Na první pohled se zdá, že kauza registrací usnula. Ale pozor, tak to není. Plzeň i Mladá Boleslav dál intenzivně pracují na odvolání proti rozhodnutí o odebrání bodů, které podají příští týden. A o co především opírají svoji obhajobu? Deník Sport se pokusil vybrat čtyři základní body, s kterými kluby operují.
| ARGUMENT KLUBŮ Č. 1 |
| ŠULC TO MĚL ZKONTROLOVAT Herní řád extraligy stanovuje, že kluby jsou povinny předložit do 10. září „ke kontrole a registraci hráčské smlouvy, včetně všech dodatků“. Poškozené kluby se tedy hájí tím, že z logiky věci a z jejich právního hlediska musí Stanislav Šulc, ředitel extraligy, vše zkontrolovat. A pokud hráčské smlouvy i soupisky podepíše, vlastně tím stvrzuje, že je všechno v pořádku. Pokud by to tak nebylo, dané hráče neměl pustit do zápasu. NÁZOR PLZEŇSKÉHO PRÁVNÍKA TOMÁŠE TESAŘE: „Pokud šéf extraligy zastává názor, že jeho podpis na zaregistrované hráčské smlouvě a na soupisce nic neznamená, tak podle mne tento názor neobstojí. Pokud totiž jakýkoliv předpis spojuje s nějakým podpisem jisté účinky, je tento podpis nějakým způsobem právně významný.“ NÁZOR SPORTU: Zní to logicky - když Šulc vše stvrdí, tak by měl vědět, co podepisuje, i když striktně nařízené to nemá. Na druhé straně zaběhnutý systém běžel roky, všechny kluby si ho odsouhlasily, katastrofa přišla až teď. Není však vyloučené, že v minulosti Šulc podobné nedostatky „zamáznul“. Až teď ne... |
| ARGUMENT KLUBŮ Č. 2 |
| JE TŘEBA CHRÁNIT SPORTOVNÍ VÝSLEDKY Co se má vybojovat na ledě, to musí platit! Tedy pokud se úmyslně nepodvádělo, což se v tomto případě nestalo. To je základní zákon, který je alfou a omegou podstaty sportu. Plzeň a Boleslav se tedy zlobí, že Šulc přistoupil k čistě formalistickému výkladu norem místo toho, aby respektoval smysl a účel dané normy. Podle zmíněných klubů se tímto drsným administrativním opatřením narušuje obecná důvěra ve sport, bezprostředně po vynesení rozsudku mluvil Tesař o tom, že sport utržil velkou facku. NÁZOR PLZEŇSKÉHO PRÁVNÍKA TOMÁŠE TESAŘE: „Drastické tresty (kontumace a odebrání bodů) mají postihovat jen ty nejzávažnější prohřešky a úmyslná podvodná jednání typu falšování registrace či totožnosti hráče, doping, uplácení nebo hraní bez registrované hráčské smlouvy.“ NÁZOR SPORTU: To, co se uhrálo na ledě, by mělo platit. Nedošlo k žádnému podvodu, šlo o neúmyslnou chybu. Tak proč brát body? Stále ale platí - kdyby manažeři v klubech osudné faxy nezapomněli poslat, žádná kauza by na světě nebyla. |
| ARGUMENT KLUBŮ Č. 3 |
| PRECEDENS Z ROKU 2002 V roce 2002 nastoupili neoprávněně, bez platných transferkaret, hráči Filip Turek (České Budějovice) a Martin Vozdecký (Vsetín). Kluby tehdy tedy nesplnily to samé, co v současné aféře Plzeň i Mladá Boleslav -podle Přestupního řádu totiž podkladem pro správnou evidenci je buď Transferkarta, nebo Ohlášení přestupu či Prohlášení o postoupení Hráčské smlouvy. Tehdy chybělo to první, tentokrát dva následující dokumenty. Ovšem tehdy ke kontumaci či odebrání bodů nedošlo, pouze se rozdělily pokuty - klubům (100 tisíc) i Šulcovi (15 tisíc). Právě on, jenž přesto zařadil oba hráče na soupisku, čímž potvrdil oprávněnost jejich startu, totiž vzal část viny na sebe. NÁZOR PLZEŇSKÉHO PRÁVNÍKA TOMÁŠE TESAŘE: „Proč tentokrát přistoupil k odebrání bodů, když předtím ne? Proč by pan Šulc v roce 2002 přiznal svoji chybu, pokud by jeho podpis nic neznamenal? Tím, že tehdy zařadil oba hráče na soupisku, tak v podstatě potvrdil oprávněnost jejich startu. Dnes také nikdo nevznesl protest. Chceme jen to, aby se v obdobných případech rozhodovalo stejně, aby neexistoval dvojí metr!