Od nového kouče hokejové reprezentace Filipa Pešána vzešla nečekná nabídka: k návratu na lavičku nároďáku pro turnaj v Brně vyzval Miloše Říhu. Ten ale odolává. Každý hlavní kouč si vede tým po svém. Říhovi by v Brně citelně chyběl klíčový pocit, že má tým pod svým velením. „Takhle bych jim třeba do něčeho vstoupil, co oni vidí jinak,“ vysvětluje svůj postoj.
Tráví čas na Slovensku, stará se o věci kolem domu a přemýšlí, kudy dál. Také Miloše Říhu svírá nejistota. Měl rozjednanou KHL (aktuálně se spekuluje o zájmu klubu Barys Nur-Sultan i reprezentace Kazachstánu), našlapoval kolem Pardubic, jenže budoucnost civí za neprostupnou mlhou. „Zvláštní období,“ říká do telefonu.
Nakolik je pro vás zajímavé a reálné téma návratu k reprezentaci, byť pouze na srpnový podnik v Brně?
„Filip mi dal návrh a čas na přemýšlení, já jsem nad tím uvažoval a chci mu dát svoji variantu. Jsem týmový hráč a přijde mi zvláštní stát tam sám bez svého trenérského týmu. Nebylo by to to pravé ořechové. Aspoň já to tak vidím.“
Takže vašima očima?
„Ano, budu rád, když nám ten turnaj Filip a spol. dají, aspoň si dokončíme kompletně Euro Hockey Tour. Chtěli jsme skončit na prvním místě, po třech turnajích jsme první, mělo by to logiku. Chci Filipovi říct, že bychom si rádi postavili svůj tým, se svými trenéry a hráči. Jeho řešení beru, ale nepřijde mi úplně vhodné. Když nad tím přemýšlím, nevím, co bych tam já sám dělal.“
Tak sám... Pořád lepší řešení, než u toho nebýt vůbec, nebo ne?
„Dá se to brát jako gesto, ale úplně upřímně, moc si to nedovedu představit. Že bych tam stál mezi novými trenéry. Už mezi ně nepatřím, nevím, co bych si tam mohl dovolit říct. Když se postavím na střídačku, chci ji mít se vším všudy, dělat si věci po svém. Jako každý hlavní kouč. Takhle bych jim třeba do něčeho vstoupil, co oni vidí jinak. Jo, je to hezký od Filipa, my spolu komunikujeme normálně, ale nevidím to reálně. A kdo ví, zda se Brno vůbec bude hrát.“
Kdy se Pešánovi ozvete se svojí variantou?
„Zavolám mu asi po neděli, po prodlouženém víkendu. On si teď řešil svoje záležitosti s asistenty, měl toho asi víc, nechtěl jsem mu do toho vstupovat. Určitě mu brzy zavolám. Vážně nevím, co bych tam měl za úkoly. Ať to nikdo nebere tak, že jsem naštvanej nebo uraženej, to vůbec ne. Jen mi ten Filipův návrh nesedí.“
Dáváte svému návrhu nějakou šanci na úspěch?
„Ne. (směje se) On mi dal čas na přemýšlení, tak ať ho má i on, ne? Myslím, že je to z obou stran seriózní. Kdybychom Brno dostali kompletně zpátky, tedy můj trenérský tým, to by mi přišlo jako nejserióznější a nejvhodnější řešení. Abychom dostali možnost dokončit sezonu. To už ale samozřejmě nezáleží na Filipovi, jako na svazu. Kdyby se to prosadilo, uzavřeli bychom Euro Hockey Tour ve složení, v jakém jsme ji zahájili. Z mého pohledu ideální a logická varianta.“
Kdyby váš záměr nevyšel, ani uvažovaný aplaus z brněnských tribun by vás nezviklal k tomu být součástí Pešánova štábu? Nevím, ale pořád lepší se rozloučit na místě a před diváky, než vůbec. Nebo ne?
„Ne, ne. Ano, já tu práci dělám pro náš národ, pro hokej jako takový, kvůli výsledkům. Je to přece reprezentace, to nejvíc, co můžu dělat. Ale zároveň mám za to, že mi lidi poděkovali dost. V různých anketách, kdy mi dávali hodně hlasů. To mě potěšilo a stačí. A fanouškům za to taky děkuju.“
Jakmile bylo definitivní, že po sezoně u reprezentace končíte, rozhodl jste se vstoupit do kandidátské skupiny podnikatele Pittera, jenž se přihlásil o koupi Pardubic. Prostor k jednání s městem však dostala konkurence miliardáře Petra Dědka. Jak to berete?
„S panem Pitterem jsem už dříve jednal o mém vstupu do Slavie, bavili jsme se o Pardubicích, kdyby... Řekl jsem svůj názor, že stojím za touto skupinou, a ne za druhou reprezentovanou panem Dědkem. Já pana Dědka znám, je to parádní kluk, stará se o hokej, o golf, o společenské věci. Dovedu si představit spolupráci i s ním, protože mi jde v prvé řadě o pomoc Pardubicím. Ale ano, řekl jsem, že skupina kolem pana Pittera mi přišla přijatelnější.“
To kvůli Ondřeji Heřmanovi, jenž patří do Dědkovy stáje?
„Zmínil jsem, že s panem Heřmanem bych už nemohl být na jedné lodi, to je pravda. Ale zároveň netvrdím, že pan Heřman se rovná pan Dědek.“
Měl jste celkem zajímavě rozpinkané Rusko, mluvilo se o Čeljabinsku, možná i další týmy o vás uvažovaly, ale KHL a Rusko vůbec se mezitím dostaly do složité fáze a kdo ví, jak to bude s příští sezonou.
„Je to tam hodně složité. Měl jsem tam víc rozjednaných variant, ale Rusko se teď podle všeho začne před cizinou uzavírat. Navíc Česko má s Rusy v poslední době problematičtější politické vztahy. Všechno hraje roli. Ale zároveň to kdovíjak neřeším, nenutím se nikam. Jednal jsem s Rusy, bavili jsme se, ale spíš nezávazně, žádný konkrétní návrh z toho nevzešel.“
