Hynek Zohorna chválil bráchu i fotku ve Sportu: Mělo to ohlas!
PŘÍMO ZE ŠVÉDSKA | Jejich příběh se prolíná celým hokejovým turnajem. Nejdříve se objevili v nominaci. Pak si zahráli v jedné formaci. A v sobotním zápase s Finy byli dva z nich u premiérového rodinného gólu. Tomáš přihrál Hynkovi Zohornovi. „Bylo to krásné,“ radoval se střelec svojí první branky v národním týmu. A přiznal, že všichni bráchové měli spoustu ohlasů na to, jak byli díky Sportu vyfoceni jako bratři Šťastní…
Gól s bráchou, další nezapomenutelný moment, že?
„Jsme za něj moc rádi! Že se nám naskytla v oslabení situace dva na jednoho. A využili jsme ji. Byl to důležitý gól.“
Hned vám blesklo hlavou, že vám přihrával brácha?
„Jasně, proto jsme se tak radovali. Bylo to krásné.“
Už v předešlém utkání jste měli dost šancí…
„Hlavně Ráďa, ten náš nejmladší, měl dvě výborné příležitosti, k tomu ještě penaltu. Škoda, že ji neproměnil. Ale tak to v hokeji chodí. Je dobře, že teď nám to dam spadlo.“
Pochválil jste bráchu Tomáše za to, jak vám přihrál? Nebo to mohlo být lepší?
„Jo, dal mi to výborně. Měl těžkou situaci, musel přebruslit levého beka. Puk mu skákal, ještě nás ten druhý bek výborně vycouval. Čekal jsem, co udělá Tom. Nahrávka sice nebyla super, ale našel jsem ji.“
A vy jste to měl jak těžké?
„To už bylo lehké. Gólman ležel, stačilo to zvednout.“
Takže spokojenost, vyhráli jste i druhý zápas v rámci Švédských her.
„Je super, že jsme vyhráli. V útočném pásmu se dokážeme prosadit všechny lajny. Z toho máme radost. Hlavně z toho, že jsme vyhráli oba zápasy.“
Jak k vám do formace zapadl Radek Koblížek?
„Výborně. Neměl problémy, je živý, v ofenzivě byl platný. Je vidět, že má v Oulu výbornou sezonu.“
Sám říkal, že je to váš falešný brácha. Takže jste ho vzali?
„Jo jo, je v rodině! Jako čtvrtý.“ (směje se)
Hodně se o vás napsalo během turnaje, jste rádi, že jste na ledě ukázali, že můžete být platní?
„Myslím si, že jsme si sedli. Odehráli jsme i společný zápas, každý z nás to odmakal. Byli jsme vidět, dokázali jsme si pomoct. Do šancí jsme se dostávali. Byla to bratrská chemie.“
Takže vás to motivuje, abyste si spolu zahráli i v dalších turnajích?
„Přesně tak. Budeme na sobě makat, abychom spolu hráli v reprezentaci i dál. Aby tohle nebyly poslední zápasy.“
Před společným utkáním jsme vás do Sportu vyfotografovali jako legendární slovenské bratry Šťastné. Jaké jste měli reakce?
„Hodně lidí nám psalo, že se to u vás ve Sportu povedlo, že to byla výborná fotka. Byli jsme z toho nadšení. Mělo to ohlas. Hlavně pro rodiče je to cenné. Doma si to vyvěsí, udělají si z toho velké plátno. A my jim to podepíšeme. (usměje se) Bude to krásná vzpomínka.“
