Květoslav Šimek
27. dubna 2021 • 20:20

Ve zlaté kabině Třince: Vrána složil puzzle, jak slavil Varaďa?

Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Třinecký kapitán Petr Vrána vzal do ruky poslední dílek skládačky pověšené na stěně kabiny Ocelářů. Poslední kousek zlatého Masarykova poháru. Poděkoval parťákům za parádně odvedenou práci a za hromového křiku mistrovské puzzle symbolicky dokončil. Hotovo! Oceláři získali třetí titul v klubové historii a oslavy mohly naplno začít. Byly intenzivní. Přestože byly bez fanoušků a odehrávaly se z drtivé části v prostorách Werk Arény. Hráči, trenéři, lidé z vedení klubu i rodinní příslušníci si je i tak užili. A mnozí ještě užívají.



Šampaňské, nasládlá vůně doutníků, pulzující hudba. A podlaha lepkavá tak, až strhává boty. Klasické kulisy šampionů. Třinečtí Oceláři potřetí slavili mistrovský pohár. A znovu to bylo jedinečné. Taková párty se jen tak neomrzí.

„Vůbec nevím, co se teď bude dít,“ culil se obránce Tomáš Kundrátek ještě ve výstroji a se zlatou medailí na krku. „Já nic takového nezažil, čekal jsem na titul opravdu dlouho, tak jsem moc šťastný. Velká euforie, nadšení, radost. Samozřejmě to oslavíme podle pravidel, budeme zodpovědní.“

Stejně jako při mistrovské oslavě před dvěma lety, kdy Oceláři také vybojovali titul na domácí půdě a proti Liberci (4:2), se párty šampionů rozjela hned v kabině. Emoce neskrýval ani jindy poměrně zdrženlivý trenér Václav Varaďa. Sundal sako, zatnul pěst a v bílé košili si divoce zakřičel. Kundrátek před ním v tu chvíli ležel na zemi, protože na své místo už se nevešel. Lavice v kabině byly z velké části obsazené manželkami, přítelkyněmi i dětmi.

Lahve šampaňského se v bednách uprostřed kabiny dlouho „neohřály“. Před hromadnou sprškou se málokomu povedlo schovat. Nebyl důvod. Zlato se neslaví každý den. Euforii se nebránil ani kanonýr Martin Růžička. Přestože už má ve sbírce všeho všudy šest mistrovských titulů. Tři s Třincem (2011, 2019 a 2021), jeden se Spartou (2006), jeden z mistrovství světa (2010) a jeden z kladenské juniorky (2003).

Třinecké oslavy po zisku titulu
Třinecké oslavy po zisku titulu

Pokaždé se baví a užívá si stejně. A stejně jako před dvěma lety u toho byl i jeho táta Roman. „S nynějšími pravidly to oslavíme maximálně v šatně,“ tušil Růžička dopředu. Žádná divoká jízda jako před deseti lety, kde se tah městem protáhl na dva dny. Tehdy u toho byl Varaďa ještě jako hráč. A společně s Radkem Bonkem divoké oslavy také dirigoval a řídil.

„Venca řádil nejvíc,“ vzpomínal tehdejší kapitán. „Jednak slavil titul, ale pil hlavně na žal. Protože o něm napsali, že nemohl uzvednout pohár. Proto jsme pak pohár nebrali ani na oslavu do baru. Když ho ani Venca neunese…“ doplnil Bonk.

Varaďa se při narážce svého parťáka, který tentokrát sledoval mistrovskou jízdu ze zámoří, jenom chytil za hlavu. „Z toho jsem se zbořil! Ale oslavy jsem si tehdy užil, medaili jsem z krku sundal až za čtyřicet osm hodin. Je ale pravda, že po dni a půl už jsme potřebovali trošku ubrat. Nebyl jsem schopen pokračovat v nasazeném tempu.“

První titul získali Oceláři ještě ve staré Werk Aréně u fotbalového hřiště. Další dva v luxusní a nové hale. I proto dali i před dvěma lety z velké části přednost oslavám v útrobách útulné arény. Část týmu sice tehdy zkusila vyrazit do Radegastovny ve městě, ale po chvíli se vrátila zpátky. „Je tam narváno, lidí plno, bez šance,“ hlásil týmový kustod Pavel Smelík.

V kabině se i před dvěma lety slavilo do ranních hodin, k vidění byla i řada zajímavých tanečních kreací kolem Masarykova poháru. Pak se vyrazilo do baru Destiny. Podobné to bylo i tentokrát. S tím rozdílem, že všechny restaurace jsou oficiálně stále zavřené.

Vrcholem oslav z roku 2019 byla jízda mistrů v kabrioletu vyrobeném z autobusu. V podobném jeli šampioni do Třineckých železáren i v roce 2011. „Přišel mi úplně stejný. Hned jsme si s klukama říkali, kde měli ten autobus osm let schovaný?“ usmíval se Martin Adamský. „Žádný rozdíl jsme nepoznali.“

Řidič a bývalý třinecký starosta Igor Petrov, který „akci kabriolet“ před lety vymyslel, Adamského opravil. Autobus z roku 2011 už prý dávno proletěl vysokou pecí. „Celé to vzniklo tak, že když jsme hráli se Vsetínem finále v roce 1998, tak jsem řekl: Hoši, vy až budete mistři, tak budete jezdit kabrioletem po Třinci,“ líčil Petrov. „To se stalo v roce 2011, tak jsme vyrobili autobus. A když jsme si titul zopakovali, tak nezbývalo, než vyrobit další.“

Pokud už kabrio z roku 2019 také proletělo vysokou pecí, jistě se pomalu pracuje na dalším. Tradice je tradice. A ty se dodržovat musí.

HC Oceláři Třinec Vše o klubu ZDE

Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší  

Vstoupit do diskuse
1


Články odjinud