilo? Měl jsem nějaké pohovory jak s trenéry národního mužstva, tak s Martinem Strakou. Naznačili mi, že by bylo vhodné, abych se o to ještě porval. Takže jsem to přehodnotil, že si od toho nebudu vůbec nic slibovat. Samozřejmě si to užiju, nechám tam všechno, co budu moct, budu se snažit si přenést nějakou herní pohodu z extraligy. Doufám, že v jakémkoliv zápase za reprezentační mužstvo klukům pomůžu.“
Co nakonec převážilo, že jste si řekl, že to ještě zkusíte?
„Je tam plno aspektů. Rodina mi říkala, abych to ještě zkusil. Pak tam jsou samozřejmě lidi z Plzně, hlavní trenér národního mužstva… To se všechno nějak spojilo. Jak už jsem říkal – jedu si to sem užít a vůbec nemám žádné vyhlídky dopředu. Když to vyjde, tak to vyjde, když ne, tak se vůbec nic neděje a jede se dál.“
Český hokej nemá většího smolaře, co se týká velkých turnajů. Je lepší na to nemyslet?
„Na tohle téma už jsem odpovídal hodněkrát. Nemá smysl se v tom nějak babrat. Je to tak, jak to je. Někdo má cestu jednodušší, někdo těžší asi jako já. To se nedá nic dělat. Snažím se na to vůbec nemyslet, jede se dál, je nová sezona. Nic od toho neočekávám, uvidíme, jak to všechno vyplyne. Každý zápas si chci užít, protože nevím, kdy bude poslední v reprezentaci.“
Ve Švédsku jste prožil spoustu krásných let. Jak se tam těšíte?
„Tam se těším vždycky. Bude se hrát v Hovet, kde bude nejspíš vyprodáno, úžasná atmosféra. Na Švédsko nedám dopustit, pomohlo mi to v plno ohledech, jak v osobním, tak v hokejovém životě. Pro Švédsko mám jen superlativa.“
Na předchozích turnajích skončil národní tým dvakrát poslední. Není už načase se dostat i do výsledkové pohody?
„Furt to jsou turnaje, kde v uvozovkách o nic nejde, ale už by bylo dobré udělat nějaké výsledky, aby se všichni utvrdili, že ta nastavená cesta je dobrá. Samozřejmě se budeme snažit udělat co nejlepší výsledek. Uvidíme, jak si to sedne v zápasech. Máme nějaké dva, tři dny, abychom spolu potrénovali. Je tu i pár nových kluků, takže uvidíme. Já se na to těším. Viděl jsem nějaké mančafty, Švédsko, Finsko, kteří mají hodně mladých kluků, takže to bude hodně o bruslení. Uvidíme, jak nám ten hokej sedne.“
Po příchodu Jana Kováře se Plzeň výrazně zvedla. Jak to pomohlo vám osobně?
„Úžasná věc. Pro nás to byl dar z nebes. Přesně takového hráče, který nás trošku uklidní, jsme potřebovali. Za všechno víceméně mluví to, že jsme byli desátí a teď jsme v první čtyřce, takže pro nás skvělý tah. Hru s ním si užívám, hrozně mě hokej baví. Jsme trošku takoví hračičkové. Hokej je o tom, abyste si to užíval, a když máte takového hráče a funguje vám chemie v lajně, tak si to poslední dobou hodně užívám.“
Bylo po Kovářově návratu hned jasné, že budete hrát spolu?
„Známe se dlouhá léta, pár zápasů jsme předtím spolu odehráli. Měli jsme spolu hrát i v Magnitogorsku, ale já se potom zranil, takže to padlo. Víceméně když přicházel, tak jsem věděl, že bychom měli spolu hrát. Před jeho příchodem jsem si samozřejmě přál, aby nám to takhle fungovalo, abychom pomáhali našemu mužstvu.“
Poslední zápasy vedle vás nastupuje 20letý Jakub Pour. Jaké to pro vás je?
„Abych řekl pravdu, tak jsme rádi, že tam máme mladšího kluka. Vždycky je to lepší i pro mančaft. Nejsme klub, který si může kupovat hráče, nemáme na to finance. Chceme jít cestou, že si vychováváme mladší kluky, takže proč toho nevyužít, když ten kluk je šikovnej a má to před sebou. Také má skvělou střelu, což teď v posledních zápasech potvrzuje. Pro nás je to super a pro něj také jenom dobře, že se utvrzuje, že je dobrej.“
Potřebovali byste v reprezentaci k sobě typově podobného hráče?
(usměje se) „Je to o chemii, jak ten kluk naslouchá. Musí být chytrý, aby pochopil úlohu, která se od něj vyžaduje v lajně. Když se bavíme o Pourákovi, tak to pochopil velice dobře. Jenom doufám, že si ten standard udrží.“
Trenér Říha říkal, že s vámi probere, s kým byste rádi hráli. Máte někoho vybraného?
„Ne, vůbec. Když se mě trenér zeptá, tak absolutně nevím, co mu mám říct. (usměje se) Jsem od toho, abych hrál. Jestli Honza (Kovář) si k tomu něco řekne, to nevím, ale já to určitě nechám na hlavním trenérovi.“