“ NÁZOR SPORTU: Zavání to skutečně dvojím metrem. Už v osudný rok 2002 Sport upozorňoval, že tehdejší Šulcův postup byl přinejmenším diskutabilní. A není divu, že se Plzeň s Boleslaví tohoto případu tak vehementně chytily. |
| ARGUMENT KLUBŮ Č. 4 |
| SÍLA DVOU PRÁVNICKÝCH KAPACIT Posudky, které potvrzují plzeňský výklad, vypracovali uznávaní a respektovaní právníci. Jeden z nich, Jaroslav Svejkovský, je členem Legislativní rady vlády České republiky. Druhý posudek je z dílny Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky (podepsal ho přímo jeho ředitel Jan Bárta), což je v oblasti právních výkladů nejvyšší autorita. Oba posudky dávají Plzni a Boleslavi za pravdu v tom, že se nejednalo o neoprávněný start, nebyl tedy žádný právní důvod odebírat body. Jednalo se pouze o přestupek vůči registračnímu a přestupnímu řádu a postih měl být řešený formou finančních pokut. NÁZOR PLZEŇSKÉHO PRÁVNÍKA TOMÁŠE TESAŘE: „Nejsme sebevrazi v tom, abychom se do odvolání či žalob pouštěli s tím, že bychom svoje právní názory neměli opřené o takové autority. Teď to stojí tak, že ředitel APK nesouhlasí s Ústavem státu a práva, což je pracoviště nejpovolanější.“ NÁZOR SPORTU: V hokejových řádech je ustanovení, že je vykládá výkonný výbor svazu. Takže se odvolací komise zřejmě bude řídit výklady svazových právníků, kteří se s posudky zmíněných expertů neztotožňují. |
| AFÉRA V KOSTCE |
| Čeho se případ týká? Hráči Frolo, Přikryl (Plzeň), Divíšek, Marušák (Mladá Boleslav) a Kotrla (Kladno) nebyli po přestupu novými kluby přeregistrováni v souladu s platnými řády a hráli tedy neoprávněně. Kde přesně se stala chyba? Kluby neposlaly řediteli extraligy Šulcovi tzv. Prohlášení o postoupení hráčské smlouvy, případně Ohlášení přestupu, na jejichž základě má být provedena registrace. Šulc sice posvětil před startem soutěže soupisky a schválil hráčské smlouvy, ty však neslouží jako podklad k registraci. Jaké důsledky má pro kluby aféra? Klubům byly odebrány body za zápasy, v nichž zmínění hráči nastoupili neoprávněně. Boleslav přišla o 22 bodů, Plzeň o 19 a Kladno o 6. Plzeň a Boleslav se odvolá k Odvolací komisi APK. Kdo jsou členové odvolací komise APK? Mojmír Šatava (někdejší budějovický manažer, šéf komise), Martin Urban (generální sekretář svazu), Zdeněk Haber (někdejší plzeňský trenér a šéf), Bohumil Kožela (bývalý šéf zlínského klubu), Vladimír Šubrt (někdejší mezinárodní rozhodčí). Je stále reálné, aby případ vyřešily pokuty? Pokud odvolací komise rozhodne o změně verdiktu, výsledky zápasů ponechá a pošle záležitost do disciplinárního řízení. Z něj by klubům plynuly jen pokuty. Může případ skončit u civilního soudu? Pokud odvolací komise rozhodnutí ředitele soutěže o odebrání bodů potvrdí a kluby verdikt nepřijmou, mohou se obrátit na soud. |
