PŘÍMO Z MOSKVY | Na první pohled z něho čišelo naštvání. „Asi vám toho ani moc neřeknu,“ prohodil Jan Kovář, když přicházel v útrobách CSKA arény mezi novináře. Nakonec se ale rozpovídal. Rozzlobenost z něho musela ven. „Nebudeme se vymlouvat, musíme se podívat pravdě do očí. Byli jsme jasně horší,“ sypal ze sebe kapitán a autor jednoho českého gólu v kritickém rozhovoru.
Vypadáte hodně zklamaně.
„Taky že jsem. Prohrávat 0:3 hned na začátku… začátek byl hodně špatný. My si něco říkáme a pak po čtrnácti vteřinách dostaneme góla. Pak jsme byli připosraní, neumím to říct jinak. Když jsme zjistili, že se proti nim dá hrát, tak už bylo pozdě. Nejvíc o našem začátku vypovídá první přesilovka, ve které jsme si to sami asi pětkrát vyhodili z pásma úplně bez ruského tlaku. Bylo to potom takové nervózní, skákalo nám to, nevěřili jsme si.“
Zvláštní je, že na počet střel jste vyhráli 29:22. Obraz zápasu byl přitom dost jasný.
„Přesně, zápas vypadal jasně. My si furt něco nalháváme. Najdeme úsek pěti minut, kde zrovna hrajeme vyrovnaně, nebo soupeře chvíli přehráváme. Pak se podíváte nahoru a my prohrajeme 2:5, už toho mám fakt celkem dost. Byli jsme jasně horší. Nemá cenu si nic nalhávat, počet střel je úplně jedno. Kdyby ještě gólman něco nepochytal v první třetině, bylo by to pět a čtyřicet minut se klepeme, ať nedostaneme desítku. Nebudeme se vymlouvat, musíme se podívat pravdě do očí. Byli jsme horším týmem.“
Co s tím? Byť jste nehrál všechna utkání, národní tým prohrál všech pět dosavadních duelů.
„Hrál, nehrál. To je jedno, jsme na jedné lodi. V neděli máme další pokus. Dokud si nepřestaneme nalhávat, že hrajeme něco dobře nebo vyrovnaně, tak se nepohneme. Musíme tu sérii zlomit a aspoň jednou na turnaji vyhrát. Doteď jsme nic nepředvedli.“
Oba týmy se v podobných sestavách mohou potkat i na olympiádě. Není frustrující, když jste viděl, jak velký výkonnostní rozdíl mezi vámi je?
„Nevím, minule jim přijeli kluci s dvacítkou a porazili nás. Teď přijeli tihle a porazili nás taky. Jestli je to frustrující… frustrující je prohrát pětkrát za sebou. To mě pěkně sere, to musím říct.“
Nemohla sehrát svou roli na startu utkání i bouřlivá atmosféra, která domácí hnala?
„Podívejte se, jak máme v týmu zkušené hráče. Atmosféra byla dobrá, ale zas takový hukot to nebyl. Samozřejmě oproti Praze, kde muselo být jenom tisíc lidí, to jiné bylo. Začneme zápas, hned dostaneme góla. Uděláme školácké chyby a je pozdě, to se nedá jinak hodnotit.“
Často se v této sezoně národního týmu skloňuje špatná produktivita a proměňování šancí. Není o to horší, že proti Rusům jste si jich ani moc nevytvořili?
„Něco tam bylo, nějaké šance máme, mohli bychom něco vyřešit jinak. Hlavně v přesilovkách. Jeden gól jsme tam na konci dali, ale už to bylo nic neříkající. Musíme si přesilovkami pomoct ve chvíli, kdy jsme ještě ve hře. To nám prostě nevyšlo.“
