PŘÍMO ZE ŠVÉDSKA | Jak vypadá sladký debut v reprezentaci? Za prvé, porazíte Švédy 5:2, v první třetině je vyloženě rozprášíte, že neví, jestli je jejich hlavním městem Stockholm nebo Örebro. No a pak vezmete puk a bekhendem ho suše hodíte pod břevno. Adam Kubík měl na svědomí poslední český gól, byla to lahůdka. „Ještě jsem v životě takový nedal,“ hlásil potom.
Útočník z Českých Budějovic zabodoval i u Tomáše Plekance. V minulé sezoně spolu váleli za Kladno, teď měl svého bývalého centra za sebou na lavičce jako asistenta reprezentace. „Pleky mi říkal, že čekal, jak budu střílet. Tak jsem mu pak odpověděl, že jsem to zkusil na něj, že jsem to viděl v tréninku. Smál se tomu,“ líčil krátkou rozpravu se svým „panem profesorem“.
Kubík se při prvním reprezentačním zápase nestačil až divit, jaká to byla z české strany smršť. Dvě střídání Tomáškovy lajny? 2:0. Prvních čtvrthodina? 4:0. „Samozřejmě hodně příjemný nástup a tak nějak jsme nejdřív korigovali hru my. Pak jsme měli i slabší pasáže, ale myslím si, že celý zápas vypadal dobře,“ užil si výhru 5:2.
Hokej plný napadání a jízdy mu nedělal problémy: „Je hodně podobný jako v Budějovicích. Tam po nás chtějí to samé, abychom hodně napadali a nezastavovali se.“ Na agresivní styl si musel tedy na jihu Čech nejdřív zvykat: „Nejdřív mi to bylo dost vytýkáno, takže se snažím furt hýbat nohama, abych byl co nejvíc platný a nebezpečný.“
Z hýbání nohama se narodil i jeho gól, kterým zvyšoval na 5:1. „Žádný podobný jsem ještě nedal, ale věděl jsem, že gólman si většinou hlídá nahrávku, takže jsem zkusil hodit puk na bekhend. No, asi nečekal, že mu to zvednu nahoru,“ rozebíral svoji parádní trefu. Černou gumu zavěsil pod horní tyč, jak kdyby to dělal každý zápas pětkrát. Rutina. „No ta právě vůbec,“ usmál se.
