Rulíkův hokej zvedá Zbořila: Tohle tempo a úroveň hry ho určitě nakopne

PŘÍMO ZE STOCKHOLMU | Ze sedmi sezonních bitev jich Radim Rulík odkoučoval šest vítězně, národní mužstvo po triumfu na prosincových Švýcarských hrách navázalo ve stejném duchu při rozjezdu těch Švédských. Domácí Seveřané pomalu začínají mít komplex z českého národního týmu, což je při pohledu do historie věc skoro nevídaná. S Rulíkovým týmem padli počtvrté za sebou, ve čtvrtek večer 1:4. Výběr Tre kronor si ve zmodernizovaném Globenu ponechal nejširší možné kluziště, aby měl víc prostoru na své kejkle, ale nepomohlo mu to. Vůbec…
S pohybem vašich hráčů měli Švédové velký problém, souhlasíte?
„Přesně tak. Myslím si, že pohyb a osobní souboje byly i jedním z témat přípravy na zápas. Celý realizák jsme byli rádi, že jsme zvládli všechny tři třetiny. Že to nebylo třeba jen do půlky zápasu a pak že bychom třeba odpadli. Vůbec.Výborný pohyb, velmi obětavý výkon a postupem času hodně zblokovaných střel, očekávaně, protože už jsme byli ve vedení. Myslím si, že mužstvo si šlo za vítězstvím a hráči tam nechali všechno. Šli úplně na maximum. Švédové jsou velmi nebezpeční, jsou individuálně velice zruční a zdatní v rychlosti. Pořád roztahují hru, aby si uvolnili slot. Na to všechno jsme byli nachystaní, ale hra je potom samozřejmě něco jiného.“
Bylo vidět, že hráči vědí, co mají hrát a jdou si cíleně za svým...
„Jsem strašně rád, že si hráči pomáhali hlavně komunikací v defenzívní zóně, protože bez toho rozebírat formace soupeře, když jsou tři v bráně a dva na modré a pak se to otáčí tři na modré a dva dole, je strašně těžké. To jsme zvládli. Jsem rád, že jsme využili jednu přesilovku. Pomohla nám.“
Jak moc si ceníte toho, že jste Švédy za celých 60 minut nepustili do očekávaného tlaku?
„Měli jsme výborný pohyb, všechny formace ho měly. Doplňovali jsme se, souboje jsme neprohrávali. Při jedna na jedna měli asi dvě nebo tři situace, kdy nás tam protáhli, ale nic vážného z toho nebylo. Pro kluky jde o výborný vstup do turnaje. Máme hru založenou na tom, abychom byli sebevědomí a věřili si. A pokaždé, když se zápas povede, tak je to to nejlepší, co se může stát.“
Pět nováčků se s premiérou vyrovnalo nadmíru dobře, je to i pro vás potěšující zjištění?
„Zvládli to. Hlavně pro ty mladé, což je Cíba (Cibulka) a Vojta Hradec, to určitě nebylo v žádném případě lehké. Ale mužstvo celkově fungovalo, kluci hráli s výbornými spoluhráči, takže to zvládli a všem nováčkům gratuluju, že se jim v prvním startu za národní tým povedlo zvítězit.“
Speciální příchuť mělo hlavně pro Kristiana Reichla, jeho otec tu odehrál poslední zápas kariéry v národním týmu při Světovém poháru.
„Já jsem tady byl myslím shodou okolností taky jako asistent… (usmívá se) Je to výborné. Hrál velmi dobře. Nechci nikdy vyzdvihovat jednotlivce, ale myslím si, že byl i odměněný gólem do prázdné. Podal velice kvalitní výkon. Musím ještě zmínit gólmana, chytal výborně a opravdu nás podržel. Bylo tam pár tečovaných ošemetných situací na brankovišti. Všechno zvládl, takže dobrý výkon. Vždycky je to opřené o to, že to začíná bez brankáře.“
Hala je krásná, ale...
Je Josef Kořenář jedním z mála evropských adeptů startu na mistrovství světa?
„Na to je, myslím, brzy, ale každopádně v nároďáku podává výborné výkony a musím říct, že celkově brankáře, ať už v zámoří nebo v Evropě, máme. Mezi ně patří samozřejmě i Josef Kořenář.“
Jak si vysvětlujete, že švédští trenéři stále nedokážou v sezoně zareagovat na český herní styl?
„Každý zápas je pade na pade, je otevřený. Na téhle úrovní můžete vyhrát i prohrát. Můžete hrát výborně, a přesto prohrajete. Je to nějaká situace, která nastala, ale nemyslím, že by na nás nedokázali zareagovat. Hrají svůj hokej a svůj systém, který známe, oni zase znají náš, možná od toho se to odvíjí.“
Nakolik v úspěšném tažení hraje roli sebeobětování hráčů? Protože tyto sezonní zápasy hrají skoro až na krev...
„Ale my jsme tady měli hlavně útočníky v nové skladbě. Je to zase jiná kapitola, než když hráli ti kluci, kteří už Švédy mají načtené a znají je. Měli jsme ale gólmana a beky, kteří už Švédy znají. To si myslím, že bylo klíčové. Takže defenziva a samozřejmě i to, že útočníci musí pomoct. Ale kdybychom měli tolik nováčků vzadu, tak by nás Švédové určitě trestali. Útočníci to zvládli a jsem za to rád.“
Jak se vám pozdává prostředí znovu otevřeného Globenu?
„Hala je samozřejmě krásná, ale bohužel to ještě není v provozních podmínkách, které jsou standardní v Euro Hockey Tour nebo v Euro Hockey Challenge. Nebyla kontrola času. V případě, že by padla branka třeba půl vteřiny po skončení, tak se to nedalo překontrolovat. Nemají to ještě dodělané. Jsme samozřejmě rádi, že jsme si tady zahráli, ale podmínky ještě nejsou takové, jako na zbytku Euro Hockey Tour.“
Navíc hokej komplikoval nekvalitní hrbolatý led, že?
„Jo, asi jo, protože se tady hokej normálně nehraje. Není to rozježděné.“
Daří se i další řekněme jednotlivosti jako nakopávání či osvěžování hráčů jako jsou Jakub Zbořil, nebo Libor Hájek. Zbořil dal i gól, byl vidět. Začíná to být lepší?
„Myslím, že ano. Měl tam ještě jednu šanci, tu nedal a pak další proměnil. Jednou upadl, myslím, že z toho soupeři ujeli, to chytil výborně gólman. Měl i takové momenty, ale myslím, že tohle tempo a tahle úroveň hokeje ho jednoznačně nakopne. O tom jsem přesvědčený.“
Ofenzivně laděný bek Jan Košťálek měl pro změnu nemálo výborných defenzivních akcí, takže další příjemný bonus?
„Ano, ano. Cítí důvěru a hraje dobře.“