Zářil, pak se utápěl v depresi. Nakonec ale Will slavil. Paráda, smál se

Šli jste za vítězstvím už v základní hrací době, jenže jste dvě minuty před koncem inkasoval. Třinecký David Cienciala vás nachytal střelou zpoza brány. Co se stalo?
„To je běžná situace. Reagoval jsem na protečovanou střelu, která šla do boční tyčky. Já jsem byl bruslí před tyčkou a potřeboval jsem se srovnat, abych mohl reagovat. Činči to udělal chytře. Byl to blbý, špatný gól, nějaké ale musí padat a jsem rád, že nám tam padnul tenhle jediný a vyhráli jsme. To je to jediné, co mě zajímá.“

Po gólu Tomáše Havlína v prodloužení se vám muselo pořádně ulevit.
„To ani nemůžu popsat, jak moc se mi ulevilo. Prožíval jsem dnes hodně krušné chvíle a jsem fakt rád, že jsme to zvládli.“

Patřily ke krušným chvílím i situace s neuznaným gólem či neproměněným nájezdem Marka Kvapila?
„To jsou věci, které já ale neovlivním. Ovšem to, že dostanu takový gól, to ovlivním. To jsou chvíle, kdy je mi těžko a špatně se mi dýchá. Myslím, že to byl z obou stran výborný zápas, atmosféra skvělá. Proto to hrajeme.“

Takže jste si v prodloužení chybu stále vyčítal a měl ji v hlavě?
„Hlavně ty dvě poslední minuty třetí třetiny a celou přestávku před prodloužením. Mám ale skvělé spoluhráče, kteří mě uklidnili a pomohli mi, se z toho dostat. Na druhou stranu góly padají, to se občas prostě stane. Byla to moje chyba, ale teď jedeme dál.“

Berete to tak, že teď začínáte zase opravdu odznova a máte před sebou sérii na dvě vítězná utkání?
„Dá se to tak říct. Jsou to krásné zápasy, dobrý hokej. Je to finále, co více si v extralize přát, než ho hrát a rozdat si to s druhým nejlepším týmem po základní části.“

Co očekáváte od pátého zápasu?
„Bude to boj. Není prostor na vypuštění jediného centimetru. Nikdo nechce prohrát a pak si celé léto vyčítat, proč se to stalo.“