Odvolat Filipa Pešána, nebo ne? Série porážek, bídné výkony, pozitiv poskrovnu... a olympiáda za rohem. U české hokejové reprezentace nyní opravdu nepanuje vánoční pohoda, spíš pořádná kocovina. Jak z ní ven, tak zní otázka. V POLEMICE nabízíme dva protichůdné názory Miroslava Horáka a Pavla Rýšavého. Ke které straně se přikloníte?
MIROSLAV HORÁK: ANO, níž už není kam spadnout
Do boje chodí hráči, jenže za to, jak si vedou, pokaždé může velitel střídačky. Olympiáda je za dveřmi a reprezentace volá: Mayday! Nastal dotek dna. Nevyšlo to, stane se. Filip Pešán není prvním ani posledním mužem, jenž v pozici národního trenéra neuspěl. Asi k němu patří, že potřebuje čas na dozrání.
V mateřském Liberci po dvou odsunech uspěl až na třetí pokus. Zato královsky. Vypadalo to na zrod nové komety. K Pešánovi mi proto neseděl bonmot legendárního Luďka Bukače, že extraligový triumf mnoho neznamená, neboť: „Někdo tu naši ligu musí vyhrát.“
Uznávám, Říhovu nástupci jsem hodně věřil, on bohužel dokazuje, že repre je pro něj obrovským soustem. Navíc to vzal za špatný konec. Uvěřil své dokonalosti, nastoupil bez pokory a v mylném dojmu, že národní tým je on a jezdci pod ním pomůckou pro jeho postupnou celebraci, pořízení dalších velkých štací. Špičkoví hráči rozpoznají v druhém lídra. Nutný je obsah. Obal už méně, mačká se. V tom byla svízel už na MS v Rize.
Snad se 42letý kouč zamyslí nad všemi svými diskutabilními kroky, aby nezůstal jen u seznamu, kdo všechno mu ublížil, zkřížil plány a v čím zájmu. Trenérská kariéra Filipa Pešána může být pořád velmi výrazná a působivá. Jenže český hokej potřebuje obrátku hned teď, nemá právo čekat na něco, co nepřijde, a uvádět fanoušky do čím dál větší deprese. I naděje někdy dělá divy.
PAVEL RYŠAVÝ: NE, už žádná malá holka. Makat!
Měl by všechno moc snadné. Při své současné rétorické formě by nejspíš Filip Pešán přešel do role oběti, kdyby teď skončil. On všechno nachystal, připravil, hráči měli servis. Ale odešel nepochopen, jak Petrem Nedvědem, tak materiálem v kabině.
Své trenérské schopnosti zatím svazový šéftrenér Pešán ukázal pouze v Liberci, kde kouč pozná tlak zhruba stejně velký, jako když čekáte frontu v masně. Není to Sparta, Kometa ani Pardubice. Hlavní trenér má velké sebevědomí, nosí v hlavě tunu plánů, nebo aspoň se dle toho chová. Tak je načase, aby přestal vystupovat jako uražená malá holka, které někdo ve frontě na vlek přejel lyže, ale ukázal, že i na starých prknech ze skříně dovede sjet černou sjezdovku.
Ano, Česko aktuálně nedisponuje nejlepšími hokejisty na světě. Jenže neměli je ani Švýcaři a dvakrát brali stříbro z mistrovství světa. Je na trenérovi, jak trefí chemii, složení lajn, systém, přiměje hráče produkovat svůj nejlepší hokej.
Nemá smysl komplikovat život ostatním, brát měsíc a půl před olympiádou trenéry extraligovým klubům. Svaz sklízí, co zasel, u mládeže nemá kvalitní kouče, nemá Pešána kým nahradit, případně doplnit. Ať vezme olympiádu jako poslední šanci, skončí až po ní s úspěchem, či bez něj. Potřebuje načerpat jiné zkušenosti než ve svém libereckém teplíčku. Po letech třeba dozraje pro návrat.
