Trenéři reprezentačního áčka dávají smysl. Ale z mládeže mrazí
Vedení Českého hokeje představilo nový štáb pro reprezentační áčko a pak hlavní trenéry reprezentací u mládežnických kategorií. Volba u áčka má svoji logiku. Filip Pešán na tuhle pozici postupně mířil. Jaroslav Špaček je špičkový praktik na práci s beky a Martin Straka osobnost, ze které si sednete na zadek. Ale když přečtete soupisku hlavních trenérů od reprezentační dvacítky k šestnáctce, zamrazí. Asi došli lidi. Bude se volat do penze i Marku Sýkorovi s Vladimírem Vůjtkem?
Schválně si zkuste zahrát tu známou hru. Přečtěte si řadu jmen a podtrhněte si dvě, která jsou něčím podezřelá. Dvacítka: Karel Mlejnek. Devatenáctka: Miroslav Přerost. Osmnáctka: Jakub Petr. Sedmnáctka: Václav Eismann. Šestnáctka: Karel Beran. Schválně, taky je čárka pod jmény u devatenáctky a šestnáctky?
Miroslav Přerost trochu připomíná pohádku o Nesmrtelné tetě. Ať děláte, co děláte, vždycky někde vykoukne. Chystá se na jedenáctou sezonu u jednoho z reprezentačních výběrů. Úspěchy ho míjely, na pozici hlavního kouče nikdy neukázal dostatečné charisma. Může být skvělým teoretikem, proč ne, nicméně dvacítku vedl pět let a úspěch s ní nikdy neudělal. Nikdy neoslnil. Teď by měl?
A Karel Beran? Ano, je to ten Karel Beran, kterého Pešán jako šéftrenér odvolal pár týdnů před MS do 18 let. Evidentně se bál, že tým pod ním spadne z elitní skupiny a jako spásu k osmnáctce rychle instaloval Jakuba Petra.
Výkladů točení stále stejných jmen, které budí rozpaky, pár najdete. Jen se vám nebudou líbit. První: V Česku žádní jiní trenéři k mládeži aktuálně nejsou. Druhý: Nikomu jinému se nechce vést reprezentaci. Třetí: Na nikoho jiného si svaz nevzpomněl. Čtvrtý: Silné lobby v zákulisí. Vlastně nevíte, která možnost je horší.
Svaz má svoje akademie, jejich vysoký počet je diskutabilní, ale budiž. Hodnotí je, má přehled, jak pracují, a každý rok vyhlašuje, která je nejlepší. Fajn, dvakrát byl první Liberec, dvakrát Kometa, dvakrát Sparta. Proč znovu Přerost? Proč znovu Beran? Proč ne nikdo z nejlepších akademií? Proč nejde cesta za progresem, ale pořád se motáme v kruhu? Nebo je opravdu takový problém vychovat nové trenéry? Jestli ano, je to kardinální průšvih. A pokud se jejich výchova daří, ale oni pak nedostanou šanci předvést svoje vize u reprezentačních týmů, je to průšvih na druhou. Navíc pak ztratí motivaci. Proč by na sobě měli pracovat a investovat větší úsilí do kariérního posunu?
A pak je tady ještě jedna paradoxní tečka. Tomáš Pacina, který byl svazem představen jako velký trenér se zkušenostmi v NHL u kanadské reprezentace a Sidneyho Crosbyho, taky dostal práci. Stal se trenérem ženské reprezentace. Samozřejmě, nic proti ženskému hokeji. Ale pokud je jeho kvalifikace dovednostního kouče tak výjimečná, asi stálo za to ho zapojit víc jinde než občas v projektu VTM a u ženské reprezentace. Nebo tak výjimečný nakonec není?
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
